Zpátky do ringu

Boxerský svět je zná pod přezdívkami "Kid" (Robert De Niro) & "Razor" (Sylvester Stallone) a jsou to odvěcí rivalové, jak v ringu, tak i v osobním životě. Během svojí kariéry se spolu utkali dvakrát. Každý si připsal po jedné výhře. Naposledy se šampionem ve střední váze stal "Razor", ale zlé jazyky tvrdí, že svého protivníka složil jen v jeho nejhorší formě. Je čas postavit se do ringu znovu a remízový stav mezi oběma borci rozhodnout. Jenže od jejich posledního mače uplynulo už dlouhých třicet let. A v jejich osobním životě nastaly podstatné změny. Zatímco "Kid" je líčen jako sukničkář, ochlasta a nezodpovědný otec, oproti svému rivalovi má majetek. "Razor" je spíše samotářský, nemajetný a sympatický outsider se srdcem na pravém místě, který pracuje v loděnici a ve volných chvílích svařuje ze šrotu psi, kteří vypadají spíše jako myši. Vedle toho tají handicap, že je na jedno oko slepý, a stejně tak tají dávnou bolest, když mu jeho životní lásku načas "ukradl" jeho nenáviděný soupeř, který s atraktivní blondýnkou dokonce povil syna. Jo, časy se mění. Stárnoucí blondýna si po letech uvědomila svoji chybu a nyní stojí na straně outsidera a z nezodpovědného sukničkáře se postupně stává milující otec a dědeček. A před oběma aktéry stojí poslední a rozhodující zápas jejich kariéry, který dost možná nebude mít vítěze. Jedině pokud film budete brát jako parodii, tak si ho dokážete užít, ale mně se nepodařilo ani to. Předně, film je dost mizerně natočený. Nejde o kameru veterána Dean Semlera, která snímala film, jak měla, a ani nejde o hudbu veterána Trevora Rabina, která ve filmu nijak nerušila, i když ho ani nijak nevylepšila. ale jde o režiséra Petera Segala, který je známým autorem komedií, ale tentokrát chtěl z filmu vyrazit mnohem víc. Vyšlo mu z toho komediálně-sportovní-drama, které je značně nevyvážené a nepoměr se vyvažuje dvěma slavnými herci v hlavních rolích. V drtivé většině se bude fandit Stallonemu, protože jeho zraněný outsider se psíma očima je opět kreace velmi neodolatelná a je v ní využito dostatek sebeironie i určitého nadhledu v rámci zmapování nostalgického "rockyovského" období. Robert De Niro je oproti němu energický bouřlivák, který má být ve filmu ztělesním nectností a dokonalého kontrastu k Stallonovi. Špičkování, posměšky, vyzívatelská odhodlání, přípravy na zápas zahrnující tréninkovou dřinu s milým nadhledem, to všechno se podařilo a patří to k tomu nejlepšímu z celého filmu. Nevyšla snaha film až násilně posunout do citlivého rodinného dramatu, kdy z nějakého nepříliš hmatatelného důvodu má dávná láska dítě s tím druhým-zlým a přitom z nějakého opět nejasného důvodu stále miluje toho prvního-hodného. Divákovi se tak podsouval naprostý nesmysl, kdy ani omylem se nedá uvěřit tomu, že při prvním "skočení" do postele, hned z toho musí být dítě jako pomsta za neprojevení dostatečné lásky. To už chtěl režisér opravdu moc a i taková Kim Basinger v téhle ženské postavě byla zralá na ručník. Nefungoval moc vtip. Hlášky se metaly vzduchem jako údery profesionálního boxera, ale asi tak dvě zasáhly bradu a ostatní lízly nos anebo nadočnicový oblouk. Největší porci hlášek obstaral promotér Kevin Hart, který se tady nevyskytoval tolik, jak jsem předpokládal a nebyl ani tak ukecaný, jak jsem původně myslel. Byl celkem snesitelný. Pokárat by zasloužilo technické provedení omlazení obou protagonistů, kterého je divák svědkem z úvodních historických sekvencí filmu. Pro mladší "verze" boxerů se využilo filmového archívu obou herců, ale také metoda digitálního morfingu obličeje, která je tady parádně zmršená ve stylu reklamy na "krále sýrů" s Jiřím Bartoškem, a i ta je lépe natočená, když uvážím trikové možnosti filmu z roku 2013. Byla opravdu radost dívat se na zmrvené mladistvé obličeje hlavní dvojice, a to mladší verzi Kim Basinger hrála jiná herečka. Emocionálně vypjatý a dojemně nasládlý finálový střet v ringu nesplnil svá očekávání. Bylo znát, že Segal není akčním typem režiséra a bitka neměla drive ani náboj. Navíc tělesná konstituce obou borců neoslnila. Výsledkem je schematické a lehce predikovatelné sportovní drama, které nemá ani dostatek humoru, ani dostatek kvalitních dramatických situací, a nejvíc inklinuje k poslabší parodii na boxerské filmy. Dohromady je to film na (boxerský) pytel, avšak vidět dvě herecké legendy po letech boxovat a pohromadě v jednom filmu, byl nápad hodný šampionů, a nejen těch boxerských. 20% (26.05.2014) (méně) (více)

