Zpátky do ringu

Film je evidentne veľmi inšpirovaný Rockym a Zúriacim Býkom, tiež preto našich dvoch hlavných hrdinov hrajú Sylvester Stallone a Robert De Niro. Rocky proti Býkovi. Znie to dobre a tiež to dobre vyzerá. Snímka má dej a nie je to len o športe, ale aj o súkromnom živote našich dvoch hrdinov. Páči sa mi, keď starých hercov vo filmoch premenia na opäť mladých, ktorí vyzerajú ako v skutočnosti, keď boli mladí. Srandovné hlášky, fajn herci a prekvapivý snímok. Film sa mi páčil. A tiež vedľajšie postavy (Kim Basinger a Jon Bernthal). (12.02.2015)

Priznám sa, nemal som veľké očakávania. Nevedel som si predstaviť, ako môže fungovať myšlienka postaviť dvoch dedkov do ringu a urobiť z toho film. Som milo prekvapený, ako sa scenáristi s príbehom vyhrajkali. Žiadna nuda a dej okorenený toľkými skvelými hláškami, že ťažko hľadať film, kde by ich bolo viac. Je tu cítiť melanchóliu, ale je to taká príjemná melanchólia, vôbec nie smutná ani depresívna. Srší z nej pozitívna energia obohatená mnohými vtipnými scénkami. Počas sledovania filmu som nevedel prísť na to, ako sa to skončí, a tu ma opäť scenár milo prekvapil. Vo filme je vrchovate všetko, čo sa u tohto žánru očakáva - perfektný scenár, akcia, vtip aj emócie, preto ho rozhodne odporúčam. 90/100 (28.02.2014)

Pokud bych měl hodnotit snůšky patosu a klišé podobnou rétorikou, kterou jsem zaregistroval v dialozích zde slyšených, pak bych musel prohlásit, že mám dokonale sladkobolně nakopanou prdel. Ehm, tedy jasně, i já překvapivě vím, že většina zvedaných pneumatik, tahaných trucků, švihadel s kloboučkem a naslouchadly byly nakonec jen vzpomínky na doby, kdy inkriminovaným borcům ještě vše drželo na svém místě, a že šlo o to, udělat si ze sebe hřbitovní hlínu... to já všechno vím, soudruzi, ale je vám snad jasný, že pokud nám budou druhej den po takovým výcviku padat na huby, že plnění plánu pude kam??? No, pude do prdele!!! Takže je třeba myslet trochu politicky a netlačit tak vehementně na pilu, protože pak už není jisté, kdy se ještě mám De Nirovým kozám smát, a kdy je právě vyráběno morální poselství napříč čtyřmi degeneracemi. Ty degenerace myslím doslova, neboť pokud by nebyl mladej, přemoudřelej harant členem blicího trojbobu, pak bych urval hvězdu dolů i za těch jeho pár nablblých replik... tyhle Mekkulky a Denisy postrachy okolí, ty, my u nás žerem! U svaté Sylvestrovy prostaty, je to tak. Ovšem jinak je to zábava veliká a já přemýšlím, zda bych neměl začít s terapií za pomoci koňských chcanek, neboť trenérský geront vypadal ve finále mnohem lépe, než krvavé transky v ringu... nic proti vám, hoši. Tak trochu se bojím, co bude za pár let, takové frajery nemůžou nahradit v současnosti protěžované homoklony... ach ta prokletá nostalgie, už zase brečím jak macarát. (22.04.2014)

„Oldschool zasazuje tvrdé k.o. (drzému) mládí“....jestliže jsem o Expendables II napsal, že je to splněný vlhký sen pro milovníky notně zaprášených VHSek, Grudge match je osvěžující soulož s přesně načasovaným závěrečným (titulkovým) výstřikem. Vidět jednookého Rockyho stát v provazech společně se zuřícím ceckáčem, pardon býkem, jak si vzájemně (ne)korektně nakládají, pravda spíše verbálně než fyzicky a k tomu jim fantasticky přihrává geront A. Arkin, je...jak to bylo v té reklamě „zážitek k nezaplacení“. Tedy jak pro koho. Kdo čeká (Scorseseho) hlubokomyslnou psychologickou sondu do duší dvou boxerských legend resp. pěstní souboje v ringu, co tají dech a zvedají ze sedaček, ať......čeká dál. Jak trefně napsala lillien, vítězstvím už byl pouze samotný fakt, dostat hlavní hrdiny, přesněji řečeno Bobbyho De Nira do „půl těla“. Tajemství úspěchu? Pořádná dřina resp.porce lívanců, nesmí samozřejmě chybět povinný sirup a zapíjet jedině lahví Jacka Danielse. Výsledek na sebe samozřejmě nenechá dlouho čekat a vy sklízíte první ovoce v podobě jednoho a půl shybu. Z toho je jasně patrné, v jakých tendencích se snímek P. Segala odvíjí. Kdo se tedy spokojí s příjemnou (multižánrovou) oddechovkou, s vydatnou porcí nadledu, s hrdiny let (ne)dávno minulých, kteří si umí ze sebe udělat prdel a (drzému) mládí ji nakopat, k tomu krapet potřebné nostalgie, více než malé množství příjemně civilní, stále šik, K. Basinger, jednoduchým scénářem s banální předvídatelnou zápletkou, po většinu času však nezpůsobující akutní křeče ve střevech, nemůže odcházet z kina rozladěn. Pravda, ke konci už toho (americkýho) lepidla bylo přecejenom příliš a i já se začal v sedačce nepříjemně lepit resp. ošívat a procenta padaly dolů jak vlasy atletům bývalé NDR. To by ale nesměly přijít, již zmiňované, závěrečné titulky a .....85% [Jestli tohle nebude vysoko v červených číslech, osobně vás všechny obejdu s kámošem bažantem plným octa a vymáchám vám v něm vaše fajnový rypáčky...copyright by verbal]. EDIT: Ne, jdu na 90%. Já si můžu dovolit ten luxus v podobě subjektivity. Nejen za ten permanentní úsměv od ucha k uchu, si to (pro sebe) hravě obhájím. (05.01.2014)

Tak tomuhle já říkám správňácké adieu Roberta se Slyem s filmovým boxerským ringem, Trochu jsem se obávala trapností v jejich věku střihnout si tuhle závěrečnou tečku, ale oba dva sedmdesátiletí kluci mně ukázali kam mám se svými obavami jít:-). Šla jsem do Grudge Match hlavně kvůli Robertovi, přece jen jsou mně jeho role bližší a musím říct, že do toho dal maximum, když vezmu v úvahu i celou přípravu na tuhle roli, která musela být sakra poctivá. A Sly s tím svým nenahraditelným hlasem a fasádou byl taky nepřekonatelný. Ona to vlastně ani tak nebyla sportovní záležitost jako spíš ta srdeční, navíc vkusně naservírovaná bez zbytečné explicity, s bezvadnýma hláškama a já si vysloveně libovala v tom jejich hereckém, vyzrálém kumštu. Kim Basinger celý film zjemnila svojí postavou a já už nemám co dodat. Vtipná, milá oddechovka, prostě kluci bylo to fajn rozloučení a za to já dám s chutí plnou palbu. (04.02.2014)