Totem vlka

Annaud tentokrát nejde do hloubky, pouze líbezně krouží na povrchu dosti nepůvodní a jednoduché pohádkové rozprávky, která navzdory velké řemeslné profesionalitě a dobrému člověčímu srdíčku nemá čím překvapit a vlastně ani dojmout. Vyprávění je svěží jako jarní vítr na majestátních mongolských stepích a technicky náročné scény s divokými zvířaty opět berou dech, ale scénář poněkud selhává v přirozením propojení všech dějových motivů a především v oblasti přátelství a porozumění dvou živočišných druhů nedosahuje zdaleka takové intenzity jako například dnes takřka zapomenuté VOLÁNÍ VLKŮ. Od filmaře Annaudova formátu tedy zklamání, jako věrný náhled do čarokrásné přírody s její specifickou mytologií a životním řádem ale velmi příjemné a autentické dílo... 70% (27.06.2016)

Krása přírody, vlků, koní a mongolských stepí smíšená s nenávistí, nepochopením lidí. Dokonalý snímek o křehoulinké rovnováze přírody, kterou když něco byť jen malého naruší, tak z toho vzejde velké neštěstí... Honička koní vlky jeden z nejúžasnějších záběrů! K tomu dokonalá originální Hornerova hudba a dojemný příběh mongolských pastevců a "jejich" zvířat. (22.03.2015)

Hudba a výprava hrají prim. Jinak děj je poněkud roztahaný a kostrbatý. Herecké výkony prachbídné, tedy až na hlavního pohlavára, jež si soudruhy kupuje horalkou a žvejkou made in US. I přesto, že se děj odehrává prakticky nedávno, tak životní podmínky Mongolů lze situovat do 12. století, kdy se po místním moři strdí proháněl první Velký chán Mongolů z klanu Bordžiginů. 61% (13.05.2016)

Smutný a poměrně působivý příběh se rozehrává v krásné přírodě plné nádherných zvířat, zejména vlků, které divák ve své podstatě od samého počátku snímku obdivuje a lituje, neboť lidské zasahování do jejich způsobu života, je nekompromisní, ignorantské a trestuhodné. Moudrost a zkušenost starých domorodců nelhala.. když někdo přírodě nerozumí, neměl by do ní invazivně zasahovat. (13.07.2016)

Tento Beethoven na čínský způsob má v sobě vše, co by správný rodinný film na nedělní dopoledne měl mít. Dětinská romance z mongolské stepi s neuvěřitelně kýčovitou hudbou je plná emocí, které mne nechaly naprosto chladným, neb způsob jejich prezentace je ve stylu holywoodském. Soulad s přírodou, a s tím spojená filozofie, se lehounce projevuje jen v postavě dědy Bilika, náčelníka pastevců, ovšem samotný způsob vyprávění je zaměřen na pohádkový souboj dobra a zla a v některých chvílích zabředne dokonce do zoufalosti scénářů umělohmotných seriálů. Pro mě osobně zklamání, které nezachránily ani vizuálně pestré záběry na krásnou a nezkrotnou přírodu Asie. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (11.05.2016)