Peníze

Dívat se na Peníze jako na obyčejnou kriminálku by bylo ukvapené. Perfekcionistický Bresson v tomto komorním příběhu uplatňuje fanatický realismus, jednání hlavního hrdiny jen načrtává a mnoho otázek nechává nevyřčených. I na mnoho vedlejších postav nazírá s odstupem a chladně převypravuje jejich často zkratkovité peripetie, aniž by sklouzával k moralizování o vině - nevinně. Rozehrané situace pouze dokumentuje, přičemž hlavní těžiště zaměřuje na (i)racionalitu lidského jednání, které ve vypjatých situacích vede k afektu (útěk z vězení, atypický závěr). Šaráda kolem podvrhů několika stovek franků doslova semele relativně klidný život obyčejného Yvona, jenž se chtě nechtě vydává všanc policejnímu aparátu a vězení. Soudržnost rodinného života se rozpadá, dcerka mu umírá, žena Yvona definitivně opouští a výhledy do budoucna se omezují na bezprizorní nic. Hlavní dějová linka se místy propojuje s osudy jiných podvodníků (Lucien) a padělatelů (studenti lycea), kteří jsou prakticky stvůrci rozkladu jedné lidské existence. Bresson nehledá východiska v kritice establishmentu, nehledá vůbec nic. S až striktní faktografičností, bez špetky citu, sleduje morální rozklad Yvona (vlastně jakéhokoliv anonymního individua) vedoucí maximálně tak k bezvýchodnosti, černému pesimismu... (17.04.2005)

Z mého úhlu pohledu podivné završení Bressonovy kariéry a zhmotnělý paradox toho, k čemu může vést tvrdohlavé lpění na jedné estetické premise. Jestliže Bresson tvrdil, že většina kinematografie pro něj představuje jen nasnímané divadlo, jeho vedení herců-modelů k topornému, odemocionalizovanému projevu ústí právě do podoby blízké špatnému divadlu. U sledování se mi také neodbytně vkrádalo na mysl, že geniální umělec nemusí vždy stvořit nadčasové, nestárnoucí a geniální dílo, což myslím platí jak pro samotný film, tak i pro Tolstého předlohu, která pro mě v této podobě představuje spíš unavenou moralitu víc než cokoli jiného. Banální příběh je navíc vyprávěn dost nelogicky, v níž první část není organicky spjata s druhou. Zatímco úvodní pasáž (přibližně půlhodinová) je strukturována jako koláž, v níž se mění aktéři a situovanost vyprávění se drží koloběhu falešných bankovek, zbytek filmu se už tvrdohlavě drží příběhu jednoho z tragických aktérů této výměny, poslíčka Yvona. Dvě hvězdy hlavně za skladebnou zručnost (po stránce kamery a střihu), která Bressona nezapře. (10.08.2014)

Vvšechno, co jest, musí mít nějakou příčinu, a protože řetězec příčin nemůže být nekonečný, musí existovat první příčina. Tento známý "důkaz" používali někteří k prokázání existence boha. Ale co když se namísto tradičního boha vloudí jiné božstvo? Co se skrývá na konci řetězce příčin dokonale ukáže katolík Robert Bresson... Jeho tradičně minimalistická forma mi k tomuto filmu přesně pasuje, to chladné, pomalé, neúprosné a beznadějné podvolování se onomu božstvu, co hýbe světem. A když se mu člověk nepodvolí, tak už od světa nemůže člověk nic chtít, no, to by přece vraždil každý, ne? (21.04.2013)

ocenenia : MFF Cannes 1983 - Najlepšia réžia (Robert Bresson) ◘◘◘◘ Neuveriteľná asketickosť formy.... strnulé gestá tváre, priamočiare pohyby, každý aj najbežnejší úkon konaný akoby bol niečím vznešeným, úplné odbúranie slovného balastu, totálny minimalizmus v prvkoch, ktorými sa objasňuje dej, veľká otvorenosť pri vysvetlovaní si motivácie konania postáv .... neuveriteľne chladný pohľad (tvorbu pocitov Bresson plne prenecháva na vnútro každého diváka) na spoločenský rozklad jedného človeka - človeka zlého, no aj dobrého, brutálneho, no aj ukrivdeného..... ešte pri 60. minúte som bol rozhodnutý pre 4*, nebudem sa snáď rúhať, ak poviem, že som sa aj nudil, a mierne obával z klasického záveru, v ktorom by za najväčšieho páchatela všetkého bola označená spoločnosť .... potom však prišli ďalšie minúty, a ja som bol nadšený.... napriek tomu, že množstvo, množstvo otázok ostalo otvorených, a ich odpovede snáď skryté medzi riadkami, čakajúc na odhalenie pri ďalších zhliadnutiach-precíteniach (22.11.2011)

Po shlédnutí tohto snímku na mě padla dost velká depka. První náhoda úplně změní život obyčejného Yvona a odstartuje smršť horších a ještě horších událostí. Když mu zemře dcerka a opustí jej manželka, ztratí poslední zábrany a zbytky zdravého rozumu. Od tohoto okamžiku už je definitivně všechno v hajzlu... (14.09.2014)