Fantastická zvířata a kde je najít

Při rozjezdu nové ságy prequelu Harryho Pottera jsem byl mírně skeptický. V prvních minutách jsem si to potvrdil, trošku přemýšlel a pomalu si zvykal na nové neznámé postavy. Je těžký úkol přiblížit se Potterovi, ale vše se dá zvládnout. První scény jsou zajímavé, o tom žádná, překvapivě mají dost prostoru zvířata, ale proč ne, když tomu název napovídá. Je jich spousta a velmi pěkně zpracované. Prvních 45 minut je takových seznamovacích, což není na škodu, když si připravuje své nová sága. Zhruba po 45 minutách se začne přiostřovat a děj se nám rozjede do větších obrátek. Dále až do závěru není co bych vytkl. Bradavice měli své kouzlo, ale už toho stejného prostředí bylo dost. Prostředí New Yorku je výborné, postavy sedí také a hudba od počátku famózní. Neočekával jsem obsolutně nic, a proto je tento snímek překvapením roku. Čekal jsem příživníka slavného Pottera, ale dostali jsme originální kouzelnickou pecku, která si jde svou cestou, čehož si vážím.. 8/10 = 87% (23.01.2017)

Jinak než jako o ohromném potěšením o tomhle filmu zkrátka psát nemůžu. Všechno je v něm správně a když sáhnu po srovnání, které se přímo nabízí, kouzelnický duel mezi fantastickým Mlokem Scamanderem a mdlým Doctorem Strangem má jasného vítěze. Fantastická zvířata a kde je najít nepotřebují nezáživný úvod, aby nám představila hlavní hrdiny (ačkoliv jsou relativně neznámí), protože už to jsou všechno zkušení čarující lidé a co umí nebo neumí, poznáváme za pochodu. Nepotřebují ani křečovitě vtipkovat za každou scénou, ačkoliv humoru není málo. Samozřejmě, mají výhodu v tom, že se odehrávají ve známém světě, ale nespokojí se s tím a ten svět velmi příjemně rozšiřují o nové zápletky, postavy a drobnosti typu "mudlové v Anglii, nečarové v USA". Všechno je to srozumitelné, ať Harryho Pottera znáte, nebo ne, a umocněné (jak jinak) fantastickým obsazením v čele s podivným Eddiem Redmaynem, rozkošnou Katherine Waterston a skvělou romanticky komickou dvojicí Dan Fogler - Alison Sudol. (23.11.2016)

Retro variace na Pokémon Go má na 133 minut příliš řídký příběh, v němž se bez jakéhokoli rytmu střídají strašidelné, destruktivní (překvapivě ve velkém měřítku) a humorné scény. Redmayne coby magiozoolog sice odložil šaty dánské dívky, ale zůstal mu zjemnělý hlásek, stydlivé odvracení zraku a nepřítomné pohledy na hranici snesitelnosti. Ztrápený záporák je odhadnutelný už od prvního záběru, v němž vidíme jeho zmučený výraz a účes podle hrnce. Politická linie působí násilně a kouzly se trochu šetří, i když se občas podaří navodit atmosféru magického světa. Nejvíce utkví nečar (Fogler) a s ním flirtující nitrozpytka (Sudolová), zelená odrůda Groota a zábavný hrabák ve zpomaleném záběru, který by snad stál i za 3D, na které mimochodem dohlížel Heyman (Gravitace). *Velký spoiler* Při závěrečném zvratu zalitujete, že sympatického Farrella nahradil odulý Depp s vizáží kolotočáře, na němž je nejděsivější jeho blond přeliv. 55 %. [2D s titulky, kino] (16.11.2016)

Pred zhliadnutím: Nikdy nič nesúdim dopredu, než to nezhliadnem, každopádne je zábavné čítať, jak väčšine, čo to už videli, chýba hutnejší dej, lepšie herecké výkony, prepracovanejší scenár, trafnejšie obsadenie atd atd... a všetci týto uživatelia dajú filmu za 4, minimálne za 3, a vynesie to silných nadpriemerných 80% na čsfd. Tomu sa hovorí fandovstvo zo srdca, niečo podobné, ako to mám ja s Tolkienom: proste nedokážem vysloviť, že Hobbit bol napi.u :D Po zhliadnutí: Pekná oddychovka, ktorá zaujme jedinečnými príšerami a slušnými hereckými výkonmy. Presne typ filmu, ktorý neurazí, ale zároveň ho už nikdy nebudem mať potrebu vidieť znovu. Ps: Tá slečna, čo vedela čítať myšlienky, bola svojou divnosťou viac, než pôvabná :) (21.11.2016)

Neurazí, ale nadchnout také nedokáže. David Yates, který má na svém kontě čtyři potterovky, se vymanil z dětského světa a rozhodl se spolu s J. K. Rowling dojit z látky, která ani nemůže být neúspěšná. Neměl to na úvod snadné. Máme se sejít ještě mnohokrát, což bych bral s obavou, páč hned první díl nenabídl vnitřně nic moc zajímavého. Jen masivní přehlídku digitálních triků a příběhový průměr i mdlé tlachání. Hůlky vytahujeme jen občas, dramatické je to jen sporadicky, postavy jsou často nevýrazné (samozřejmě nemyslím Dana Foglera a Alison Sudol). Neříkám, že to není jak po technické, tak po dirigentské stránce sebejisté, ale já si staromilsky rodinnou fantasy prostě představuji trochu jinak. Asi chyba na mém přijímači. (16.12.2016)