Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Baladický snímek režiséra Fridrika Thóra Fridrikssona Děti přírody (1991) není prvním počinem mladé islandské kinematografie, jenž si dobyl pozornost filmového světa. Stačí si např. připomenout historický film Když letí havran. Příběh starého hospodáře Geiriho, který se na samém sklonku života s přítelkyní Stellou vrací zemřít na opuštěná místa, kde spolu kdysi vyrůstali, je pojat v nejlepších tradicích evropského filmu (čerpá z apokalyptické atmosféry děl Wernera Herzoga, lehce zmiňuje Andreje Tarkovského, a postavou anděla, jehož stejně jako v Nebi nad Berlínem hraje Bruno Ganz, přímo odkazuje k tvorbě Wima Wenderse). Snímek citlivě přibližuje zvláštní zemi s její divokou přírodní krásou i s jejími společenskými problémy (málo obydlený venkov, většina populace žije v největším městě Reykjavíku). Vizuální krásu symbolického road movie (kamera Ari Kristinsson) umocňuje podmanivá hudba Hilmara Örna Hilmarssona. Pětašedesátiletý divadelní herec Gisli Halldórsson rolí Geiriho ve filmu debutoval, stejně jako jeho kolegyně Sigridur Hagalínová. Film byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film roku 1992. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (41)

bassator 

všechny recenze uživatele

36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - FOKUS: ISLAND - Retrospektiva: Fridrik Thór Fridriksson (Börn náttúrunnar / CHILDREN OF NATURE / Děti přírody) - Krásná tečka moc pěkného filmového festivalu... - Dojemný příběh dvou staroušků kteří se nesmířily s tím jen život dožít v domově důchodců, ale raději si šli naposledy na chvilku užít míst, kde jim bývalo krásně... - 1. 8. 2010 - kino Reduta - Velký sál - Uherské Hradiště - 85% 36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - SPEKTRUM - Nový latinskoamerický film ( / / ) - . 7. 2010 - kino Reduta - Velký sál - Uherské Hradiště - % 42nd KVIFF 2007 - OPEN EYES - Otevřené oči + Viděno - 33. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2007 - 90% ()

kajda.l 

všechny recenze uživatele

Jako jsou ovce vydány svému bolestnému osudu. Tak se na svou poslední životní cestu z islandského venkova, po rozloučení s milovaným psem, vydává i Geiri. Cestu nepochopení - rodina, omezení osobní svobody - domov důchodců a právě zde potkává svou starou známost, která má poslední životní cíl (spočinout v blízkosti svých rodičů), což je, jak se zdá úředně neuskutečnitelné. A tak poslední dobrodružství může začít... Bohužel, ve druhé polovině příběhu režisér příliš odkazuje na Wenderse a film se mi začal jevit křečovitě. A ač reálie Islandu jsou dechberoucí, a atmosféra ve spojení s Hilmarssonovou hudbou fungují velmi dobře. Odcházím od filmu bez emočního dopadu. Možná jsem na tento příběh stále příliš mladý a asi je na mě rovněž příliš duchovně laděný. Lepší tři. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií] ()

Reklama

fragre 

všechny recenze uživatele

Film, který mne nejednou dojal. Prostý příběh (prostý jak Smrt) s působivou obrazovou a hudební stránkou. Oba hrdinové při svém putování občas vypadají jako děti, když kráčí ruku v ruce. Opět se jako děti spoléhají více na šťastnou náhodu (či prozřetelnost) než na rozum. A nakonec pouť starcova na horu (pouť zřejmě kajícná, a proto naboso vykonaná) k shluku rozpadajících se budov kasárenského vzhledu. Snad to byl záměr vše nevysvětlit, ponechat něco tajemství. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Stari je vdecne tema filmaru a musim rict, ze me vetsinou tyto namety zaujmou. Ne jinak je tomu i u Deti prirody. Velmi dobre natocene drama o posledni ceste jednoho starika. Klasicky vyborna severska atmosfera, jako by nezucastnena kamera, minimum dialogu a slusne herecke vykony. Navsteva dcery ci domov duchodcu vyborne vykreslene. ()

Lindiště 

všechny recenze uživatele

Epický příběh dvou svérázných starých lidí, kteří se nechtějí smířit se svým v podstatě nesvéprávným životem v domově důchodců kdesi v Reykjavíku. V okamžiku útěku ponurou náladu střídá optimističtější, díky pocitu svobody a přesvědčením o základním lidském právu, že si každý může se svým životem dělat co chce. V druhé polovině film přechází z děje spíše už k magickým až fantaskním obrazům člověka v krajině, a právě ty mě svým způsobem dostaly nejvíce. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (1)

  • Cena: Evropská filmová cena 1991: nejlepší hudba. [LFŠ 2010] (Krouťák)

Reklama

Reklama