Ztracen v La Mancha

Mohl to být zajímavý film, kdyby se nad milým Terry Gilliamem slitoval Bůh a dopřál mu alespoň trošku štěstí. Terry se ale v dětství asi moc rouhal a proto místo do kin zamířil jeho monstr projek v čele s Donem Quichotem do pekel (neboli do správy pojišťovny). Možná, že kdyby Terry natáčel ještě déle, postihly by ho všechny boží tresty, takhle ho stihla "jen" potopa, nemoc (Jeana Rocheforta), o stíhačkách, nepřízních počasí a jiných nezdarech ani nemluvě. Kdyby takový neúspěch zažil jiný režisér než veleúspěšný Terry, asi by ho to položilo, naštěstí to Terry přestál a tak doufám, že nám jednou opět naservíruje na talíř obdobně výtečný film, jako například 12 opic. (21.12.2007)

Až u tohoto dokumentu jsem si uvědomil co to všechno obnáší natočit film. Přestože jsem předtím neměl představy, že to je nějaká sranda, tohleto mě fakt dostalo. Gilliamovy potíže s počasím jsou tragické. Do toho onemocnění hlavního herce a natáčení je v hajzlu. Fakt mi ho bylo líto. A musím říci, že mne mrzí dvojnásob, že film nakonec nevznikl. Je zajímavé sledovat, jak se mění Terryho nálada. Při počátečních obtížích se ještě občas pousměje, postupem času už ani na ten trpký úsměv nedojde. (09.05.2009)

,,VŠETKY VERZIE DONA QUIJOTA BOLI ZASIAHNUTÉ RANAMI OSUDU..." __ Nevybavujem si slávnejší dokument o nakrúcaní nedokončeného filmu. Každý, kto sa hlbšie zaoberá kinematografiou musí aspoň v obrysoch poznať jeho osud a fanúšikovia Gilliama o to viac. Musím povedať, že s jeho dosiaľ nevidenými filmami sa vždy rád zoznámim, aj keď ich nikdy cielene nevyhľadávam a viem tiež, že výsledok ma nie vždy dostatočne uspokojí. Najzaujímavejšou informáciou pre mňa bolo, že Gilliam Cervantesovu predlohu zamýšľal obohatiť o sci-fi prvok Johnnyho Deppa cestujúceho v čase. Najviac si ma však získala Gilliamova spoveď človeka bojujúceho s veternými mlynmi - vtedy 60 ročného režiséra, ktorý dosiaľ ani zďaleka zo seba nevydal všetko, čo nosí v hlave a nakrúcaním Dona Quijota si tak túžil splniť jeden zo svojich najväčších snov. Myslím, že napriek všetkým pohromám sa pod nedokončenie filmu najväčšmi podpísal Rochefortov zlý zdravotný stav (v podstate on je Mužom, ktorý zabil Dona Quijota), pre ktorého by bola rola poblázneného starého šľachtica ako stvorená a istotne by sa jej po dôkladnej príprave zhostil zo všetkou gráciou. Myslím, že novo nasadený John Hurt je adekvátnym náhradným adeptom a dúfam, že sa Gilliamovi tento nástrahami obostretý projekt podarí konečne úspešne realizovať. (1568. hodnotenie, 146. komentár k filmu) (08.08.2015)

Samotná existence tohoto filmu je smutná záležitost a stejně smutně působí i výsledek, zvlášť pro ty, co mají rádi filmy Terryho Gilliama. Ten se sice dlouho snaží vtipkovat a udržovat dobrou náladu a optimismus, ale když ho pak vydíte sedět na své židličce s hlavou v dlaních, je vám skoro do breku. Po deseti letech příprav svého vysněného projektu je to totiž čirá filmařova noční můra. Z těch pár natočených záběrů je patrné, jak skvělý film mohl vzniknout. Dvojice režisérů je zkušená na poli filmů o filmu, tady ale při roztahování na celovečerní formát použila i nějakou tu vatu. Doufám, že podobný film už nikdy neuvidím. (24.11.2004)

Terryho entusiasmus bije do očí, i když ho osud a karma za blíže neurčený hříchy pořád kope do zadku a on vždycky nastaví jen druhou tvář/půlku. Ten chlap je neskutečnej, s duší dítěte se prodírá houštím komerčních a živelnejch problémů a já ho mám za jeho pozitivnost a povahu, kterou nám projekty jako tenhle nebo "Na plovárně" mají sto odhalit, nesmírně ráda. Faktem ale je, že nějaký trable a překážky potřebuje a že jeho fantazie je potřeba trošku krotit, aby se nám hoch vůbec dokázal vrátit na zem a neudělat z filmu jeho jednu velkou, úchvatnou a nesmyslnou šňůru nápaditejch snovejch asociací. Žeru tě, ty starej blázne! (04.03.2011)