Režie:
Sylvain ChometScénář:
Sylvain ChometKamera:
Antoine RochHrají:
Guillaume Gouix, Anne Le Ny, Bernadette Lafont, Hélène Vincent, Cyril Couton, Jean-Claude Dreyfus, Luis Rego, Fanny Touron, Kea Kaing, Vincent Deniard (více)Obsahy(1)
Třicátník Paul žije v pařížském bytě se svými dvěma tetami, postaršími aristokratkami, které ho vychovávají od jeho dvou let, a které sní o tom, že se z něj stane klavírní virtuos. Jeho život sestává z nudné rutiny a odehrává se mezi klavírním křídlem v obývacím pokoji a hodinami tance, které organizují jeho tety a kde dělá tanečníkům hudební doprovod. Paul stárne odříznutý od okolního světa, aniž by vůbec kdy pořádně žil... Až do dne, kdy potká Madame Proustovou, sousedku ze 4. poschodí. Tato výstřední dáma zná recept na bylinkový čaj, který dokáže s pomocí hudby vyvolat ty nejzapadlejší vzpomínky. Spolu s ní Paul objeví svou minulost a najde klíč k tomu, jak konečně žít svůj život... (AČFK)
(více)Recenze (60)
Ještě hodinu po návštěvě kina mám v obličeji jakýsi blažený přihlouplý úsměv a v hlavě mi zní líbivé, harmonické, harmonikové melodie. Francouzská kinematografie je prostě kouzelná. Achch........ ()
Tak tohoto režiséra si budu rozhodně všímat víc. Krásně zalidněný film skvělými postavičkami nenapodobitelná poezie, hravé milé, smutné i veselé. Výborná kamera střih a pod Chometovou režijí vše plyne přirozeně a vy stojíte opodál, vše pozorujete a bavíte se. Nepopadáte se za břicho, ale bavíte se. Dám si film ještě jednou a budu se dívat, co mi v prvním shlédnutí uniklo pro nutnost číst titulky. Skvělý komentář Malarkey, nejhorší Enšpígl. Ani chlapec neví, co vše na sebe tím komentářem vypovídá. ()
Hravé, barevné, výtvarně i filmařsky krásné, ale dějově mě to úplně nenadchlo. ()
Francouzké filmy moc nemusím, toto bylo pro mě dost laciné. Nějaké prvky tam byly zajimavé, celková záplatka nebyla špatná, ale celkově jsem se dost nudil. ()
Jako krásná bílá košile, ale na které se objevila skvrna a kvůli té skvrně není 5 hvězdiček. Co je to za špinavou skvrnu si nechám pro sebe. Mrzí mě to. ()
Dosť tripový a smutný film. Ale skvele natočený a rozhodne sa odlišuje od bežného priemer, ktorý sleduejm bežne. Herec síce mierne vykradol DiCapriov pohľad "každýmomentsarozplačem". Kamera pekná, lokality skvele spravené a situačný humor sedel a nepôsobil násilne. Oplatilo sa vidieť. ()
Priemerný francúzsky film, ktorý sa chvíľu hrá na drámu, potom na komédiu, a s ohľadom na chabý dej neprináša nič nového. Navyše má jednu veľkú slabinu - tento film ma totiž citovo nijako nezasiahol, žiadna emócia, nič. Vcelku podarený záver na tom celom veľa nezmenil, preto len podpriemerné hodnotenie. 40 % ()
Zajimavý, lehce artový film, který se vyvine v něco úplně jiného než čekáte - a je to výborné! Byl jsem velmi příjemně překvapen, je to neotřelá komedie kombinovaná s dost smutnými událostmi....mix funguje výborně. Spokojenost 4*+ 84% ()
Spokojenost s typickým francouzským filmem... děj nejde nijak očekávat. Film rozhodně není jen komedie... pár písniček (muzikální), i silná dějová linka hrající na emoce (trošku psychologický), pěkný soundtrack, pár zaručeně vtipných scén. Svojí zvláštností připomíná spíš Amélii z Montmartru, ale na poněkud nižší úrovni. ()
Možná bych dal 3, ale vim, že kdybych se díval doma a né v kině, tak bych o třech ani nepřemýšlel. Čekal jsem trochu složitější zápletku, více humoru. Jak píše xxmartinxx, nerozumím, proč pomocí houbiček odhaluje tajemství, které nevím proč je tajemstvím... Nápad není špatný, ale zpracování mě nenadchlo. Myslím, že třeba film Svěrací kazajka dokázal z nápadu (drogy a cestování mimo realitu) vytěžit více. ()
Chometova výrazná stylizace animáků je patrná i v jeho hraném filmu. Atmosféra, vedení herců, na dialogy minimalistický, ale příběhem hutný scénář, úžasná doprovodná hudba, barvy, stavba... fantastický příběh s reálnými prvky, spousta vtípků a přitom celé velmi niterné. Příjemná stopáž. Jednoduše krása! ()
Nádherné filmové pohlazení připomínající stylem slavnou Amélii, kde humor i tragika ruku v ruce jdou. ()
Francúzi teda vedia robiť krásne tragikomédie. Hlavné postavy som si okamžite zamilovala a veľmi sa mi páčilo ako spolu kontrastovali. Stretnutie zakríknutého introverta Paula a bláznivej madam Proustovej, svojrázne tety a ich trápenie so zeleninou, slepý ladič pianín a Proustovej hluchý pes.. Paulovo pátranie po minulosti má v druhej polovici filmu prekvapivé rozuzlenie a ani neviete ako sa dej zdramatizuje. A k tomu všetkému ešte skvelá hudba. Z kina som vychádzala s uplakanými očami, úsmevom na tvári a chuťou ochutnať francúzske chouquette :). ()
Pre mňa bol tento film ďalšou kúzelnou francúzskou rozprávkou. Zbožňujem keď je film podfarbený zvukmi piana, harmoniky, atď... Rovnako ako Amelie z Montmarte som si film naozaj užila okrem iného j vďaka prostrediu v ktorom sa odohrával. ()
Úvodní citát dokonale vystihuje myšlenku filmu: "V naší paměti se najde vše; je to jakási lékárna, kde padneme tu na utišující lék, tu zas na nebezpečný jed." (Marcel Proust) Zajímal by mě Chometův "svět", chtěla bych do něj někdy nakouknout. Dokáže "vidět" to co vidí málokdo. A dává to do svých filmů. Úžasná kamera... ()
Při první písničce jsem si říkal - doufám sakra, že tohle nebude pravidlo, při druhé jsem si šel udělat čaj, ale zbytek byl dostatečně ujetý aby zaujal. Do kolen mě pak dostali doktorovi taxidermické pokusy a ladění zábradlí. ()
Reklama