Fargo - Season 3

Dle očekávání veliká pecka. V některých motivech sice více dopředu odhadnutelné než první dvě sezóny, ale znovu mě to chytlo za pačesy (symbolicky, moc vlasů mi ve 23 letech nezbylo) a kolem poloviny už jsem byl tak natěšený na vyústění, že bych to vydržel dokoukat na jeden zátah i nahatej ve společný cele tureckýho vězení. Ta práce s postavami je zase dokonale vymazlená (opět nové neokoukané charaktery, přestože se následuje osvědčené schéma z předchozích řad i původního filmu, takže dostáváme srdnatou ženskou policistku, smolařského loosera, dobráka, co byl ve špatný čas na špatném místě, a chladnokrevného magora), osudy aktérů se nemilosrdně proplétají a do toho občas ten bizarní černý humor a fantaskní filozofie či symbolické výjevy, které tu osudovost a podvratnost vyprávění krásně podtrhují. Režie je v každé epizodě výtečná a především chytře rozvrhává komunikativnost, takže i očekávané zvraty přichází neočekávaně, popřípadě alespoň okořeněny nenásilnou komediální vložkou nebo zmíněnou podvratnou absurditou (scéna v bowlingové herně je čistým úletem a ladí diváka přesně do té polohy, kde ho seriál chce mít). Některé scény jsou tak špičkově inscenovány a ozvučeny, že zastiňují i většinu drahé filmové produkce (za všechny předání peněz ve skladišti, kdy se mi nechtělo ani dýchat), a nakonec tu jsou samozřejmě herci. McGregor je v prvé řadě zábavný a povedlo se mu oba bratry podat dostatečně odlišně i zajímavě, Mary Elizabeth Winstead je nádherná mrcha, Carrie Coon mi vůbec nevadila a Sea Whigham mě bavil každým svým výstupem, ale největší superlativa se snáší na hlavu Davida Thewlise - toho chlapíka mám rád už dlouho, ale tady si vyloženě krade celý seriál jen pro sebe a předvádí záporáka, kterého hodnotím jako jednoho z nejlepších v televizní historii - samotná postava je skvěle napsaná, ale Thewlisův nechutně charakterní přístup a dokonalá hlasová intonace z ní dělá snad ještě většího démona, než byl delikátní Thornton v první sérii. To je prostě herecké mistrovství, z něhož si sednete na prdel. Poslední scéna a její pointa naprosto fantastická a přesně odráží to, proč mám poetiku seriálového Farga tak strašně rád. Chci víc... (21.09.2018)

Možno o niečo slabšie ako dokonalé prvé dve série, ale možno ani nie. Atmosféra je opäť odlišná, ale nájdeme aj veľa styčných prvkov a je jasné, prečo sa to stále volá Fargo. Vynikajúci casting, každý herec tu doslova exceluje a pre diváka nebude vôbec jednoduché si zaradiť postavy medzi kladné a záporné. Ono to ani nie je možné, ak samozrejme nerátame pani šerifku, tam je to jasné. Séria reaguje na finančnú krízu a pokladá otázky (okrem iného) ohľadom hodnoty človeka podľa jeho majetku, čomu dáva korunu záverečné prirovnanie Davida Thewlisa človeka k mačke, ktorá má podľa neho nakoniec väčšiu hodnotu než lúzer, pretože aspoň slúži majiteľovi na pomaznanie. Áno, Fargo toho opäť ponúka veľa, len sa nad videným treba aj trochu hlbšie zamyslieť, nielen sa nechať unášať príťažlivým a napínavým dejom. I keď aj to je veľmi príjemné... (26.05.2020)

Podľa mňa doposiaľ najslabšia spomedzi všetkých troch sérií, no i tak tomu nemožno uprieť nesporné kvality. Za najväčšie plus tentoraz považujem impozantné stvárnenie záporáka/predátora V.M. Vargu Davidom Thewlisom, ktorý svoju rolu poňal priam fantastickým spôsobom (a v mojich očiach teda výkonom predčil i najzvučnejšie meno obsadenia, Ewana McGregora s jeho dvojrolou). Čo sa týka príbehu ako takého, nechce sa mi polemizovať, či mi prišiel oproti predošlým dvom skrátka menej atraktívny a zaujímavý alebo na mňa už proste začína doliehať akási "prejedenosť" fargovským absurdným štýlom (čo sa už čiastočne možno začalo prejavovať aj v druhej sérii, avšak tam mi to vedelo pekne vykompenzovať dobové zasadenie deja do sedemdesiatych rokov minulého storočia a s tým spojené osobitosti), no skrátka už som to nehltal tak ako predošlé dve série, bohužiaľ. 80% (02.12.2017)

