86. Annual Academy Awards

Ok, tak vítězové maj blízko k predikcim, avšak poměrně daleko k mym představám. Hlavně oba scénáře, herec ve vedlejší roli a film. Nicméně k večeru celkově a k Ellen samotný téměř nemám výhrady. Oproti loňsku to byla z moderátorskýho hlediska příjemná změna - zatimco egomaniakální MacFarlane na sebe chtěl neustále strhávat pozornost a pomalu neslezl z pódia, Ellen naopak slejzala co chvíli (doslova) a skrze drzou interakci s hvězdama i rafinovaně servírovanou sebeironii (viz narážečka o Jonaha, to mě usadilo) večeru jednoznačně dodala na zajímavosti. Herci a herečky potom ani tolik nevypadali jako "ti umělci, co žijou ve svý vlastní bublině" ... --- Highlighty od hostů: Letův vzkaz revolucionářum, Foxxova improvizace, pěvecký číslo Pink (>>> Adele) a ... "Sit down, you're too old to be standing!!" (Pěkná děkovná řeč celkově.) (03.03.2014)

Moje druhé večerní ponocování a moji druzí Oscaři a musím konstatovat, že se mi to líbilo nesrovnatelně víc. Možná to bylo tím, že jsem tentokrát zhlédla všechny nominované filmy, ale velkou váhu přičítám Ellen, která je prostě královna a kdyby odteď hostovala naprosto všechny ceny, tak mě nikdo nedonutí chodit spát. Ceny dopadly vlastně přesně jak jsem čekala, takže žádné překvapení se nekonalo (i když jsem Bradleymu toho Oscara sakra přála, Jared si to rozhodně zasloužil). Jsem ráda, že byl úplně přehlédnutý Wolf of Wall Street a American Hustle. Naopak mě velice potěšio, že vyhrálo Let it go. Prostě a jednoduše ve zkratce - selfie, pizza, Ellen v šatech = best night ever. 5* (03.03.2014)

Událost okázalá zejména svou délkou (přes tři a půl hodiny včetně reklam). Bez velkých trapasů nebo překvapení, ale také bez potřebného švihu či okamžiku, který by v paměti setrval do rozbřesku. Volbu hrdinství za leitmotiv večera (Ellen vyjádřená potřeba hrdinů, hrdinové animovaní, skuteční a smyšlení v sestřizích, mimo scénář také McCounaugheyho děkovačka) si lze vzhledem k absenci konkrétních narážek na světové dění vykládat lecjak, především jde ale o univerzální, neurážlivé téma. Podobně neurážlivý byl v souhrnu také humor někdy poněkud rozpačitých a na přeřeknutí nezvykle bohatých Elleniných vstupů. Její snahy o interakci s publikem v sále i s diváky na internetu večer spíše zbytečně natahovaly, než aby jej oživily. Soudě ale z výrazů tváří v sále přítomných (nebo z jejich spontánní reakce na píseň "Happy"), podařilo se moderátorce navodit uvolněnější atmosféru bez toho, aby sahala k laciným vtipům nebo se snažila být vtipná za každou cenu. Letošní Oscaři prostě vypadali přesně a pouze tak, jak by důstojný ceremoniál, který má být zároveň poctou filmařům i šou, vypadat měl. Nic navíc. Z ocenění trochu překvapil jen Oscar pro spolutvůrce Jackass, ale chápu, že Woody letos vyhrát nemohl. S rozdělením ostatních hlavních cen jsem byl po delší době naprosto spokojen. (03.03.2014)

Celkový vítěz se dal předpokládat, přesto jsem do poslední chvíle doufal, že tomu bude jinak. Nestalo se, a tak neobjektivně zvítězilo stále se trápící černé svědomí Ameriky oproti faktickému filmovému umění, ale jinak zábava od začátku do konce, za vrchol považuji zpěv Bona (i když U2 jinak vůbec nežeru) a děkovačku McConaugeyho (kterýho žeru čím dál víc). (03.03.2014)

Američané si umějí takové akce náležitě vychutnat...Ač i mně připadaly na můj vkus moc dlouhé, na tři části jsem je shlédl...Asi budeme těžko srovnávat s českým lvem, ale líbil se mi ten kontakt a práce s publikem...I tady (tak jako u nás s Markem Ebenem) vsadili na umírněnější tón a nevím jestli je to špatně nebo dobře..Každopádně není k zahození, pro filmové nadšence, vidět Oscary alespoň jednou za život...Pro mně možná vyšší sen, být tam alespoň jednou v životě osobně...Klidně na hoře na balkóně...No, ale v životě jsou i důležitější věci, že? (04.03.2014)