Nepijte vodu

Ano! Don't Drink the Water je dokonalou ukázkou faktu, že i televizní film může konkurovat těm snímkům, které jsou určeny pro kina, ale holt, to se musí umět. Hlavně musíte mít skvělý scénář, vydařený casting a Woodyho na režisérské stoličce. A pak už to jde jako po másle… :-) Tento film mě v pár věcech překvapil. Především fakt, že se 95 % filmu odehrává v jedné budově a přesto snímek neztrácí na tempu či vtipnosti. Další věc, či spíše osoba, :-) je Mayim Bialik, kterou v dnešní době mnoho lidí bude znát spíše ze seriálu The Big Bang Theory jako Amy. Pro mě tohle byl příjemný šok, protože jak já Amy v TBBT nemůžu vystát, tak tady jsem ji miloval a musím uznat, že jako mladá byla opravdu kočka. A poslední, ale neméně důležitá věc - už zmíněný scénář. Je tak krásně vybalancovaný, že každý má své momenty (ať už vtipné či hrozné) takže zde není postava, která by vyloženě nudila. Pokud to mám nějak shrnout, tímhle u mě Woody zabodoval na plné čáře. 100 % bez mrknutí oka. (07.12.2012)

Původní verzi jsem neviděl, ale brzy porovnám. Proč ovšem Woody, jsa nespokojen, nenatočil svou 100 % autorskou verzi dokonaleji? Tento film v mnohém připomíná nejnovější mistrův počin, To Rome with love, tedy alespoň tu část, ve které se vyskytuje Woody. Také tady tento věčný nespokojenec a brbla přilétá s manželkou do cizí země, a jako něčí host všechno a všechny se satirou a hypochondrií sobě vlastní nemilosrdně stírá. Právě jeho repliky jsou nejzábavnějším prvkem nového filmu, a jsou, po pravdě řečeno, tím jediným zábavným v Don't Drink the Water. Kavner, Fox i Bialik mu jen přihrávají a Woody řádí. Zábavné, místy velmi, ale dojem kromě mírné chaotičnosti dokonale kazí roztřesená (snaha o dokumentární nádech?) kamera klouzající z jedné postavy a jedné strany místnosti na druhou. (21.10.2012)

Jako je poznat, ze to je televizni film. Vetsinou to pusobi hodne lacine, vetsina deje se odehrava v jedny budove a kamera je obcas dost hrozna. Ale o to tady nejde, tady jde o scenky a dialogy. Pribeh o americky rodince skrejvajici se na ambasade, protoze je rusaci chtej vyslychat, je jen zaminka, jak dostat Woodyho a jeho rodinku, ktera si vecne na neco stezuje na ambasadu, momentalne vedenou bezradnym Michaelem J. Foxem a pak zacne naprosta jizda. Skoro jak kdybych sledoval nejakej pilotni dil sitkomu, protoze tohle je naprosto blazniva komedie, nekdo se furt s nekym dohaduje, jedna hlaska strida druhou, do toho posahanej knez hrajici si na kouzelnika a sejk s haremem. Proste jizda od zacatku do konce. (06.02.2009)

Jako byste zavřeli do klece několik fretek a pak jim ještě po mřížích přejížděli klackem. Hysterické, neustále pobíhání, neurotické sebestředné postavy - Allenův obvyklý charakter tentokrát dostali úplně všichni, takže se přerývaného kňourání věčných nespokojenců, stěžovatelů a hypochondrů nezbavíte ani na chvíli. Nejpříšernější byla postava kněze - neumětelského kouzelníka - když se objevil na scéně on, tak to bylo ještě o poznání horší a trapnější. ____ Původně nejspíš politická satira se v Allenově podání změnila v obsesivní pozorování skupinky narušených jedinců uzavřených do malého prostoru. ___ Užvaněnost a nevtipná přehnanost situací i charakterů mě přivádí k jedinému závěru: Tohle již nikdy více. ____ Pokud by se americká státní správa skládala z takovýchto nepoužitelných jedinců, pak by bylo s podivem, že nakonec vyhráli studenou válku oni a ne my! /21. 1. 15./ (21.01.2015)

Rodinka amerických buranů je v totalitní zemi považována za špiony a než diplomacie vyžehlí všechny faldy, čeká v nedobrovolném azylu americké ambasády. Tu dočasně vede nekompetentní protekční synek velvyslance. Mám malinký problém s tím, že takto nastolená zápletka by se dala využít i jinými způsoby a některé vedlejší postavy mají větší potenciál, než jim film dovoluje ukázat. Středobodem filmu jsou zejména Woody Allen a Julia Kavner jako rozhádaní manželé Hollanderovi - jsou většinou k popukání legrační, ale stejně jako jejich nešťastný hostitel jsem si občas přál, aby na chvíli někam zmizeli. Právě postava ambasadorova syna, který by raději dělal něco jiného, ale má ctižádost dokázat otci svou užitečnost a vlastními silami vyřešit tuto zapeklitou situaci, by teoreticky mohla být lídrem příběhu. Michael J. Fox se ale nedokáže prosadit a kdykoli je v jedné scéně pohromadě s Woodym nebo Domem DeLuisem, začne být strašně pasivní a splyne s tapetami. Jinak jde ale o výbornou situační komedii. Z Woodyho tvorby má asi nejblíž k Darebáčkům. 80% (27.02.2011)