„BUDOUCNOST JE DANÁ. A AŽ PŘIJDE, BUDETE ZNÁT SVÉ MÍSTO...“ /// Rozehřívačka s postavama i dějem – jen žádnej spěch, je třeba nechat ty charaktery dobře vyniknout… McGregor kurva fakt hraje! Prostě musí… předvýst dva rozdílný bráchy, to je výzva! A pak ty situace… jo, věřím mu oba! Nevím, jestli je zrovna Fargo nejlepší seriál, ale za dva dny jsem ho chroustl. Nedalo se přestat! Tahle série byla hodně vážná… sice jako vždycky plná černýho humoru, ale výsledek nepobavil. Taky mám dojem, že to už pojímaj trochu moc „odvážně“ (takovej Ray Wise…). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nepřítel smilní s naším nádobím. 2.) Potřebujeme (pro firmu) půjčku. 3.) Thx za titule „AllyB, roundcube, Lucifrid, KevSpa“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** (26.01.2020)

První série Farga mě odpálila minimálně do stratosféry, jelikož jsem nemohl uvěřit, že něco tak kvalitativně na výši existuje a proklínal jsem se za svou instantní ignoraci tohoto projektu i když jsem o něm povědomí měl. Druhá série mě trošku stáhla dolů, 70s a vše okolo bylo pěkné, příběh skvělý, jenže mně se to do noty netrefilo tolik. Nu, a nyní série tato, tedy třetí. Well, nyní jsem byl vynešen za hranice oběžné dráhy naší drahé Zeměkoule. Signifikantní Fargovská příběhová kostra setrvala, linka hodného policisty (opět pod emancipačním vedením), linka černobílá (Stussyovští) a nakonec propletení s šedou eminencí záporného charakteru. Výše kvalit všech třech zmíněných je bez debat na velmi nadřazené úrovni, já bych se s dovolením pozastavil nad vývojem narativních voleb, jež podlehly možná malému, avšak silnému progressu primárně ve stylu a vyhrávání si s vyprávěcími postupy. Epizoda třetí je nejvýraznějším příkladem. Tvůrci si dovolili na úkor osvědčenému desetidílnému formátu jednu epizodu obětovat a uvrhli Fargo do situace, v němž se ještě neukázalo. Nesledujeme hlavní ani vedlejší linku, epizoda si vybrala jednu vedlejší a z ní otevřela úplně jinou s velmi pochybnou důležitostí vůči celku jako takovému, přelet pod stíny palem Los Angeles je krok ještě riskantnější (vzhledem k tomu, jak si seriál zakládá na sněžném podkladu) a animované prostřihy tomu dodávají imaginární korunu. Tato odvážnost reflektuje snahu o větší komplikovanost, kdy se tato epizoda může zdát zbytečná, nudná a prakticky nepodstatná, jenže v hloubi duše nese velmi silnou myšlenku a takovéto filozofické úvahy jsou v této sérii velmi častým úkazem a jsou výrazným novým prvkem s potvrzením kvalit scénáře, jenž si velmi polepšil svou kadenci zvratů a jejich plánování. Audiovizuální krása ani tentokrát nezklamala i když je až velmi v pozadí, hlavně casting je velkým tahounem. Můj milovaný Ewan McGregor si tu střihl brilantní (a kritiky také zaslouženě ověnčenou různými cenami) dvojroli charakterem rozdílných dvojčat a já dostal jen potvrzení o tom, jakým vynikajícím hercem vlastně je (obě role pojal tak, že ať jsem viděl na obrazovce tu či onu postavu, tak mi vůbec nesplývala s tou druhou), jemu neméně intersantně sekundovala nádherná Mary Elizabeth Winstead (jíž podlehl i v reálném životě, čemuž se vůbec nedivím) a v roli neuvěřitelně slizkého záporáka zazářil David Thewlis, jenž se výrazně odlišuje od záporáků minulých sérií, není to násilný člověk schopný fyzického konfliktu ale byznysmen s velmi pokřiveným pohledem na svět a svou nechutností jako by zrcadlil svůj názor na společnost. Třetí série této fenomenální pecky je pro labužnické konzumenty televizní tvorby milující nejvyšší kvality jako dělaná a jen potvrzuje, jak ždímání žánru až na dřeň může vynést nektarově sladké ovoce. 9,8/10. (03.04.2020)