Zlo nikdy nespí

Flanaganova snaha se upřít nedá, ale letošní rok mu příliš nepřál. Mně ty duchařiny zkrátka nešmakují a nedokážu se při nich bavit, tedy kolikrát mám, co dělat, abych neusnul. Plusem je, že zde hraje Thomas Jane, kráska Kate Bosworth a nadějný mladý talent Jacob Tremblay, který na 9 let hraje velmi přesvědčivě. Lekaček tu pár je, na mne však nezafungovala ani jedna, což pokládám za mínus a vidět to i na výsledném hodnocení. Ústřední bubák má originální look, ale "finále" je nedostatečně úderné, no zkrátka nemá koule. Pro fanoušky duchařin nejspíš dobrý, pro mě průměr, na který si zítra nevzpomenu. 55% (11.06.2016)

Potenciál by tam byl, ale nevyužitý, schovaný na papíře v tom ústředním námětu. Bohužel alespoň na mě film téměř vůbec nefungoval. Emočně Flanagan střelil úplně mimo terč (za vydatné "podpory" herců), hororově se trefil tak každou třetí střelou. Hlavní bubáčisko úplně vtipně neděsivý pajdulák s osobní historií, která je odhalena v iritujícím způsobem doslovném rozuzlení, kterému předchází zhruba pětiminutové finále, které snad "finálem" ani nelze nazvat. Po výborném, znepokojivém Oculusu je Before I Wake bolestivé vystřízlivění, takovouto víceméně bezpečnou pohádku, kde po pravé hrůze a děsu není ani vidu, ani slechu, jsem nečekal. Navíc mě to dokázalo otrávit ještě dřív, než se děj pořádně rozběhnul - strašně mě vytáčí, když se ve filmu, jenž se jako třeba v tomto případě týká snů, spánku atd., stáčejí k tomuto tématu i úplně nesouvisející dialogy. Takže postavy jen tak pro nic za nic "významně" žvatlají o snech, říkají, že se cítí "awake" ... protože to scénáristovi asi dává pocit, že je pak film sevřenější? Ani hovno, působí to strašlivě nuceně a neupřímně. Mám pak nutně dojem, že postavy předříkávají jen napsané fráze a vyvolává to ve mně od nich odstup. Nelze pak fandit, nelze se bát. Tři hvězdy, a to jsem na ten film možná až moc hodnej. (12.04.2016)

Ač Zlo nikdy nespí, tak tohle zlo jistojistě zapadne za krátkou chvíli pod nános věčného prachu a v poklidu našich duší usne bez vavřínu. Bohužel průměrná duchařina, která měla v určitých chvílích velmi slibný potenciál. Thomas Jane se svým charismem kraloval a předčil s ním i jemný půvab kolegyně Kate Bosworth, která chladila jak podzimní začátek večera. Většina scénáře byla prokopírována skrz několik jiných předchozích filmů s touto tématikou a velkých překvapení se nedočkáme. Pár vydařených zaleknutí slávu filmu nepřinese a jediné co mi přišlo interesantní bylo snové pestrobarevné kmitání motýlích křídel. (13.04.2016)

Zlo nikdy nespí, protože má poluci! Naštěstí jsem v dětství neměl podobný dar jako hlavní protagonista, rodiče by mě okamžitě poslali do nejbližšího pasťáku za tu perverzní show, co by se jim zjevila v obýváku. Další z řady soft hororů, kdy tvůrci už použili a desetkrát od sebe navzájem vykradli příběhy "podle skutečných událostí", takže nezbyla už žádná vymyšlená městská legenda, ze které by se mohla udělat "hrůzná" rekonstrukce. Z té nekonečné salvy duchařských sraček na jedno brdo jsou už sami evidentně tak znudění, že se snaží o jakousi originalitu, což je dobré, ale u toho snažení v tomto případě zůstalo. Místo regulérního ducha zde máme strašící rakovinu a to je zhruba asi tak všechno, co je jinak. Napětí, trnutí, hrůza, strach, otáčení se za sebe, neotáčení se za sebe, ale kontrolování letmým pohledem do stran, jestli tam někdo čirou náhodou nestojí zrovna v době kdy čumím na horor a jsem posranej. Tak na tyto pocity můžete rovnou zapomenout, protože tohle není horor, ale jen další z řady duchařských rodinných dramat, kde vzdálenou tetu dělá strašidelný vzduch. Vážně si nevzpomínám, kdy mě dokázal nějakej duchařskej horor skutečně postrašit, což by hádám asi primárně měl. Tento stupidní a dekády se nevyvíjející subžánr, normovaný takovým šíleným způsobem, že člověk pozná lekačku pět minut dopředu, mě zkrátka nikdy nechytil a tento film mi změnit názor překvapivě nedokázal. 50% (10.07.2016)

Byl jsem dopředu varován, že tohle nejspíš nebude film pro mne, nicméně nakonec neodcházím rozhodně zklamán. Je to vskutku spíše taková lehce strašidelná pohádka pro dospělé, ale Mike Flanagan mi už několikrát dokázal, že umí točit vcelku kvalitní filmy a ani tentokrát si nevedl vůbec špatně. Dokonce i představitel hlavní dětské role mi byl docela sympatický a to moc malé fakany v hororech nemám rád, neboť mi většina z nich leze neskutečně na nervy.   Jacob Tremblay však předvedl slušný výkon a společně s Kate Bosworth byli jasnými tahouny celého filmu. Samotný děj byl sice zpočátku lehce uspávající a já tak nějak nervózně pokukoval po nějakých těch hororových prvcích, ale zhruba od poloviny se děj jakžtakž rozjel. Na řadu přišlo několik lekaček (no většina se sice míjela účinkem – byly dost předvídatelné), ale za to jsem si docela užíval ty zhmotněné představy/touhy/sny – pestrobarevné motýly i emoční rodinné chvilky. Jen ten hlavní bubák vypadal popravdě hrozně. To jako mělo někoho vystrašit?     Tvůrčí snaha se cení, ovšem tady si myslím, že celkový potenciál byl využitý tak napůl. Flanagan se viditelně bál přitvrdil, spíš jen kroužil kolem horké kaše a raději vsadil na lidské emoce a dramatičnost než hororovou stránku. Což někomu jistě vadit nebude, ale v mém případě to dost zamrzelo. Jako celek tenhle film špatný není, ale zřejmě už ho vidět znovu nepotřebuji. Pár světlých okamžiků by se tu našlo, ale na víc jak průměrnou podívanou to prostě nevidím. 50% (25.09.2021)