Krajina stínů

Purista by mohl namítat, že film neodpovídá skutečnosti, neboť opravdový C. S. Lewis byl tvor bodřejší a veselejší než ten filmový, opravdová Joy byla méně krásná než její představitelka a tak dále. To důležité z příběhu Lewisovy lásky však zůstává zachováno - totiž skutečnost, že ani populární obhájce křesťanských pravd, který má v rukávě odpověd na každou otázku, není uchráněn před bolestnou zkušeností ztráty. Je totiž něco jiného psát eseje o smyslu utrpení a něco jiného je toto utrpení poznávat skrze umírání a smrt milované bytosti. Však také v pozdním díle C. S. Lewise najdeme krátký spis "Svědectví o zármutku", v němž je cesta k útěše a naději o poznání trnitější než v rané apologetickém eseji "Problém bolesti." Z tohoto snímku dýchá těžká a nostalgická atmosféra oxfordských soumraků, která Lewisovu "Svědectví" dobře odpovídá. (18.05.2006)

" Najväčšia radosť nie je v tom čo máme, ale v našej túžbe. Vášeň, ktorá je večná. Nekonečné šťastie cítime len vtedy, keď to po čom túžime sa nedá dosiahnuť." Príbeh o priateľstve, láske, nádeji, viere, túžbe, šťastí, skúsenosti.... ako sám život. Málo kedy mám pocit, ak vôbec, že je niekto presvedčivejší vedľa Anthonyho. No Debre sa to podarilo. " Modlím sa, pretože si neviem pomôcť, pretože som bezmocný. Modlím sa, pretože v sebe pociťujem potrebu. Ráno i večer. Boha to nezmení, ale mňa áno." (14.07.2011)

Specifické kouzlo herectví Anthony Hopkinse je naprosto ojedinělé. Myslím, že neznám žádného tak vynikajícího herce tohoto typu. Herectví tohoto pravého anglického gentlemana spočívá v jeho kultivovaném a naprosto důstojném projevu a také v jeho neuvěřitelném citu pro své filmové nebo i divadelní role. Jeho minimalistické herectví má snad všechny ctnosti, které lze vyjmenovat. Ano viděl jsem filmy s Anthony Hopkinsem, které byly méně vydařené. Ovšem nikdy jsem ve filmu neviděl hrát tohoto brilatního herce průměrně. Ke všem svým rolím přistupuje s obdivuhodnou pokorou a disciplinovaností. Film Krajina stínů má velice poutavý dramatický příběh, pojednávající zejména o všemožných rozdílech mezi dvěma lidmi. Osamělý filosof Lewis se zdá spisovatelce Greshamové na začatku jejich vztahu velmi rezervovaný a chladný. On si však není jistý sám sebou a svou upřímnou a vroucí láskou, kterou by měl muž k ženě cítit. V okamžiku kdy žena onemocní, se Lewis zachová jako někdo, kdo pouze nevykládá svým studentům pouhou teorii. Jeho počínání je v humanistickém slova smyslu to vůbec nejkrásnější. Chvíle, kdy potřebuje podporu syn jeho ženy, je nádherná tím, jak spolu tyto dvě bytosti splynou. Film je humanistický a nádherný až do posledních okamžiků jejich společného vztahu. Je pln těch nejšlechetnějších principů lidské etiky a v podání Anthony Hopkinse to nejsou jen pouhá slova ale i skutečné činy. Klobouk dolů. (22.11.2011)

"Bolest je Boží megafon v tomto hluchém světě.".... "Bolest nyní je součástí příštího štěstí" C.S.Lewis byl pro mě až doposud především spisovatel a autor Letopisů Narnie, jsem proto moc rád, že jsem se díky tomuto filmu setkal s Lewisem coby člověkem. Některé komentáře zmiňují, že mezi filmem a skutečným životním příběhem C.S.Lewise jsou určité rozdíly. To nemohu zcela posoudit. Přesto mi přijde, že to hlavní se lze z tohoto filmu o "člověku Lewisi" přeci jen dozvědět. Sledovat onu proměnu zatrpklého profesora vyžívajícího se v přednášení mravokárných vět o bolesti v bytost plnou láskyplného citu bylo něco úchvatného a Anthony Hopkins to celé ztvárnil zcela věrohodně. Stejně tak jsem si užíval všech těch jiskrných dialogů (zejména v první části filmu) mezi oběma hlavními protagonisty. Postava Joy Greshamové se svou někdy vskutku pěknou "vyřídilkou" mi byla veskrze sympatická a vlastně se i trošku divím, že se do ní C.S.Lewis nezamilovat mnohem dříve. Ale pokud ten průběh jejich vztahu popisovaný filmem je jen trošku postavený na skutečnosti (což předpokládám že je), pak celý ten jejich příběh jen hezky ilustruje onu Lewisovu filosofii o bolesti coby božím prostředku k tomu nás učinit lepším. A v tomto směru mě z poselství tohoto filmu lehce mrazí. (21.07.2020)

Pastva pre oči aj dušu. Jemne plynúca romantika ruka v ruke s komornými hereckými výkonmi, pričom si nie som istá, či mám Hopkinsa radšej ako intelektuálneho kanibala alebo decentného uhladeného pána so svojskými názormi a romantickými sklonmi :-) V každom prípade narniovské dobrodružstvá sú mojou šálkou kávy a príbeh o stvoriteľovi tejto detskej lahôdky, nejde nezbožňovať. (14.03.2010)