The Life and Time of Judge A.K.
Série(2) / Epizody(26)
Obsahy(1)
Soudce je člověk, před kterého předstupují lidé se svými problémy a od kterého očekávají jejich řešení. Soudce je člověk, kterému soudní spory vstupují do soukromí a stávají se součástí jeho života, vědomí, konání i snů. Není lehké žít s cizími záležitostmi a den za dnem hledat unikající pravdu, nezbytnou pro spravedlivé rozhodnutí. I soudce má soukromí a snaží se v něm žít podle vlastních představ, ale ani tady pojmy jako láska, čest nebo pravda nelze jednoznačně definovat. Soudce Adam Klos se snaží pochopit nejen své případy, ale i sám sebe. Třináctidílný seriál o životě a době soudce A. K. vypráví současný, reálný a vnitřně dramatický příběh mladého muže, složitě se prodírajícího civilními soudními spory, charakteristickými pro současnou společnost. Každý z nich se musí snažit pochopit a ukončit svým rozsudkem, svou představou o spravedlnosti. A musí nést nikdy nekončící odpovědnost za to, že se jeho verdikt dotýká bolavých míst našich obyčejných životů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (219)
David Švehlík je krásnej na pohled, a tak by mi nevadila celková statičnost seriálu, ba ani monotónní podbarvení depresivním monológem hlavní postavy. Co mi ale vadí, hodně, je nepochopitelné useknutí každého dílu (tedy, omlouvám se, ale víc jak 5 jsem nedala) - a to třeba v půlce právě pronášené věty z onoho nikdy nekončícího monologu... proboha, nůžtičkami na manikůru bych to ušmikla přirozeněji. ()
Asi nemá cenu moc komentovat, o to se postarali jiní, jen by mě zajímalo, zda veslování v pražské Slavii je nějaký product placement, protože u vody je sice hezky, ale když veslovat, tak na Veslařském ostrově v Podolí. Tatrovákům a slávistům jsme za mých časů říkali "popelničáři". Dle prostředí, ve kterém se jejich loděnice nacházely. :-) Jednotlivé soudní případy mě až tak nezaujaly, vnitřní hlasy občas ruší, ale zatím mě zajímá, co bude s hlavním hrdinou dál. ()
Soudce Melancholik, který se dvanáct dílů plácá v porozchodové krizi, a vše provází svým vnitřním komentářem. V některých případech ukrajuje zdlouhavou část soudních jednání (některé jeho asociace jsou velmi úsměvné), někdy jsou to kecy v kleci. Mix jednotlivých případů a krize identity není úplně marný, jenže to by Švehlík musel dostat spolehlivé a dobře napsané spoluhráče. V osobní rovině totiž neexistuje jediná žena (Tereza, Laura, Iva), která by měla nějakou osobnost. A co se rodičů Klosových týče, tam ani Bartoška nemá, co hrát. Všech dvanáct dílů nemá uspokojivou ústřední linku, která by vás držela v jakémkoli napětí. Proto už se ke konci seriál táhne (díl Kněz je dokonalou ukázkou výplně) a závěrem vás spíš romrzí než cokoli jiného. V rámci české tvorby originální počin, který je bohužel nedotažený ve všech směrech (úvodní a závěrečné titulky jsou graficky otřesné). ()
Na české poměry to zatím vypadá silně nadprůměrně. Hlavní postava je ale výrazně netypickým představitelem soudcovského řemesla. Kdyby tvůrci vzali typický soudcovský charakter a posílili ho, tak jsme mohli mít Dr. House ze soudního prostředí. Soudcovský talár často oblékají lidé, kteří by byli po psychologickém vyšetření diagnostikováni jako tzv. psychopaté. Zjednodušeně řečeno to jsou lidé, kterým jsou ostatní lidé úplně fuk, nevytváří si k nim žádné emoce. V ojedinělých případech, kdy soudce není psychopat, velmi rychle otupí, zvykne si, nebo vyhoří. Takový ne-psychopat se potom chová v práci podobně jako psychopat. Postava Adama Klose se naopak trápí svým údělem. Navíc je velmi nepravděpodobné jeho relativně nízké sebevědomí. Soudci mají extrémně vysoké sebevědomí, protože rozhodují o životech druhých lidí. Soudci jsou v podstatě polo-bohové. Právě to, jim dodává sebevědomí. Čeští scénáristé bohužel stále dokola vtahují do podobných žánrů (např. krimi) filosoficko-eticko-morální otázky a dilemata. Užitečnější by bylo poukázat na realitu vytvořením zajímavé postavy geniálního soudce, který je ale lidsky odporný a pro život ve společnosti dost dobře nepoužitelný. Osobní život a soudní rozhodování by mohlo být klidně 1:1. Trpkého humoru bychom měli habaděj. Seriál se bohužel inspiroval Terapií, kde jsou filosoficko-eticko-morální otázky a dilemata přirozenější a reálnější součástí. ()
Hluboce průměrný seriál o chlapíkovi, který má dost bordel v hlavě a kolem sebe lidi, rodiče i známé, kteří mu v řešení krize příliš nepomáhají. Navíc k tomu sedí v soudní síni a soudí lidi, kteří jsou na tom ještě hůř, což taky na náladě nepřidá. Bylo by to dobré téma na tragikomedii, ale tvůrci se rozhodli tyto "soudničky" myslet vážně, což asi nebyla zas tak šťastná volba. Jedinou trochu živou postavičkou je policista Igor (Marek Daniel). Všichni ostatní jsou dost divní, takže je to vlastně divné celé. První polovina seriálu velmi nudí, poté jakoby to psal a točil někdo jiný, pár dílů dobrých, závěr tragický. Celkově jsem dosti zklamán, jelikož potenciál byl značný, těžce nevyužitý. 55% ()
Galerie (666)
Zajímavosti (43)
- Gabriela Míčová hraje v tomto díle matku obžalovaného Skoupého (Viktor Zavadil). Tím v seriálu „vstala z mrtvých“ – v 1. epizodě 1. série Osamělost (2014) ztvárnila ženu, která rozsudek soudce Klose psychicky neunesla a spáchala sebevraždu, což si Klos (David Švehlík) v dalších epizodách opakovaně kladl za vinu. (melica)
- Tomu, co se stane mezi psycholožkou Seidlovou (Jitka Čvančarová) a klientem Klosem (David Švehlík), se říká erotická transference. Jde o takzvaný protipřenos reakce na druhý subjekt. V tomto případě se jedná o klienta, jeho vnímání terapeuta je zkresleno vzhledem k nevyřešeným otázkám z minulosti. (sator)
- Autoři tápou v tom, kdo je psychiatr a jaká je jeho náplň práce, a kým je psycholog, opakovaně zaznívá, že je Saidlová (Jitka Čvančarová) psychiatr, ale není tomu tak, je psycholožka. Zatímco psychiatr je vzděláním lékař a opírá se hlavně o léčbu léky, psycholog se věnuje terapii a jeho vzdělání není lékařské. (sator)
Reklama