Like Sunday, Like Rain
Režie:
Frank WhaleyScénář:
Frank WhaleyHudba:
Ed HarcourtHrají:
Leighton Meester, Debra Messing, Billie Joe Armstrong, James McCaffrey, Sabrina Machado, Georgia Ximenes Lifsher, J. Smith-Cameron, Mary Costa (více)Obsahy(1)
Eleanor je třiadvacet, snaží se dělat muziku a najde si práci jako au-pair dvanáctiletého hudebního génia, cellisty Reggieho. Krůček po krůčku se spolu sbližují, dokud Eleanor nemusí z vážných důvodů odjet domů ke své rodině... Reggiemu je teprve dvanáct let a jako nadaný cellista žije díky zaopatřeným rodičům v luxusu a bohatství, i když často bez nich a hlavně bez kamarádů. Osamělé Eleanor je třiadvacet, žije daleko od rodičů, zrovna se rozešla s klukem, vyhodili ji z práce a nemá kde bydlet. Bylo snad dílem osudu, že se tihle dva potkali? Eleanor bez jakýchkoli zkušeností začala pracovat jako Raggieho au-pair. A i přes počáteční odpor našli díky společné lásce k hudbě nakonec cestu jeden ke druhému. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (18)
Tenhle film by byl celkem o ničem, kdyby sem tam kluk nepronesl nějakou zajímavou hlášku, která neodpovídala jeho věku. Jinak se tam ale skoro nic nedělo, jako katalyzátor tam působili akorát Eleanor bejvalej - nevýraznej a její rodinka - obyčejná. Když se hlavní hrdinové loučili, tak to bylo docela dojemný, ale tím měl film skončit. Bohužel potom ještě 10 minut sledujeme, jak Eleanor dostane trumeptu a .... a to jsem už zapomněl - takový to bylo. ()
takový malý velký film, jehož téma mě dopředu nijak moc nenadchlo. Jenže jsme byl mile překvapen. Není to film nabitý hvězdami, ani není plný dynamického děje, ten je vlastně velmi prostý. Ale o to tu nejde, jde spíš o formu, jakou je film vyroben. Je to o zachycení atmosféry, nálady, pocitů, to všechno se děje nenásilně a uvěřitelně, prostřednictvím dialogů mladé holky a ještě malého, i když mimořádně inteligentního kluka. I díky výborné hudbě se film strašně dobře sleduje, ani na chvíli jsem se nenudil, pro mě to byl zážitek, kterému nemůžu vlastně nic vytknout. 90% a doporučuju všem vnímavým filmovým fanouškům ()
Mladá Eleanor se rozejde se svým nezodpovědným přítelem,vyhodí mu kytaru z okna a po scéně kterou jí on pak ztropí v jejím zaměstnání dostane v práci padáka.Kamarádka jí doporučí pracovní agenturu a z agentury jí rovnou pošlou do velmi obrovské vily jako au-pair,aby hlídala 12 ti letého kluka Reggiho,který je velmi inteligentní,mnohem víc než jeho vrstevníci.Reggie i přes přísnou výchovu od matky není tak disciplinovaný jak by někdo očekával,ale má svá vlastní pravidla a občas uplácí členy posluhovačů v domácnosti,aby si nevšímali jeho neplnění matčiných rozkazů.Eleanor se stane jeho chůvou a zároveň blízkou kamarádkou a také oba sobě budou navzájem zpovědnicí.Moc hezký film a ještě hezčí závěr,který mě opět donutil přemýšlet nad svým dosavadním životem. ()
Nějak nevím, co bylo záměrem tohoto filmu... ukázat sílu přátelství...? Nebo něco jiného? Obě hlavní postavy jsou moc fajn - Eleanor je milá a připomíná N. Portman a Reggie je osobitý génius, který má na všechno logickou odpověď. B. J. Armstrong zaujal. V jedné ze scén blíže ke konci byl film velmi dojemný - a kvůli ní si ho hlavně budu pamatovat. ()
Nádherná óda na lidství. Takový ten pověstný "malý velký" film plný nádherných dialogů, který na diváka nepůsobí tlačením na pilu, ale samospádovým líčením postupného vzniku pevného mezilidského pouta mezi dvěmi lidmi rozdílného pohlaví, věku i sociálního postavení. Jediné co je spojuje je láska k hudbě a symbióza postavená na vzájemném pochopení potřeb a trápení toho druhého. Like Sunday, Like Rain mě svou přirozeností a krásou vyzařující z lidských duší dokázal pohltit a zcela ochromit. V naprosté symbióze je skvělé duo Leighton Meester a Julian Shatkin, herec Frank Whaley se ukázal také jako mistrný scénárista a režisér. ()
Reklama