3.1 2014. Projekce Cinestar Praha Černý most. Pohodlně se usazuji a hltám film od první minuty. Zhruba 15 minut po začátku se přižene partička pubescentů. Řeknu si no fajn nestihli to, může se to stát. Já taky dorazil na promítání All is lost 5 minut po začátku kvůli frontě na vypíčenýho Hobbita. Ok omladina se nějak nemůže usadit a přelejzají z jedný řady do druhý a umně tak zakrývají dění na plátně. Řeknu si ok chudáci potmě nevidí a spletli si řadu. Uplyne 15 minut během kterých se ta parta píčusů vykecává ruší a evidentně je zajímá všechno jenom ne dění na plátně a partička se zvedá a opouští sál aby se za 5 minut vrátili a během tohoto procesu opět zakryli dění na plátně. Uběhne dalších zhruba čtvrt hodiny a dementi opět opouští sál. Říkám si tak snad už kurva vysmrděli, ale to ne zase za 5 minut jsou zpátky a opět přelejzají z jedný řady do druhý. To už začínám bejt nasranej, ale co už snad to bylo naposledy... Ha přesunem se do půlky filmu a kokoti opět mizí ze sálu aby se opět vrátili. Ještě přitom mohli zahláškovat I am back! a byla by to dokonalá pakošina. Když se tento proces opakuje ještě zhruba tak asi 3x, tak se modlím aby Stallone a De Niro vyskočili z plátna a ty mladistvý hovada konečně knockoutovali. Film končí a jak naskočí titulky vypatlaní dementci kvapem opouští sál. Tentokrát už definitivně. Přicházejí tak o exkluzivní potitulkovou scénu, kde se představí dva borci který jsem tam teda opravdu nečekal. Uff za tohle bych zabíjel... No a teď konečně k filmu. Přiznám se, že jsem měl lehké pochybnosti, které jsem všude vytruboval do světa a teď bych za to taky zasloužil jednu na solar. Odvolávám co jsem odvolal a slibuji, že pro příště si unáhlený prognózy nacpu rovnou do prdele. Pro každýho oldschol fanouška totiž tenhle film musí být nehorázným kopcem srandy plným neuvěřitelných hlášek a situací. Při seskoku hrdinů padákem v rámci propagace souboje jsem doslova chcal smíchy a podobných ultimátních fórů je tam víc. Jinak co se závěrečnýho souboje týče, tak ze začátku se taky nese v komediálním duchu, ale pak se do toho dědci parádně opřou a řežou se jak zamlada. To jsem fakt čuměl. Samozřejmně neprozradím kdo vyhraje, snad jenom, že to bude velice těsný. Co se ústřední dvojice týče, tak v pohodě jsou oba Sly podává tak nějak standartní výkon je v pohodě, ale De Niro mě bavil víc. Nevím či je to náhoda, všimnul jsem si toho už u Plánu útěku, ale Stallone (nic proti němu) si opět vedle sebe vybral parťáka kterej ho přehrál a byl jednoznačně tím zábavnějším. De Niro tu má opravdu neskutečný hlody a i tu nejlepší hlášku celýho filmu si ukradl pro sebe a sice když příjde do boxerskýho klubu trénovat před zápasem a nikdo ho nebere vážně, všichni si z něj dělají prdel a nikdo ho nechce trénovat. Nakonec mu za trenéra dají odpornýho pupkatýho chlapa z neskutečným panděrem. Kterej De Nirovi oznámí, že je jeho trenérem načež De Niro při pohledu na jeho pupek zahlásí no vypadá to spíš, že jsi mého trenéra snědl... To jsem vybouchnul smíchy. No nebudu už víc prozrazovat. Každopádně pokud jste ti praví oldschol fanoušci a chcete si užít pořádnou porci zábavy a při pohledu na oba dva postarší pány nostalgicky zamáčknout slzu v oku, tak je Grudge Match přesně filmem pro vás a já nemůžu jinak než vřele doporučit. Sama dokonalost to sice není občas se nějaký to hluchý místo najde a není to až taková nukleární pecka abych tomu pálil plnej počet, ale i tak jsem velmi spokojen. Dostal jsem nejenom to co jsem čekal, ale i o něco víc.80% (03.01.2014) (méně) (více)