Smažená zelená rajčata

Mám rád nostalgické filmy, ale tento prírastok k žánru, podobne ako o dekádu novší Notebook, padá na zbytočnej a (na rozdiel od spomínaného filmu) miestami otravnej dejovej línii v súčasnosti. Všetko to vrcholí vo finále, ktoré je i na môj vkus melancholika riadne samoúčelne sentimentálne (jedna neskutočne zbytočná dojímavá scéna). Navyše na úplnom konci filmu na nás vyrukujú s "pointou", ktorá bola jasná zhruba od pätnástich minút filmu. Inak je to fajn - vtipné, atmosferické, miestami príjemne sentimentálne, miestami napínavé a navyše s jedným riadne čiernohumorným "vtipom". Vystrihnúť tú polhodinku, čo sa odohráva v súčasnosti a bolo by to dokonalé. (15.03.2008)

Jeden z těch mile sentimentálních filmů, které nenakrknou, ale ani neposadí na zadek. To jistě není žádné mínus, ambice by téhle komorní "vánoční povídce" ani trochu neslušely. Životní moudro o nejvyšší výhře v podobě dobrého přítele je tu podáno nanejvýš vkusně i díky slušnému hereckému obsazení (obě Mary, roztomile pitomá Kathy Bates). Lasse Hallström si u svých Pravidel moštárny možná nějaká rajčata vybavil... (30.12.2009)

Dvouúrovňový příběh, v němž těžko soudit, která z těch dvou linií je lepší. Jestli ta ze součastnosti, nepříliš podstatná, kde se z puťky stává Tuwanda, bojovnice, nebo snad ta z minulosti o lásce, o člověku o rovnoprávnosti... ? V přítomnosti se sice nic podstatného neděje, ale naprosto v ní válí úžasná Jessica Tandy (jak mohla být neobjevena tak dlouho?). Přiznávám se, že jsem nevěděl, co si mám myslet o filmu s takovým komickým názvem, šel jsem do něho právě jen kvůli Tandy, ale teď po shlédnutí vím, že Smažená zelená rajčata mají svoje opodstatnění - jsou pojítkem minulého se současným, určitým sentimentem nad dávno ztraceným, ale v srdci uchovaným. Vím, stejně tak by se film mohl jmenovat Med divokých včel nebo Bitka v baru, ale jmenují se po oblíbeném jídle na americkém jihozápadě, a tak již název filmu v divákovi budí příjemné pocity, stejně jak se to daří jeho obsahu. Pohoda, klídek, rajčátko, Jessica Tandy... (23.04.2009)

Nejdůležitější tajemství šťastného života je přátelství, alespoň tak jsem to zde slyšel. A o tom celém Smažená zelená rajčata jsou, o přátelství. Přátelství mezi dvěma mladými ženami, přátelství mezi běloškou a černochem v dobách, kdy byl Ku-Klux-Klan na vrcholu (dvacátá léta), nenávisti mezi těhotnou manželkou a násilnickým manželem, přátelství mezi náhodou dohromady svedenými, dvěma naprosto cizími ženami v letech. Nádherná nostalgická atmosféra, spousty a spousty žen, rasismus, láska a nenávist. Jedna z prvotin Thomase Newmana, prvotina Jona Avneta, nespočet zajímavých postav... Jednou si budu muset tu předlohu přečíst, a už se těším, až ochutnám smažená zelená rajčata. Barbecue však vynechám. (28.10.2008)

Někdy už to tak v životě přijde, že stáří prožíváme osamoceni v nějakém zastrčeném domově důchodců bez návštěv dětí a bez přátel, se kterými by jsme si rozumněli. Jiní zase prožívají pomalu stárnoucí život v manželství vcelku neuspokojivém a nudném a hledají změnu. Když se pak vyskytne šťastná náhoda, která ovlivní takové bezútěšné životy, můžeme mluvit o životním štěstí. Prožívejte filmové životní štěstí spolu s Ninny a Evelyn a vychutnávejte si pocit radosti, který vám na konci příběhu zaplní celé vaše srdce. Mám rád filmy, které mi mají co říct a mohou dát mimo jiné novou sílu i chuť do života. A nejenom mě, ale všem lidem. Tento film patří mezi ty, na které nezapomenu. (25.10.2009)