Divočina

Vydať sa pešo, bez prípravy na 1000 míľ dlhú trasu - tak na to treba mať gule! Cheryl ich síce doslova nemala, ale mala za sebou ťažký život s otcom alkoholikom, umierajúcou matkou, s heroínom a noci plné neviazaného sexu ... Keď si uvedomila, ako vlastne žije, potrebovala spraviť reštart. Tak si dala cieľ ... Prejsť 1000 míľ dlhý Pacific Crest Trail, ktorý vedie územím USA od hraníc s Mexikom až po hranice s Kanadou. Celý čas som vo filme počúval úvodnú melódiu od piesne Simona a Garfunkela, ktorá vždy skončila ešte pred samotným spevom. Akoby ju tá pieseň tlačila do cieľa. Odvážna mladá žena, ktorej myšlienky mi vôbec neboli cudzie. Aj ja mám podobný cieľ. Prejsť z Košíc do .... (sny sa ale neprezrádzajú) 4**** (06.02.2015)

Reese Witherspoon si rozhodla připomenout své ambicióznější začátky a vrátit se do doby, než se rozmělnila v průměrných komerčních komediích. Bohužel na můj vkus je to předvídatelný a z psychologického a dramatického hlediska nepříliš zajímavý kousek. Marně si vzpomínám, kdy mi naposledy byly tak protivné flashbacky, které dokonale rozbíjely vyprávění. Bez nich bych patrně nadělil alibistické tři hvězdičky - takhle to ani na ně nevytáhnu. Celkový dojem: 45 %. (18.11.2017)

2x kino -- Magický zážitek. Film, který se mnou souzněl od začátku do konce v každém okamžiku. I Bez "wow" scén a velkých dramat si mě omotal kolem prstu a po dvou hodinách vyplivnul do reality. Reese, střih, flashbacky, hudební dramaturgie (El Condor Pasa nebude nikdy jako dřív), závěrečný voiceover. Prostě top. (30.03.2015)

Z komentářů jsem pojal obavy, jak moc mě budou flashbacky postupem času iritovat. Ale ačkoliv se některé z nich i vícekrát opakovaly, neměl jsem s nimi ve výsledku žádný problém. Jestli mi na filmu totiž něco vadilo, tak to byl pouze fakt, že těch cca 90 dní hlavní hrdinka nestrávila kompletně v divočině, ba naopak, přišlo mi, že si „ulevovala“ a nechávala si pomoct víc, než bych čekal. Ne že bych se vyžíval ve sledování toho, jak Cheryl trpí, ale pakliže to měla být mentální očista, vyrovnání se předchozími událostmi a v neposlední řadě nalezení sebe sama, „nepřírodní“ zásahy mi pak přišly mírně rušivé. Ovšem ani tahle „kaňka“ nezměnila nic na tom, že mě tahle náročná pouť moc bavila a vlastně mě na konci dost mrzelo, že nepokračuje dále, což je pro mě velmi milé překvapení vzhledem k tomu, že se mohla třeba už po hodině dostavit nuda. Avšak na tu ani na chvíli nedošlo. A já mám po dosledování plnohodnotný zážitek a pocit, že se mi nakonec podařilo na hlavní hrdinku maximálně napojit. Za mě to budou solidní 4*. (02.12.2017)

Tak v tomto případě opět vítězí rozpaky. V několika okamžicích jsem film chtěla vypnout a navalit odpad!, později jsem měla chuť popadnout krosnu a jít do divočiny. Přestože nesnáším stanování, nejím šlichtu, neumím založit oheň, ani postavit stan a s mým štěstím bych umřela hlady, žízní anebo spadla někde ze skály. Nádherná americká krajina zde působila jako rozptýlení od nudného děje, ale stejně mě nedokázala opít natolik, abych dala slušné hodnocení. Ono se tam totiž moc neděje, stárnoucí Witherspoon nebaví a její neustálá moudra a citáty nutí spíše protáčet panenky, než se zamyslet. Třešničkou na dortu je prolínání vzpomínek s přítomností a hrdinčino mumlání a volání do prázdna. Působilo to podivně. Je pěkné, že si divák mohl po celou dobu skládat jednotlivé střípky do sebe a odhalit motivaci hlavní hrdinky, ale já absolutně nepostřehla, že by tam bylo vysvětleno, co se stalo s dítětem. Navíc, otec tyran, rakovina u matky, nešťastné manželství, nevěra, drogy a následné těhotenství - vážně? Zatěžko se věří tomu, že je to podle skutečnosti. Tady zkrátka smrdí klišé. A přestože jsem občas bojovala s touhou ukončit mé trápení a film vypnout, jsou tu silné momenty, jako jsou její setkání na cestě s různými typy lidí. Právě proto dávám 3*. Ale jsou to spíše 2,5. (03.04.2015)