Knick: Doktoři bez hranic

The Knick rozhodně není seriálovou revolucí, jak mnoho kritiků i diváků hlásá, ale rozhodně je to důkaz o nadřazenosti autorského seriálu, zejména díky tomu nakolik je formálně konstatně znejišťující a uzavřený ve svém nevlídném světě. Sodenbergh výborně maskuje nemnoho lokací (jedna ulice a cca 15-20 místností) tím, že stále mění úhly snímání, využívá často nízké hloubky ostrosti, čímž uzamkne trpící postavy od okolního světa, před kterým každá něco skrývá a v dlouhých nepřerušovaných záběrech proplouvá místnostmi a chodbami, čímž se vysvětluje i celková potemnělost, protože za takových okolností není téměř možné scénu uměle nasvítit. A takový Clive Owen udělá prakticky jakoukoli epizodku jenom tím, že v ní je. Kdyby to nebyl herec s tak nepolevujícími kvalitami prakticky kdekoli se objeví, rozhodně by se dalo mluvit o životní roli. The Knick však strádá tou svou trochu unavenou dikcí "nikdo není takový jaký se zdá a všichni jsou tak trochu protipólem toho, čím se jeví býti". V kombinaci s opětovným (stále a stále) tepáním do současných společenských témat tak trochu zapomíná, že ten vtip je o něm, protože jak si mám pak vysvětlit, že po mně film chce, abych byl šokovaný tím, že jeptiška může být zároveň porodní bábou, renovovaný doktor prvotřídní kedrou či černoch dobrým doktorem? Navíc The Knick nemá cíl, je to jen sled vztahových epizod a personálních dilemat na pozadí problematické doby, kde se za maskou gentlemanství, překrásných oděvů a zdobených štítů domů skrývají potratové kliniky, ilegální operační sály, opiová doupata a kanceláře lichvářů. Jak vtipně nějaký uživatel zde poznamenal "Ordinace v Růžové zahradě pro lepší lidi". Přesto se do onoho temného, zamlženého světa plného trýzně a neštěstí rád ponořím i v druhé sérii. (29.07.2018)

Soderberghův seriál lze obdivovat z mnoha důvodů, ať už je to nápaditý způsob, jakým jsou inscenované dialogové scény, kdy se kamera často fixuje jen na jednu z postav a sleduje její reakce, nebo svěží kontrapunkt historického realismu a moderního elektronického soundtracku. Okouzlující styl, který podstatnou měrou vychází z promyšleného, esteticky ladného zacházení se světlem, kontrastem a barvami, ale z Knicku nedělá pouze jednu ze seriálových událostí roku. Je stejně tak důkazem, že příliv autorských tvůrců s osobitým rukopisem slibuje další významnou změnu v soudobé televizní produkci. Víc v textu na webu Cinepuru. (13.12.2014)

Nemáte radi Happy End-y?? Tak tento seriál bude rozhodne niečo pre vás! Budete vďačný za tých pár momentov, ktoré skončia dobre. Neviem či v tomto prípade možno hovoriť o filmárskej fantázii, pretože tu je všetko niekedy až príliš reálne. Hneď v úvode mi spadla sánka a v priebehu ďalšieho sledovania sa mi ju len ťažko darí dostať naspäť. Koniec to dorazil úplne a idem si dať panáka, aby som sa spamätala. (19.11.2014)

