Všichni říkají: Miluji tě

Hmm, Woody hraje ve filmu... Já nevím, bylo to takové zvláštní, mělo to něco z komedie, něco z romantiky, o dost víc z muzikálu, ale celkově mi to připadalo takové nijaké, místy utahané, místy tak rozhádané, že z toho šla hlava kolem, chyběla tomu nějaká výraznější dějová linka, konec mi přišel takovej žádnej. Jednou asi stačilo. Dám 3*, ale s odřenýma ušima. Teda hvězdičkama. Snad jedinou výraznější zajímavostí tohohle filmu pro mě bylo vidět Julii Roberts snad poprvé z asi 25 viděných filmů s ní zpívat. Když teda nepočítám to kvílení ve vaně v Pretty Woman:) (12.07.2015)

6.5/10 Těžké hodnocení, protože tento neobvyklý muzikál s nepěvci má něco do sebe, typicky allenovský humor a neurotické chování postav se podařilo zachovat, ale při sledování jsem se stihla i nudit, tak mi nezbývá než konstatovat, že Woody nasadil sám sobě laťku příliš vysoko a tady se jí nepodařilo dosáhnout. Obsazení je luxusní, herecky není co vytknout (až na toporná muzikálová čísla - zpívat tady nijak zvlášť neumí nikdo). Obsahově je film zábavný a vlastně by mě bavil daleko víc ironicky právě bez muzikálových vložek, které nejsou pro děj nijak potřeba, ničím nevynikají, nemůžou se ani náhodou rovnat kvalitě běžné muzikálové produkce a až na výjimky (pohřební síň, bratři Marxové, závěrečná scéna na břehu Seiny) mi odváděly pozornost jinam. (23.03.2021)

„Moje znalosti o umění začínají Kirkem Douglasem a končí van Goghem.“ Hudebně-psychoanalytická komedie tak lehká, že může bezstarostně ignorovat zákony gravitace. Je poznat, že Woody si natáčení hravého filmu s tanci a zpěvy náramně užíval - splnil si jím dlouho nerealizovatelné přání. Vyšší rozpočet přinesl slušné triky a možnost navštívit v rámci natáčení nejromantičtější místa Evropy. Obdivuhodné je množství zúčastněných stávajících (Hawn, Roberts) či budoucích (Portman, Norton) hvězd, které se teprve po podepsání kontraktu dozvěděly o nutnosti zpívat. Tento švindl ze strany režiséra přidal filmu na živosti, herci opravdu působí jako obyčejní lidé, kteří si čas od času, čistě pro radost, nějakou zanotují (přezpívána musela být pouze Drew Barrymore). Radost jejich radost sledovat, druhou porcí téhož nepohrdnu. Kdyby jen pro oslizlou noblesu, s jakou Tim Roth vystřihnul kriminálně činného živla a pro závěrečný tanec tanců na břehu Seiny. Po skončení jsem chtěl tančit taky. 85% Zajímavý komentář: Vitason (01.06.2009)

Everyone Says I Love You pro mě symbolizuje určitý přechod mezi filmy W.A., ve kterých hlavně hrál a jen jakoby mimochodem je režíroval (příkladem Banáni), a jeho současnou tvorbou, u které už se "necpe" před kameru, ale hlavně mistrně režíruje (Vicky Cristina Barcelona , Cassandra's Dream nebo nejnovější Whatever Works). Jeho první éru moc nemusím (najdou se ovšem výjimky), jeho současnou nevynechám. Postupně se rodicí přechod mezi oběma zatím moc "zmapovaný" nemám, a tahle část mapy dopadla více než dobře (viděno v originále). (08.05.2010)

Nemám jednoznačně kladný pocit tak jako u jiných Woodyho filmů. Milostné vztahy ,,omladiny" mě nebraly, naopak bavily mě dialogy dospělých a slovní přestřelky mezi otcem a synem o politických názorech. Bylo to kápek víc překombinované, než v jiných Allenovkách. Nebyla jsem vyloženě zklamaná, ale ani nadšená, prostě průměr. (17.12.2013)