Avis de mistral
Moje leto v Provence
My Summer in Provence
Režie:
Rose BoschScénář:
Rose BoschKamera:
Stéphane Le ParcHudba:
Ludovic BruniHrají:
Jean Reno, Anna Galiena, Chloé Jouannet, Aure Atika, Charlotte de Turckheim, Hugues Aufray, Raphaëlle Agogué, Michel Drucker, Jean-Michel Noirey (více)Obsahy(2)
Paul (Jean Reno) je svérázný provensálský farmář. Miluje své olivovníky a stejně tak i víno a pastis. S dcerou se rozhádal před lety a svá vnoučata nikdy neviděl. Teď, když se dcera rozvádí, její matka se rozhodne, že navzdory Paulově paličatosti přiveze na prázdniny jejich vnoučata: pubertální Adriena a Lenu a jejich malého bratříčka Théa, který je od narození hluchý. Puberťáci od počátku dávají nepokrytě najevo svou nechuť vůči venkovu a dědovi. Zato Théo, nádherný a milý chlapec, si Paula úplně podmaní. Ten mu ukazuje své království – olivovníky a všechno, co má rád. Provensálské slunce, stejně jako vůně a krajina dokáží zlomit zlobu i křivdu, a možná že jsou lidé víc ochotni nalézt k sobě cestu. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (100)
Z času na čas človek objaví nenápadný, no maximálne príjemný film, ktorý mu skutočne zlepší deň. Jean Reno je podľa mňa v tomto filme absolútne fantasický a rovnako musím povedať aj všetci ostatní. Na jednej strane to je film a príbeh, ktorý sme počuli miliónkrát predtým, no je podaný tak príjemne, sympaticky a plným príjemných postáv a myšlienok, že človek to jednoducho chce vidieť až do konca. Nikto nie je dokonalý a ani jedna strana nemá nikdy tie správne názory na všetko. A občas si môžeme vziať niečo pekné z niečoho včerajšieho a súčasne ale nájsť pozitíva aj v tom dnešnom. Nič nie je čiernobiele ako sa to v dnešnej dobe občas tvári. A tento film to skutočne dobre adresuje. Keby sme tu nemali niektoré klišé, ktoré sme videli už viackrát, myslím si, že by to stálo viac za to. Alebo možno mohli tie klišé urobiť trošku vtipnejšie, lebo počas celého filmu som si užíval vynikajúci humor, kde som sa skutočne smial. A to ma teší. Ja sa smejem veľmi rád. Ale musím povedať, že John Candy s vŕtačkou vo filme Uncle Buck bude pre mňa asi navždy ochrancom dievčaťa v rodine. To ma vždy pobaví. Nevedel som čo môžem od filmu čakať, no nakoniec je z toho vtipná, príjemná, nenásilná a veľmi dobre stráviteľná dramédia. A pre mňa neostáva nič iné, len odporúčať, aby ste si film pozreli aj vy. Hodnotenie: B+ ()
Už úvodní písnička Simona a Garfunkela "The Sound of Silence" mě náležitě naladila a když v půlce filmu spustí Hugues Aufrey "Knocking' on Heaven's Door", málem jsem uronil slzu. Vůbec Aufrey na té "hipísácké" párty sedí jako zadek na hrnci. Pro mě by si příběh vystačil dědou a jeho vnukem, nemusel bych nafrněnou blonďatou vnučku, která by Rena viděla nejraději pod drnem. Samotná Provence jako vždy nádherná, ale ve filmu z ní zase tolik divák neuvidí, více ten kolorit malého městečka s večerní zábavou a dědkama u petanqu nebo u báru s pastisem, případně býčí arénou. U mě to vyvolává vzpomínky na několik dovolených u příbuzných manželky v Draguignanu, odkud byla hodinka cesty autem na Riviéru. ()
Jen tak si v klidu posedět u vína a kochat se olivovníky...To je asi hlavní premisa tohoto filmu. Je to ten typ filmu, kdy se vlastně celou dobu nic neděje, ale vám to vůbec nevadí, protože jste nacítěný tou pomohou, která z filmu vyzařuje. Všudypřítomné sluníčko, krásná krajina, bodří maloměšťané, přátelská atmosféra...Hned máte chuť si do Provence vyrazit. Jako lákadlo na dovolenou to funguje výborně. Děj jako takový je pochopitelně neskutečně předvídatelný, ale když vezmete dobře naladěného bručouna Jeana Rena a k tomu pár překvapivě sympatických dětských postav, tak je to vlastně jedno. ()
Postrádám jemnost, postrádám citlivost. postrádám vzletnost, inteligenci a adekvátní krásu. Dostávám až příliš americké hlouposti a vzdoru. Časem ta konfliktnost vadí, přetéká a nudí. Žádný progres, nic. Prvních pět-deset minut by možná byla i úsměvná, ale všeho moc škodí. Je to celé až příliš přetažené, příliš iPhone. Příliš moderní, včetně hudby, která nezapadá. Škoda... Jako kurativum si musím pustit Tatínkovu slávu. ()
Ide o klasický rodinný príbeh v ktorom sa na vidieku stretáva staršia nemoderná (konzervatívna je v tomto prípade omylné pomenovanie) generácia a moderná mladšia. Vnúčatá prídu na prázdniny k starým rodičom k ufrflanému dedkovi s ktorým sa nikdy nevideli a ani jeden z nich nie je z návštevy nadšení. Už samotný milión krát omieľaný námet rozhodne nenabudí, no na prekvapenie ide o viac než len zaujímavú snímku. Pesničkový soundtrack, umelecké zábery a charizmatické postavy, Jean Reno stále hrá parádne, zatienia aj predvídateľnosť deja. mne sa to páčilo ()
Galerie (24)
Zajímavosti (3)
- Mistral je název pro místní vítr bóra. Jméno mistral pochází z dialektu Languedoc a znamená mistrovský. Je to silný, studený, severozápadní vítr, který vane z jižní Francie. Někdy dosahuje 185 km/h. O tom, že jsou Francouzi na tento typ větru pyšní a rádi ho používají k označování různých produktů, svědčí mnohé, například že oleje obsahují název Mistral olive oil, což může být trošku dvojsmyslem, kdy to znamená jak mistrovské (pochází z dialektu Languedoc ), ale také právě místní vítr, stejně tak např. název Mistral je nejmodernější třída vrtulníkových výsadkových a velitelských lodí francouzského námořnictva. (Jamal)
- Časté odrůdy olivovníků v Provence jsou salonenque, aglandau, grossane a verdale. Některým stačí opylování větrem mistral (je to místní název z Francie pro vítr zvaný bóra ), jako i druhu, o který se jedná v tomto filmu. Proto, pokud je nedostatek tohoto větru, není u některých druhů úroda. Na druhou stranu například jiná místní odrůda moulin du Calanquet je na tyto větry náchylná a i její název vychází z provensálského slova Calan, což označuje skálu, která poskytuje úkryt právě před větrem mistral. (Jamal)
- Stejně jako filmový Theo i jeho představitel Lucas Pélissier je od narození hluchý a s rodiči i se štábem se domlouvá pomocí znakové řeči. (Ganka)
Reklama