The Life and Time of Judge A.K.
Série(2) / Epizody(26)
Obsahy(1)
Soudce je člověk, před kterého předstupují lidé se svými problémy a od kterého očekávají jejich řešení. Soudce je člověk, kterému soudní spory vstupují do soukromí a stávají se součástí jeho života, vědomí, konání i snů. Není lehké žít s cizími záležitostmi a den za dnem hledat unikající pravdu, nezbytnou pro spravedlivé rozhodnutí. I soudce má soukromí a snaží se v něm žít podle vlastních představ, ale ani tady pojmy jako láska, čest nebo pravda nelze jednoznačně definovat. Soudce Adam Klos se snaží pochopit nejen své případy, ale i sám sebe. Třináctidílný seriál o životě a době soudce A. K. vypráví současný, reálný a vnitřně dramatický příběh mladého muže, složitě se prodírajícího civilními soudními spory, charakteristickými pro současnou společnost. Každý z nich se musí snažit pochopit a ukončit svým rozsudkem, svou představou o spravedlnosti. A musí nést nikdy nekončící odpovědnost za to, že se jeho verdikt dotýká bolavých míst našich obyčejných životů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (219)
Přesně jak jsem čekal, co jiného než literárně strnulou (nebo spíš sterilní?) pózu by mohl zplodit kdysispisovatel Zdeněk Zapletal? O tom, že scenáristické talenty máme svědčí seriál Hořící keř a není divu, že vznikl ve stáji HBO, nikoli ČT. Bohužel Robert Sedláček má rovněž sklony k literárnosti a potřeboval by jako sparingpartnera někoho s filmovým viděním. Jeho spolupráce se Zapletalem patří jednoznačně k tomu nejhoršímu. ()
Problém je zde hlavně ve scénáři. Seriál se tváří jako věrný obraz, a nikoliv jako drama pohrávající si s fantazii na dané téma. Pak ale musí zobrazit i věrné reálie a nikoliv si vymýšlet, jak to autor, zřejmě neznalý justičního prostředí, činí. Jinak by nemohl napsat postavu českého soudce vznášející se ve vzduchoprázdnu jiných vztahů a jen se pitvající ve vlastním nitru až k úplnému zmakešovatění. Jeho mudrování je čím dál stejnější, autor se ´pouze křečovitě snaží měnit jeho formu, což má ovšem své hranice. Soudci opravdu nesoudí všechny agendy, na které si scénárista vzpomene, anebo mu o nich někdo vypráví, opravdu nedělá všechny snobské sporty, které zrovna letí, opravdu není dvacet čtyři hodiny denně zachmuřený a studený jako psí čumák. To se pan Švehlík může strhat a nic pořádného z toho stejně nevzejde. ()
Tak tohle nebude nic pro "maskulinní naivy" přesvědčené o tom, že máte-li osobní problémy a morální dilemata, nemůžete být soudce, a zároveň pokud problémy hlavní postavy nejsou dostatečně společensky významné (nebo co je vaše podmínka "tragičnosti"?), můžete o ní natočit leda tak komedii. Nelogičnost uvedeného ukazuje na to, že "maskulinní cynismus" Mattym zmíněný a v dalších komentářích patrný je spíše nepřiznaným postojem některých komentujících. ___ Švehlíkovi role sedí, rozhodně víc, než třeba nimravě plochá (a ano, tady už i mě iritující) variace na podobné téma v Ocasu ještěrky. ___ Pěkné, ale naivní sekretářky neexistují! A pokud už se objeví v TV, musí jít o propracovanou, netuctovou figuru s dobrým filmovým vkusem. Minimálně požadujeme její oblíbený film "Titanik" vyměnit za "Vykoupení z věznice Shawshank". ()
Na české poměry to zatím vypadá silně nadprůměrně. Hlavní postava je ale výrazně netypickým představitelem soudcovského řemesla. Kdyby tvůrci vzali typický soudcovský charakter a posílili ho, tak jsme mohli mít Dr. House ze soudního prostředí. Soudcovský talár často oblékají lidé, kteří by byli po psychologickém vyšetření diagnostikováni jako tzv. psychopaté. Zjednodušeně řečeno to jsou lidé, kterým jsou ostatní lidé úplně fuk, nevytváří si k nim žádné emoce. V ojedinělých případech, kdy soudce není psychopat, velmi rychle otupí, zvykne si, nebo vyhoří. Takový ne-psychopat se potom chová v práci podobně jako psychopat. Postava Adama Klose se naopak trápí svým údělem. Navíc je velmi nepravděpodobné jeho relativně nízké sebevědomí. Soudci mají extrémně vysoké sebevědomí, protože rozhodují o životech druhých lidí. Soudci jsou v podstatě polo-bohové. Právě to, jim dodává sebevědomí. Čeští scénáristé bohužel stále dokola vtahují do podobných žánrů (např. krimi) filosoficko-eticko-morální otázky a dilemata. Užitečnější by bylo poukázat na realitu vytvořením zajímavé postavy geniálního soudce, který je ale lidsky odporný a pro život ve společnosti dost dobře nepoužitelný. Osobní život a soudní rozhodování by mohlo být klidně 1:1. Trpkého humoru bychom měli habaděj. Seriál se bohužel inspiroval Terapií, kde jsou filosoficko-eticko-morální otázky a dilemata přirozenější a reálnější součástí. ()
Velmi dobré to bylo, nemohl jsem si nevzpomenout na podobný seriál z prostředí (okresního) soudu Na lavici obžalovaných justice scenáristy Jiřího Křižana se snovými výjevy z jeskyně a zásadními verdikty, zda ten či onen je (nebo bude) dobrý soudce. V Životě a době je tento prvek nahrazen vnitřními monology titulního hrdiny. Jednotlivé díly mají dokonalý casting co se soudních pří a kamarádského vztahu soudce s policistou týče, horší je to s linkou terapeutickou. Ovšem podivínské a s hodnoceným dílem nesouvisející výpady v komentáři uživatele flanker.27 nejspíš o nějaký druh terapie přímo žadoní. ()
Galerie (666)
Zajímavosti (43)
- V případě výslechu prvního svědka si soud správně vyžádal jeho občanský průkaz k ověření totožnosti, v případě druhého svědka však tuto povinnost opomněl. (sator)
- Na základě skutečného případu Jaroslava Dobeše, který byl odsouzen na 5,5 roku vězení. Před nástupem do vězení však z České republiky uprchl a pobýval v imigračním detenčním zařízení na Filipínách. (sator)
- Klos (David Švehlík) cituje text: „Bo bez odvahy se těžko cosi robi, nic tak, jak odvaha chlapa něozdobi.“ Jedná se o část textu z písně „Skupinové foto“ od písničkáře Pavla Dobeše. (sator)
Reklama