Diplomová práce

Prakticky by som sa mohol len podpísať pod komentár Rob Roya. Identické pocity pretrvávali aj vo mne. Škoda, pretože námet volal po niečom oveľa prepracovanejšom a zaujímavejšom, ako je tomu v skutočnosti. Spočiatku moje hodnotenie lietalo medzi 3-4, čím ďalej som bol však čoraz viac otrávený a znechutený. Odpustím hocičo, ale toľko nelogických postupov, scenáristických dier a divného správania postáv už nie. 50%, keď prižmúrim všetky oči, ruky, nohy.. (04.05.2008)

Los perfectos sorta del horror espagnol. Amenábar má kvalitnú prácu s kamerou, zamotaný scenár a hustú atmosféru v krvi, a s Anou Torrent a Eduardom Noriegom rozohráva nebezpečné pátranie po vrahovi dievčaťa, o ktorého smrti doteraz nikto ani nevedel... Napínavé na každom centimetri, s kvalitným obrazom a zvukom, po formálnej stránke niet čo vytknúť. S pohľadom na skutočnosť, koľko mal vtedy Alejandro k dispozícii prostriedkov, výnimočný film, ktorý si musel poradiť sám. A podarilo sa. 80% (14.12.2013)

Příběh o mladé studentce, co se rozhodne svoji diplomku zpracovat o násilí a dovede ji to až na pole snuff filmů a sama se dostane tam, kam by ani ve své podstatě nechtěla. Diplomová práce nabídne víc než jen pořádnou dávku napětí, atmosféru a propletené skryté vztahy. Pokládá především otázku na téma násilí a postoj samotného člověka k němu. Největší plus je to, jak si krásně režisér s vámi hraje jako kočka s myší. Do poslední (opravdu poslední) chvíle jsem vůbec netušil, kdo za tím vším stojí a nemohl se dočkat závěrečného rozuzlení. Nic tu spoilerovat nehodlám, to se prostě musí vidět jestli si potrpíte na pořádně tísnivých thrillerech. (28.10.2013)

Genialita je hezká věc, ale často kvůli ní narážím na pokažené filmové zážitky. Jeden takový nastal v případě tohoto snímku, kdy můj první a jediný podezřelý byl skutečně oním vrahem. Musel jsem tak celou dobu trpět nesmyslné chování zúčastněných postav, které přehlížely naprosto zřejmé indície a vůbec celkový scénář mi přišel děravější než cedník. Když divák vůbec přihlédne ke scénáři, tak zhruba od poloviny snímku už by ani žádný dějový zvrat nedával logický smysl. Karty byly rozdány vcelku jasně, a tak divák pouze sledoval a těšil se, kdy to krásce v hlavní roli docvakne. Moc hezky se mi na ni ovšem koukalo, protože mi zevnějškem hodně připomínala jednu osobu velmi blízkou mému srdci. Zamlouvaly se mi vcelku i zajímavé použité režisérské praktiky. Fungovala i nastavená atmosféra. Takže až na nechutnou předvidatelnost a dějové nesmysly, z nichž nevýraznější a nejvíce do očí bijící je rozhodně "skrýš" filmů zachycující vraždy na škole volně přístupná z tamní knihovny. (23.02.2020)

Když režisér snuffu zakřičí: „Cut!“, co tím vlastně myslí..? Na Tesis lze koukat ze dvou úhlů. Jako na thriller, u něhož postavy (podobně jako v Cravenově stejně starém Vřískotu) budí podezření tím, že se nechovají moc podezřele a podnikají nerozumné věci za účelem zmatení divákovy podezíravosti či naplnění některých hloupých pravidel žánru. Amenábar občas přijde s dobrým nápadem, ale nepřesvědčivé podání výše uvedeného a přemrštěná délka podstatně otupují ostří napětí. Druhý pohled patří medializaci násilí, které lidi, pokud zrovna nejsou jeho cílem, fascinuje už od nepaměti. Vyhledávat ho, pasivně přijmout a jedním dechem pokrytecky odsoudit aktivního vykonavatele, to by nám šlo.. V samém závěru je to hezky nakousnuto, ale studie na toto téma raději ponechávám jednomu kanadskému gynekologovi, který dobře ví, že televize je realita a realita je míň než televize.. (31.01.2017)