Gándhí

Film jsem vzhledem k jeho délce a mému volnému času viděl asi na 3x, takže můj zážitek z filmu byl patřičně zkreslený. Ovšem co zcela jistě musí nadchnout každého diváka, který má oči a nic mu nebrání je používat je výkon Ben Kingsleye, který zvárnil roli Gándhího naprosto excelentně a minimálně k tomuto oscaru nelze mít žádné výhrady. K čemu ovšem výhrady mám, a to dosti výrazné je příšerná rozvleklost příběhu. Příběh o spasiteli Indie je poutavý a zcela jistě se z toho dalo vyprodukovat mnohem pestřejší film. Scénky jsou hrozně jednotvárné, a tak se to táhne celé tři hodiny. Párkrát jsem u toho usínal. No ani tu třetí hvězdičku asi nedám. * * (02.09.2011)

Oživlá učebnice dějepisu postrádající hlubší ponor do nitra hlavní postavy - Gándhí na diváka nepůsobí jako filmový hrdina, ale jako historická postava. Jeho do extrému dovedená metoda prosazování dobra skrz pasivní rezistenci vůči zlu je ale natolik inspirativní, že celý film působí jako obrovský morální apel. Nejde o Indii ani o Gándhího, nýbrž o principy, které by se měly stát součástí osobnosti každého člověka. (22.04.2006)

Film je natočen velice pečlivě s mnoha statisty a výborným Benem Kingsleym, ale je chvílemi roztahaný a příliš dlouhý a ano - chvílemi i trochu nudný. Navíc z historického hlediska někdy je až příliš obdivný a nekritický k titulní postavě. A zkrátka - řeknu to na rovinu - nejlepší film roku měl být E.T. - mimozemšťan: Gándhí vyhrál Oscara za nejlepší film, režii, scénář, kameru, výpravu, střih, kostýmy a Kingsley za nejlepšího herce. (03.10.2003)

Kinematografie rozeznává tři časy: (i) Objektivní čas, po který divák sleduje dílo, měřený hodinkami. (ii) Filmový, nebo-li dramatický čas. (iii) Čas subjektivní, u kvalitní podívaný daný tím, že se vcítíme přes děj do postavy a prožíváme s ní všechny časové deformace. A teď klíčová otázka: Jak se přenést z času objektivního do subjektivního? Pochopitelně, přes čas dramatický (schopnost filmu vyprávět příběhy), ovšem ten v případě Gándího neexistuje, tudíž se přesouváme nazpět k času objektivnímu. (27.10.2008)

Scénář: John Briley .. Německo mělo Adolf Hitlera, Čína Mao Ce-tunga, Kuba Fidel Castra, Vietnam Ho Či Mina, Indie Móhandás Gándhího - vůdce z lidu, který pozvedl národ a udal jeho směr vstříc událostem 20 století. Tím však jakákoliv podoba končí, jelikož tyran a diktátor z něj nikdy nebyl a o změny k cestě za svobodou se zasadil zcela jiným, trpělivě mírumilovným a pokorným způsobem. Gándhí - velký muž, velké myšlenky, velký portrét. Jak už prolog samotného snímku říká, život žádného člověka nejde shrnout do jednoho vyprávění. A tak je nám Mahátma Gándhí (kterého ztvárnilo jeho dvojče Ben Kingsley, jinak si tu dokonalou podobu a interpretaci neumím vysvětlit) předložen tak, aby se dostal každému co nejblíže srdci. V mnoha momentech zjednodušeně, v jeho případě téměř bezkonfliktně s důrazem na zásadovost a vytrvalost, že cesta pravdy a lásky vždy zvítězí. Richard Attenborough se tímto mamutím portrétem nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie a určitě není ztráta času ty tři hodiny ve společnosti takového muže strávit. (26.10.2007)