Avis de mistral
Moje leto v Provence
My Summer in Provence
Režie:
Rose BoschScénář:
Rose BoschKamera:
Stéphane Le ParcHudba:
Ludovic BruniHrají:
Jean Reno, Anna Galiena, Chloé Jouannet, Aure Atika, Charlotte de Turckheim, Hugues Aufray, Raphaëlle Agogué, Michel Drucker, Jean-Michel Noirey (více)Obsahy(2)
Paul (Jean Reno) je svérázný provensálský farmář. Miluje své olivovníky a stejně tak i víno a pastis. S dcerou se rozhádal před lety a svá vnoučata nikdy neviděl. Teď, když se dcera rozvádí, její matka se rozhodne, že navzdory Paulově paličatosti přiveze na prázdniny jejich vnoučata: pubertální Adriena a Lenu a jejich malého bratříčka Théa, který je od narození hluchý. Puberťáci od počátku dávají nepokrytě najevo svou nechuť vůči venkovu a dědovi. Zato Théo, nádherný a milý chlapec, si Paula úplně podmaní. Ten mu ukazuje své království – olivovníky a všechno, co má rád. Provensálské slunce, stejně jako vůně a krajina dokáží zlomit zlobu i křivdu, a možná že jsou lidé víc ochotni nalézt k sobě cestu. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (100)
Jen tak si v klidu posedět u vína a kochat se olivovníky...To je asi hlavní premisa tohoto filmu. Je to ten typ filmu, kdy se vlastně celou dobu nic neděje, ale vám to vůbec nevadí, protože jste nacítěný tou pomohou, která z filmu vyzařuje. Všudypřítomné sluníčko, krásná krajina, bodří maloměšťané, přátelská atmosféra...Hned máte chuť si do Provence vyrazit. Jako lákadlo na dovolenou to funguje výborně. Děj jako takový je pochopitelně neskutečně předvídatelný, ale když vezmete dobře naladěného bručouna Jeana Rena a k tomu pár překvapivě sympatických dětských postav, tak je to vlastně jedno. ()
Příjemná letní rodinná komedie spojující vše, co zbožňuji na francouzských filmech. Decentní příběh, minimalistické herecké výkony, lehký humor a skvělou atmosféru letní krajiny země galského kohouta. Upřímně se jedná o celkem šablonovitou rodinnou komedii, kterých tu bylo nespočet, přesto je pojata poměrně originálně a roli nevrlého dědka si Jean Reno vyloženě užíval. Ano, rozhodně to není komedie, u které smíchy spadnete ze židle, a ani dramatická zápletka příliš nepůsobí, přesto za ten blažený pocit, všudypřítomnou pohodu a krásné Provence, to rozhodně stojí. Moje hodnocení 75%. ()
Takový krásně pohodový film, který vykouzlí úsměv na rtech hned v okamžiku, kdy se na scéně objeví fenomenální Jean Reno. Ten jako děda, který dostal na celé prázdniny na starost vnuky puboše + malého hluchoněmého. A všechno je tam tak hezky barevné, že to tě prostě baví. Na řadu přijde i alkohol, místní četníci "Šmoulové", kteří s sebou ani nevozí alkohol tester, Facebook, staří kámoši z mládí, motorka Triumf, brokovnice a místní dealer drog, olivovníky a třeba i smír s dcerou. Akorát nechápu, proč takové filmy dávají až v 10 večer v týdnu na ČT2. ()
Milý, ale zbytočný film. Dej predvídateľný od prvej po poslednú minútu, poriadnu zápletku aby dvaja hľadali, hluchonemé vnúča ma nedojalo - klišé na clichés. Bola som z toho nervózna, ako tak ma ukľudnili len parádne provensálske scenérie. Ale zase musím povedať, že Reno ako samostatne hospodáriaci poľnohospodár je viac vierohodný než akčný zvodca posledne v Nemilosrdných. ()
„DĚDA NA NÁS BUDE ČEKAT“… /// Roselyne Bosch stojí za válečným dramatem ODSUN (2010) a taky napsal scénář k 1492: DOBYTÍ RÁJE (1992). Do hlavní role si od začátku přál Jeana Reno. To se podařilo a jeho nevrlej dědeček Paul, je nejen ozdobou francouzskýho venkova, ale (hlavně) tahounem filmu. Kromě něj se snažej nalákat na prosluněnej příběh z pohodovýho prostředí, plnýho milejch lidí. Okamžitě si vybavuju DOBRÝ ROČNÍK (2006). Jen tady nejde o sklenky, který nejsou nikdy prázdný, ale o generační střet mezi prarodiči a vnoučaty. A blahodárnou tekutinou tu je samozřejmě i víno, ale kulisu dělá olivovej sad. Provence je stvořená pro kýčovitý záběry. Nechyběj záběry sluneční modrý oblohy, přírody, západu slunce… Jde o takovej milej, malej příběh, ve kterým předvídatelnej scénář spojuje dvě generace a kterýmu chybí víc melancholie, která by tý venkovský atmosféře dodala trochu originality. Občas pokulhává i tempo. Chce toho říct hodně, ale nechce se pouštět do větších dramatickejch akcí. Takže děti a babičky s hipisáckejma kořenama, jestli nevíte, že dědové potřebujou vnoučata… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám místo, na kterým se musí míň pracovat a víc se smát. 2.) Nevím, jestli je lepším dědou Mráz nebo Jean Reno. 3.) Thx za titule „marekbecica“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Galerie (24)
Zajímavosti (3)
- Mistral je název pro místní vítr bóra. Jméno mistral pochází z dialektu Languedoc a znamená mistrovský. Je to silný, studený, severozápadní vítr, který vane z jižní Francie. Někdy dosahuje 185 km/h. O tom, že jsou Francouzi na tento typ větru pyšní a rádi ho používají k označování různých produktů, svědčí mnohé, například že oleje obsahují název Mistral olive oil, což může být trošku dvojsmyslem, kdy to znamená jak mistrovské (pochází z dialektu Languedoc ), ale také právě místní vítr, stejně tak např. název Mistral je nejmodernější třída vrtulníkových výsadkových a velitelských lodí francouzského námořnictva. (Jamal)
- Časté odrůdy olivovníků v Provence jsou salonenque, aglandau, grossane a verdale. Některým stačí opylování větrem mistral (je to místní název z Francie pro vítr zvaný bóra ), jako i druhu, o který se jedná v tomto filmu. Proto, pokud je nedostatek tohoto větru, není u některých druhů úroda. Na druhou stranu například jiná místní odrůda moulin du Calanquet je na tyto větry náchylná a i její název vychází z provensálského slova Calan, což označuje skálu, která poskytuje úkryt právě před větrem mistral. (Jamal)
- Stejně jako filmový Theo i jeho představitel Lucas Pélissier je od narození hluchý a s rodiči i se štábem se domlouvá pomocí znakové řeči. (Ganka)
Reklama