Sowon

Silné. Skutečně velice intenzivní zážitek (což mně bylo jasné už předem, tušil jsem do čeho jdu). Nevzpomínám, kdy mě naposledy něco dojalo tak, jako snaha otce resocializovat/vydobýt si důvěru (důvěru vůči jemu, vůči sobě samé, vůči světu (násilných) mužů) jeho traumatizované dcerky Sowon... Šel bych do plných (kdyby rozhodovaly jen emoce), neuvědomit si zpětně, že vůči mnohem sofistikovanějším, vyzrálejším (a tedy kvalitnějším) jihokorejským dramatům, které jsem za poslední cca půlrok vidět (jmenovitě Parazit a Vzplanutí), jsem tak velkorysý nebyl, tedy jsem se i zde spokojil "pouze" s hvězdičkami čtyřmi. Tím chci poněkud neobratně říct, že jsou pro mě tyhle přímočaré, maximálně návodné (SPOILER závěrečný soud: abychom se nezapomněli patřičné dojmout, každá z postav si může oči vyplakat SPOILER) východoasijské (pozdravy do Japonska) dojáky tak trošku guilty pleasure. 80% (16.05.2020)

Je iba vecou náhody, že som v rozpätí dvoch dní zhliadol dva mimoriadne kórejské filmy. Odlišné, a predsa niečím podobné. Oba disponovali silným príbehom, ktorý ma zorientoval smerom k premýšľaniu o message, ako o filmových atribútoch. Aj Sowon zdôraznil môj názor, že štát chráni viac nároky zločincov, ako vzniknuté potreby obetí a ich rodín. Zločincovi poskytne právnu pomoc, ktorá sa limitne blíži spolupáchateľstvu, a obeti, ktorú nedokázal ochrániť, aj keď disponuje všetkými potrebnými prostriedkami, nezabezpečí ani náhradu výdavkov, ktoré rodina obete má. Pri kriminálnych deliktoch preferujem jednoduché riešenia (za vraždu poprava, za znásilnenie dieťaťa kastrácia a za zlodejinu náhrada škody prostredníctvom primerane dlhého pobytu v pracovnom tábore). Ľudí je 8 miliárd a tých pár eliminovaných zločincov by nikomu nechýbalo. Film som vnímal so všetkými kladmi i zápormi. Ocenil som výber hlavnej predstaviteľky a zvyškami chrupu som škrípal pri činnosti justície. (17.11.2021)

Po dlouhé době jsem zase zabloudil do Asie. Na to jak málo šancí ode mě dostane, tak ji nemůžu křivdit, kvalitou to snad nikdy nebyl žádný propadák, spíš naopak. U So-won není problém dostat se do děje, protože má tak silný téma, který musí chytnout každýho diváka. Ta malá holčička byla úplně úžasná. Musí být složitý pracovat s dětmi ve filmech s takovou tématikou a vysvětlovat jim, co mají zahrát. Postupně mě film položil na lopatky a z vývoje vztahu mezi otcem a dcerou a opětovné nacházení cesty k sobě jsem prostě taky vyměknul, že nemůžu dát nižší hodnocení. Slabší povahy si určitě pobrečí. Já jen nedoporučuji koukat na film ve dvě ráno, po takové emotivní náloži se těžko usíná. 90% (28.06.2014)

,,NENAPADLO VÁS NĚKDY TAKY, ŽE SE JEDNOHO DNE PROBUDÍTE A VŠECHNO BUDE JAKO DŘÍV?“… /// Když v Koreji korejská holčička potká korejskýho úchyla, nepřekvapí, že vypadá jako My Lai po ,,návštěvě“ Američanů. Pak je tu prostor pro znovunaučení se mluvit se svojí dcerou, probrat se problémy, který přijdou sami a který si nikdo z nás nedokáže představit. Dramatický drama pro silnější nátury, při kterým vám není dobře po těle (a nemusíte bejt ani v Koreji a potkat korejskýho…). Příběhově to totiž vcucne. Zvlášť, když máte děti. Rovnou říkám, že jde vo citovou vydíračku jako prase. I já(!) po ¾ hodině zvažoval, jestli koukat dál, nebo vyrazit do města hledat korejský úchyláky. Zvítězila touha po poznání a fakt, že ta holčička je hereckej nadčlověk. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč su kurva drsňák! 2.) Sledoval jsem případ ,,Natálka“. 3.) Pochopím, že na moudru: ,,Nejosamělejší člověk je nejlaskavější a nejsmutnější člověk se směje nejvíce, protože nechtějí, aby ostatní poznali jejich bolest“, něco je. 4.) Thx za titule ,,mevrt“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (05.05.2014)

Neobvykle drsné a otevřené drama, které především v první polovině posouvá hranice tématu, do kterého si troufne málokterý tvůrce. Jak už to tak v Koreji bývá, filmu není, z hlediska kvality zfilmování a hereckých výkonů, co vytknout. Obzvlášť pro herečku ztvárňující malou Hope, musel být tenhle film podivnou a silnou zkušeností. 8/10 (30.07.2014)