Boj sněžného pluhu s mafií

Vysporiadanie sa grázlami, čo zabili potomka postaršiemu vodičovi snežného odhŕňača. Pomsta beží pod kuratelou snehu, ľadu a vetra. Má to systém. Sled scén je predelený štatistickým údajom o aktuálnej mŕtvole (aj s graficky uvedeným náboženským vyznaním). Do tohto pár vtipných momentov. V štruktúre filmu je teda poriadok. Až príliš. Ako vraví jedna z postáv (parafrázujem) - na severe je chlad, ale poriadok, prosperita. Na juhu teplo, ale bordel. Talianom, Grékom či Španielom stačí sa natiahnuť po pomaranči, keď sú hladní, pracovať veľmi nemusia. Preto bordel. Zároveň k tejto parafráze dodávam, že na severe s poriadkom a chladom občas vymŕzajú aj emócie a preto aj krvavá čierno humorná dráma o pomste pôsobí pomerne odťažito. Že akosi ani nezáleží, ktorá z postáv zomrie, ktorá prežije. (16.06.2020)

Pokud by nějaký mafián ublížil některému z mých dětí, tak bych chtěl mít koule Občana roku Nilse Dickmana, dostatek pletiva a odlehlé místo vhodné pro odložení nefunkčních gangsterů. A samozřejmě sněžný pluh, kterým se i offroady jednoduše odpinkávají ze silnice. Nilsova pomsta mě zkrátka bavila, pohřební kříže byly vynikající a nechtěné vyprovokování války gangů se mi jeví býti velmi inspirativním. Asi začnu Kosovskou-albánskou mafií a Mukačevskou brigádou. (02.12.2015)

Nečekaně osvěžující zážitek! Dostal jsem na to tip od známýho. No musel jsem zajít do speciálního kina, tohle holt v multiplexech neuvidíte a dostal jsem zajímavě ulítlou typicky severskou ptákovinu. Slušný vtípky, absurdní situace, občas i nějaká ta akce. Dobrý odreagování. Stačí to na slušný hodnocení.70% (21.11.2014)

Když v polovině 90. let natočil Tarantino Historky z podsvětí, nešlo jen o divácký trhák, který posbíral na filmových festivalech, co mohl. Ve skutečnosti se zrodil nový filmový styl založený na mixu násilí, černého humoru, slangu, nadávek a citaci popkulturních odkazů. Zkrátka a dobře, zrodil se pojem tarantinovka. Brzy se vyrojilo spoustu napodobovatelů a každá významnější národní kinematografie a filmová společnost přišla se svým pokusem dohnat a předehnat. Trh se záhy nasytil a po pravdě jen málo z těch epigonů se Tarantinovi aspoň přiblížilo, ale jak je vidět, jeho odkaz stále žije a po 20 letech trend vyvolaný Pulp Fiction dorazil i na chladný evropský sever. Tvorbu Hanse Pettera Molanda už znám a cením si vysoko především jeho Aberdeenu a podceňovaného Pedersena. Pro podobný filmový styl ale nepředstavuje dobrou volbu. Natočit chytrý a funkční pulp je totiž kumšt a vyžaduje vztah k žánru a cit zvažovat na lékárnických vahách, kam až dojít v groteskní nadsázce, aby to neohrozilo napětí a dramatickou stavbu příběhu. V Pulp Fiction se divák mohl spoustě scén smát, ale ve všech momentech šel z filmových postav skutečný strach a divák byl stále udržován v nejistotě, co se stane v příští sekundě. Moland není žádný břídil, dokáže nabídnout vynikající soundtrack, jeden z nejlepších, co jsem slyšel v posledních letech, a ocenit se dá i kamera, kdy je radost sledovat, např. jak se auto prohání zasněženou krajinou ke vzdálenému městu. Jenže Moland selhává v neschopnosti udělat z gangsterských figurek na jedno použití plnohodnotné postavy, na nevynalézavém scénáři, průměrných dialozích a neschopnosti pracovat s jazykem. Bije se mu tam množství mrtvol, které jakoby vypadly z nějaké lokální války, s vytrvalými pokusy o komickou nadsázku. Jenže skutečně funkčních komických scén je přitom pomálu. Pokud vám tedy ke spokojenosti nestačí, když 63letý Skarsgard, kterému by bylo lépe přezdívat Železná pěst, ve chvilce mění lidské obličeje v krvavou fašírku. Od srdce jsem se zasmál tak třikrát - např. když balkánští gangsteři hovoří o poměrech v norském vězení. Některé z filmových postav, jako např. policisté, jsou trestuhodně nevyužité, jiné, jako mafiánský boss, zase nefunkční pro přílišné přehrávání. Suma sumárum, je to pro mě nakonec za 2,5* s tím, že tu třetí ode mě nepotřebuje, protože si Sněžný pluh určitě řadu spokojených diváků najde. Nehledě na to, že bych musel přepisovat řadu hodnocení u filmů, které jsem odbyl 3* a přijdou mi mnohem lepší než tenhle Molandův kousek. Celkový dojem: 45 %. (08.10.2014)

Tak tohle bylo opravdu ryze severské. :-) Na začátku jsem si říkal, dobře, další typizovaná žánrovka s automatickým dějem o to, že se jeden tatík nakrk, protože mu zabili dítě, a tak sám vykostí celou místní mafii...JENŽE tohle natočili Skandinávci...a ti to pojali po svém! Boj sněžného pluhu s mafií (český distribuční název je ve skutečnosti jeden velký spoiler) je vlastně spíš parodie na filmy o pomstě, tam, kde seveřané přisolili a objevuje se černý humor, je to naprosto vynikající, bohužel čas od času je to taky dost plané (tam, kde humor není, kde se to tváří vážně, hlavně tedy na začátku). Svým způsobem je to takové norské Fargo. Několik opravdu dokonalých momentů: mezititulky informující o právě zemřelých (kromě četnosti i hra křížů - římskokatolické a pravoslavné, sem tam i židovská hvězda), zmínka o roce bitvy na Kosově poli, rozhovor o původu a bydlišti ,,čínského" nájemného vraha, sob v radlici, homosexuální gangsteři v utajení, rozhovor srbských mafiánů o podmínkách v norských věznicích, scéna rozloučení nad hrobem mrtvého Wingmana, debata o gangsterských přezdívkách, čtení před spaním... Víte, co je to Stockholmský syndrom? PS: Papu zahrál chameleón Bruno Ganz v nějaké dokonalé metamorfóze! Wow... (16.02.2015)