Čoraz viac výrazných tvorcov presúva svoje snahy zo strieborného plátna na televízne obrazovky v pohodlí domova. A je to krok logický, keďže sledovanosť televízie, rozsah formátu a nie až tak výrazné obmedzenia (vzhľadom na nutnosť kvalitnejších televízií zaujať a udržať aj náročného diváka) ponúkajú podstatné iné možnosti. V podstate (aby som citoval Johna Thackeryho) žijeme vo veku nekonečných možností - a kombinácií. A práve kombinácia Steven Soderbergh - HBO/Cinemax je niečím, čo tu ešte nebolo. Soderberghov chladný odstup od postáv nachádza svoje opodstatnenie vo svete, kde nie je miesto na emócie a slabosť. Je to zrejmé v každej sekunde, v každom autorskom rozhodnutí, od popisného názvu epizódy (Method and Madness), ktorý neodkazuje ani neobsahuje inotaj, po dlhé neprerušované minúty strávené v operačnom sále. A uliciach New Yorku, kde nečaká nič dobré. Mnohovrstevnatý lekársky seriál len pre silné povahy, ktorý svojim pilotom predčí drtivú väčšinu televíznej produkcie zasadenej do dobového kontextu - Boardwalk Empire samotnej HBO nevynímajúc. Kľúčové slová: lekári, nemocnica, novátorstvo, krv, nepodarený pôrod, samovražda, obchod, pokrytectvo, drogy, rasizmus, cirkev, Clive Owen, šedivá kamera a melodická elektronika. Hodnotenie pilotu: 95% Po zvyšok série až na jednu výnimku (ona neblahá epizóda č. 8., ktorá sa značne vzdialila zvolenému temporytmu, štruktúre narácie a chladnému realizmu) veľká spokojnosť. Soderbergh si skrotil všetky línie a obratne vykľučkoval aj zo slepých uličiek, ktoré zdanlivo neponúkali jednoznačné východisko v súlade s pojatím námetu. Dusný nádych doby veľkých zmien pôsobí v Soderberghovskom podaní ako, síce nie na úrovni autorskej, ale skôr "len" televíznej produkcie, novum. Stratégia uprednostňovania jednotlivých dejových línií a udržiavania ostatných na pozadí pozvoľne vyprofilovala seriál do podoby rozkošateného, ale pritom vôbec nie prehnane megalomanského portrétu doby, ale ešte detailnejšie dobového človeka v objatí (alebo zovretí, záleží na uhle pohľadu) pokroku. Potešila ma aj ambivalentná práca s charaktermi, ktoré sa snažia o zmenu, napríklad z pasívneho prijímateľa na aktívneho udavateľa ďalšieho diania (prípad pána Hermana Barrowa), ale vďaka neustálemu hlúpemu opakovaniu rovnakých chýb sa prepadávajú do stále hlbšej temnoty veku. Soderbergh necháva postavy trpieť a vykonáva na nich desivé explicitné operácie, ktoré sa nijak nelíšia od tých, ktoré vidíme na operačnej sále. Bezočivá chladnosť v kombinácii s uhrančivou kamerou, ktorá sa postará o množstvo formálne brilantných neopozeraných scén, Martinezovým pod kožu sa zavŕtavajúcim elektronickým soundtrackom a cynickým čiernym humorom, ktorý srší z rámcujúceho záverečného záberu, vyvolávajú u mňa veľmi silné emócie. Dráma nového veku par excellence. Už teraz sa neviem dočkať ďalšej série - a možno za to môže práve záver, ktorý všetky línie uspokojivo uzavrel, pričom si však necháva otvorené dvierka pre pokračovanie. 1. séria: 100% (21.10.2014)

Dokonalé dílo, které už většina nejspíš zná, ale kdo o něm doteď neslyšel, tak rychle dohnat. Naprosto fascinující seriál, který diváka vtáhne do počátků 20. století a informuje o pokrocích a vynálezech jak ve vědě tak v medicíně, kde vládne ohromující Cliwe Owen, závislý na kokainu, který na sále doslova kouzlí, překonává hranice, přepisuje historii a fascinuje diváka svými dovednostmi. Operace jsou velmi detailně natočené, takže krve a vnitřností si divák užije dostatečně a není nouze i o místní bordel s kurtizánami, hojné množství drog, nekompromisní tehdejší rasismus a kus historie s hutnou dávkou informací. Nejvíce mě bavilo sledovat pokroky v medicíně, nové vynálezy, vynaložení s čím dál náročnějšími operacemi a vážnějšími nemocemi. Žánrový skvost. Sjeto za dva dny na jeden nádech. 10/10 (21.11.2019)