Babovřesky 3

Zde(něk) generovaný Troška se potřetí vrací se svojí ódou na léto, vesnici a babky z návsi, co tak Trošku plní kina. A co hůř, (nebo líp?), tahle trilogie je jediným zástupcem svého druhu. Co z toho vyšlo tentokrát? Nezvládnutý mišmaš, respektive nesourodý slepenec v téměř televizní režii, který sice oproti předchozímu dílu vykazuje určité zlepšení, ale to nestačí. Zvláště když scenáristické duo Troška/Kališ nepamatovalo na dobré gagy. I tak je v jihočeských Babovřeskách opět živo. Tři vnučky jsou v jináči s místními pásky, do toho se vrací řádová sestra Glorie, ze které je po vystoupení z řádu kost a dohromady to dá s umravněným Šoustalem, který farnost vyměnil za útulné hnízdečko lásky, toho na faře nahradil polský farář, který se netěší právě velké oblibě jako jeho předchůdce, a živo je také u Stehlíků. Starosta Kája Stehlík se nejenže stal velitelem místního hasičského sboru, ke všemu čeká návštěvu kontrolora Dody i s jeho vzdělanou chotí z ministerstva, ale také tajně vyhlásil válku místním babkám-drbnám, se kterými hodlá zatočit jednou provždy. Při té příležitosti jim z dotace pořídí zájezd do Turecka, aby měl od nich načas pokoj. Nebýt Stehlíkovic vtipné rodinky, bylo by to tristně slabé. Gagů je sice pomálu, těch dobrých je ještě méně, ale když nějaký vtip přiletí, je poměrně neotřelý. Třeskutá snaha o co nejvíce vtipů je evidentní. Proto film ledabyle přeskakuje od jednoho k druhému, aniž by se filmem vinula nějaká výraznější dějová linie. O tu je nouze větší, než v předchozích dvou filmech. Jarmareční humor funguje, jen když ho prezentuje někdo z lepších a zdatnějších herců. Lucie Bílá, která se vrací ob jeden díl, to až tak není, i když snaha byla. Lucie Vondráčková už vůbec ne. Osvěžující Tomáš Trapl coby nahláškovaný polský farář už má téměř kultovní rozměr jako svého času farář Otík. Tereza Bebarová v roli upjaté docentky má štěstí na postavy s nějakou vadou řeči. V Ulici předstírá ukrajinský přízvuk, zde si "distingovaně" šlape na jazyk a je docela vtipná. Osvědčené duo Kikinčuk/Žilková nedostalo tolik hlášek, jak by se dalo čekat. Jsou často nuceni vařit z vody, ale jsou tak výborní, že se s tím popasovali zdatně. Mezi babičkami, až na Janu Synkovou a Janu Altmannovou, jsou to samé "naturščice". Nelze od nich čekat žádný mimořádný herecký projev, ale nejsou úplně špatné. Spíše u mě panovaly obavy, aby to ve svém požehnaném věku vůbec přežily, neboť scénář chtěl po nich téměř akční výkony s prvky kaskadérské práce. Jako celek je film nekonzistentní. Scénář působí rychle spíchnutým dojmem, v mnoha ohledech vyznívá i nehotovým dojmem. A ke všemu Troška (de)generoval na CGI Trošku. Digi husy, žralok(!) a liška, co dává faráři dobrou noc, jest toho důkazem. Technika se mu zřejmě zalíbila natolik, že v jedné scéně je ukázán, jak se svým štábem natáčí noční scénu, která se ve skutečnosti natáčí ve dne. Předimenzovaný efekt "americké noci", neboli noční filtrace, je pak následně znát ve scéně pozdního návratu z hospody, kdy je evidentní, že se nenatáčelo v noci. Mám připomínky k režii, která pomalu ale jistě přetransformovala na televizní rozměr, který je už na velkém plátně rušivý. Jedním z mála plusů je i výběr pohledných hereček, mezi nimiž je i Kamila Kikinčuková, dcera Pavla Kikinčuka, jen je škoda, že nedostala se svými dvěma svůdnými kolegyněmi větší prostor. To jejich "nabíječi" dostali prostoru ve větším poměru, ale moc dobří nebyli. Hlavně bych z jejich replik podstatně zredukoval až nepříjemným dojmem působící slůvko "jako", které ve filmu hrubě přesáhlo povolený limit. Celkový dojem z filmu byl režijně nevyrovnaný a scenáristicky fádní. Když se nějakou dobu trojka držela na průměru, přišla závěrečná třetina se zájezdem babiček k moři, kde se pokazilo, co se dalo. Trapnost zde převládala až tak moc, že sešup z normálních výšin do těch zdegenerovaných, byl markantní a nevítaný. U filmu se moc úspěšně pobavit nedá ani bez toho mučivého závěru. Pořádné gagy váhají s příchodem na scénu a dohromady se dá u třetího pokračování zasmát asi tak pětkrát, a i to je moc. Optimální hudební doprovod Karla Vágnera zdatně podbarvuje celek. Trojka je oproti dvojce umírněnější. Pro někoho, kdo neviděl předchozí díl, může být problém, že trojka na ni mírně navazuje. Troška měl na hledání optimální "vesnické" kvality celou trilogii. I když je specialistou na pravou letní atmosféru, přes jeho svítivé sluníčko se i tentokrát přehnaly černé mraky nespokojenosti. Výsledkem je nekonzistentní guláš obsahující humorné ingredience, jež budou vyhovovat hodně nenáročným divákům. Re-definice lidového humoru má těžký úděl. K dobru jí budiž, že nemá u nás jiného zástupce, respektive žádnou konkurenci. 40% (01.06.2015) (méně) (více)