Trabantem až na konec světa

Společně s trabanty už jsem projela pěknou část světa a vždy mě nepřestávají udivovat, jak daleko dokáží dojet. Miluji to jejich nadšení, s kterým se pouštějí do každého dobrodružství, která vždy nemusí skončit tak pozitivně, jak naštěstí prozatím končí. Dan Pribáň je cestovatel, který svým nadšením a nezdolným optimismem dokáže diváka strhnout natolik, že mu snad i musí uvěřit, že žádné překážky neexistují a pokud snad i ano, tak se dají vždy a lehce překonat. Tyto dokumenty mě vždy naplní údivem nad krásami daných zemích, že jen těžko odolávám, abych si hned nekoupila letenku a nenaplánovala si cestu do zemí mě vzdálených. Světadíl od světadílu tato cestopisná road movie nabírá na kvalitě co se filmařské stránky týče a já už se těším na další cestu po Austrálii a JV Asii. (15.03.2015)

Extrémně sympatický a pohodový... no, snad ani ne dokumentární (resp. cestopisný) film. Žádné suchopárné výklady mistrů světa v uspávání hadů a pravidelných konzumentů Šalamounova exkrementu, ale gejzír toho nejčistšího nadšení a zábavy, kde si aktéři na nic nehrají, pročež kurvy (a kurwy) tu lítají vzduchem hustěji, než mračna prachu za uhánějící trabanto-malucho-jawí smečkou, borci nám klidně ukáží pašování člena výpravy přes chilskou hranici, přespávání v moneyzóně guyanských bankomatů, nebo jak ušetřit v Bolívii za benzín. Což jsou nakonec znalosti, které se při výletu do Jižní Ameriky hodí více, než vědět, kolik kubíků vody proteče deltou Amazonky za 15 vteřin. Dokonalá oslava motomagorismu - Hanzelka se Zikmundem se mohou jít při vší úctě klouzat. A propos, neprodáváte někdo trabanta? Technický stav a najeté kilometry nehrají roli. (29.04.2014)

Věřím, že být u toho mohlo být dobrodružství. A chápu, že pro gaučáky a fotříky, kteří si rozzuřené sekačky leštili ve svých garážích to může být terno. Pro mne to byl pouze nádherně natočený!, nicméně obsahově ne příliš zajímavý cestopis. O samotných místech, lidech kteří tam žijí a jejich kultuře se tu téměř nic nedozvíte. Zato o tom, kam všude trabant (ne)vyjede a (ne)zapadne se toho dozvíte až moc. Jestli vás tohle baví, tak v pohodě. Mě bohužel ne. (18.03.2014)

Pokud jste spíše odkojeni seriálem, tak budete vzdychat blahem nad vypuštěním té nijaké pasáže z Guayany, jež v seriálu trvala bezmála hodinu. Poněkud skleslejší budete z vypuštění vzájemných interpersonálních hádek mezi těmi členy žlutého gangu a naopak nebude ušetřeni výlevům toho hochmajštra z Bydhošti (nestuduje tam Ewa Marná ty práva?!). Bohužel se s námi ti borci nepodělili o tom, kdo a jak je financoval a v čem vlastně jeli kameramané. A příště uranové Příbramsko, vy neořezávátka! 95% (07.07.2014)

O Trabanťácích jsem tak nějak věděl převážně z doslechu, protože je má hrozně ráda má žena. Takže jsem věděl kdy kde byli plus jaká je to takhle z tepla domácího gauče sranda. Přímo jsem se s nimi střetl až loni v prosinci, kdy jsme se ženou navštívili krumlovskou přednášku Dana Přibáně o jejich cestě do Austrálie a přilehlých destinací. A přednáška mi přišla hodně parádní. A tak když na silvestra dávali tenhle film, podíval jsem se na něj. A návštěva přednášky byla zřejmě největší chybou toho filmu. Protože jsem z něj (ač o jiné cestě) cítil, kolik toho v něm z té cesty chybí. Což je, samozřejmě, pochopitelné, čtvrt roku do hoďky a půl jen tak nenacpete. Ale mrzelo mě to, protože jsem věděl, jak je ten film najednou plochý. ne že by nebyl zajímavý, jako seznámení s trabanákama je to určitě fajn, ale když vám do ucha žena skuhrá, kolik toho v tom filmu chybí, protože viděla seriál.... Takže jsem se hned vrhl na seriál. Ale jako úvod do filmových a dokumentárních trabanťáků dobrý. protože nevíte-li o nich vůbec nic, tak vás to chytne. Ale víte-li o nich něco, pak ty nedostatky nutně krátké stopáže a absence mnohých důležitých aspektů celé cesty prostě vadí. (04.01.2016)