Život a doba soudce A. K.

V pradávných dobách socialistického Československa patřily seriály k výkladní skříni televizní tvorby a vytvářely fenomén rozhodující o spokojenosti diváků. Od té doby přetrvává snaha televizních manažerů uspět právě na poli původní televizní seriálové tvorby a na Životě a době soudce A. K. je znát, jak velké byly ambice natočit seriál, který se dokáže zavděčit jak publiku, tak kritikům bažícím po umělecké reflexi dnešní hodnotově rozkolísané doby. Seriál chce prostřednictvím svého hrdiny nastolovat otázky a roztínat bolestivá mravní dilemata. Nedokážu posoudit odbornou stránku projektu, tedy do jaké míry odpovídají projednávané soudní případy stávající legislativě. Pokud jde o to ostatní, David Švehlík se potatil a představuje charismatického hrdinu, s jehož lidskými soudy a profesními rozsudky se nejspíš nebude mít divák problém ztotožnit. Seriál celkem slušně funguje na bázi jednotlivých soudniček - typově charakteristických případů, které sice nejdou nijak do hloubky, lépe řečeno hloubku někdy snaživě předstírají, ale ve srovnání s komerčními seriály konkurenčních televizí jde v rámci hry na malém českém písečku o solidní nadprůměr. Bohužel jsem ale zvyklý srovnávat naši tvorbu s nekonvenčními kousky světové televizní tvorby a ten odstup je pořád obrovský. Soudce A. K. nestrhne, vězí až po uši v zajetých schématech a konvencích, jeho vnitřní monology jsou tak nějak literární a školometsky osvětové, jeho soukromý život a problémy jsou mi ukradené a když jsem vynechal dvě epizody, nic mě nelákalo je zhlédnout na internetu. Není to pro mě zásadní dílo, i když některé problémy a témata jsou závažná. Celkový dojem: 55 %. (04.11.2014)

Na současnou mizernou úroveň televizní tvorby je to pro mě hodně nečekané překvapení. Seriál nenudí, herci nepřehrávají, scénář se mi taky líbí. Navíc seriál neskutečně táhne David Švehlík, jeho cynické vnitřní monology jsou výborné, mnohé mě rozesmějí, jiné dokonale vystihují daný moment a celou tu nesmyslnost některých lidských sporů. Nesedí mi asi jen role Daniely Kolářové (které to zde fakt nesluší) a Jiřího Bartošky (nějak mu tady nevěřím). Po dlouhé době ale český seriál, u kterého se vždy těším, co přinese další díl. (08.10.2014)

hahahaha, Zase si hrajeme na chudáky, kteří vlastně dělají jen to co musí, jen aby uživily ty svoje upocený prdele. A ještě u toho existenciálně prskaj a pláčou. Navíc Švehlík začíná bejt okoukanej a jinak nezajímavej, Čvačarová je na roli psychiatričky až moc temperamentní. Jenom ten Bartoška s Kolářovou jsou celkem sympatičtí zombící systému...... Sedláček u Bolka asi definitvně přesedlal na uplakanou malomrdku..... a přizval si k tomu další dva mistry zmaru. Klasicky kontroverzní, tak jak to čerstvý držitel prezidentského vyznamenání dělá vždycky. Jenže na 12 dílů je to už příliš silná dávka. Pohnutky amorální dilemata a témata jsou na místě a tím je seriál ojedinělý. Připomíná lidem, že bez ohledu na sociální postavení, jsou lidmi. Jenže příběhově je totálně nefunkční. (06.09.2014)

Po šesti epizodách: Teprve se ukáže, zda se naplní výjimečnost tohoto projektu slibovaná už v samotném názvu, totiž život, tedy příběh, který je ovšem obsažen v každém nesitcomovém seriálu, a ona proklamovaná nadstavba - doba, což slibuje nějaký hlubší poznatek o současnosti, reflexi Česka v první dekádě 21. století, kterou tvůrci zřejmě chtějí vytvořit jednak záměrným výběrem caus, které v jednotlivých dílech řeší soudce Klos, druhak extrahováním příběhu vyhořelého soudce, ztrácejícího se v osamělosti příslušníka generace singels... Po řemeslné stránce velmi vysoký nadstandard upomínající k projektům soukromých zahraničních televizních stanic (podobnost s Terapií opravdu nelze přehlédnout) a jestliže se ,,svaté" režisérské trojici spolu se scénáristou Zdeňkem Zapletalem povede naplnit vzedmutá očekávání, půjde o seriálovou událost roku... Po třinácté závěrečné epizodě: Tak se mi to nespojilo, vlivem prazvláštního otevřeného konce a podivného utopení v banálnosti celý tak nadějný seriál zůstal jen třinácti epizodními soudničkami bez nadstavby čehokoliv zásadnějšího...podvědomě jsem očekával, že se mi těch 13 soudniček spojí v plastický obraz soudobé reality, dostane se mi nějakého zásadnějšího kritického sdělení a namísto toho hlavní hrdina jen těká uvízlý ve své partnerské nerozhodnosti...zjevně se tu tvůrci narychlo připravují na další řadu... (08.10.2014)

Problém je zde hlavně ve scénáři. Seriál se tváří jako věrný obraz, a nikoliv jako drama pohrávající si s fantazii na dané téma. Pak ale musí zobrazit i věrné reálie a nikoliv si vymýšlet, jak to autor, zřejmě neznalý justičního prostředí, činí. Jinak by nemohl napsat postavu českého soudce vznášející se ve vzduchoprázdnu jiných vztahů a jen se pitvající ve vlastním nitru až k úplnému zmakešovatění. Jeho mudrování je čím dál stejnější, autor se ´pouze křečovitě snaží měnit jeho formu, což má ovšem své hranice. Soudci opravdu nesoudí všechny agendy, na které si scénárista vzpomene, anebo mu o nich někdo vypráví, opravdu nedělá všechny snobské sporty, které zrovna letí, opravdu není dvacet čtyři hodiny denně zachmuřený a studený jako psí čumák. To se pan Švehlík může strhat a nic pořádného z toho stejně nevzejde. (25.10.2014)