Diplomacie

Švédský Napoleon Bonaparte se potajmu vkrade do komnat říšské kurtizány dobrých mravů a špatných vyhlídek, aby mu dala. Detonátor. Naději. Místo v historii.. Úvodní Beethoven vše vloží do rámu chmurné naléhavosti a pak už jen s fabulací mezi čtyřma očima sledujeme, jak může být možnost volby někdy zničující a že diplomacie je umění dovolit někomu udělat to, co chcete.. Když si může přibarvovat Schlöndorff, úspěšně hrající svou hru na svém oblíbeném hřišti, můžu i já. Věřím v prozaičtější důvod záchrany Paříže a sice, že pro tehdy jedenáctiletého Jeana-Paula musely být do dospělosti zachovány střechy ke kaskadérským kouskům.. (24.01.2022)

Přestože ve filmu není žádný akční vzruch, tak slovní duel generála von Choltitz proti švédskému konzulovi v nelehké době je přesvědčivě zahraný. Nicméně fakticky o tom neexistují žádné přesné přepisy jejich rozhovorů. Na druhou stranu si myslím, že úplnou pravdu se nikdy nedozvíme, co opravdu vedlo generála ke konečnému rozhodnutí nevyhodit Paříž do povětří. Protože motivů tohoto zkušeného vojáka zřejmě bylo více, než jenom rozhovor se švédským konzulem. (19.01.2016)

Pro vysoké hodnocení hovoří tři plusy, které v tomto filmu jsou. První plus za bezchybně vystavěné dialogy, druhé za vynikající výkony Arestrupa a Dussolliera, na kterých film stojí a třetí plus, že jde o skutečnou historickou událost, která zachránila mnohým Němcům krk. Kdyby Paříž padla, vyvolalo by to bezpochyby vlnu násilí a odplaty, patrně by se též srovnávala se zemí města v Německu a nimi i obyvatelé, tak jak to chtěl původně Stalin. Ovšem to jsou dohady ,,kdyby - chyby", nejdůležitější je, že Paříž zůstala zachována. (17.03.2015)

"Ak zničíte Paríž vaše deti a všetci čo prežijú budú nosiť hákový kríž vytetovaný na tele, tak ako iní teraz nosia žltú hviezdu..." Skvelý, takmer výlučne konverzačný film, dokáže diváka v istých momentoch doslova prikovať. Viac ako polovica tohoto nie veľmi dlhého filmu tvoria dialógy medzi dvoma mužmi. Nemecký generál mal od začiatku v sebe niečo ľudské, len to šikovne maskoval za Hitlerove rozkazy. Priznajme si, že nebol vôbec v ľahkej situácii a jeho postava bola veľmi silná, dobre napísaná i zahraná. Keďže Paríž dodnes stojí a vieme ako film skončí, nestačil som sa čudovať, že som o tejto významnej udalosti dejín nevedel. (Ja vždy hovorím, že 2.svet. vojna - hotová studňa na filmy...) Skvelý príbeh, výborné dialógy, dobre vybraní herci, jednoducho samá chvála. Niektoré dialógy a zábery na mesto pripravené explodovať ma nejako dojímali. Neviem, či začínam starnúť, alebo film takto zapôsobil i na iných divákov, no každopádne prekvapenie. Nechápem, že s týmto príbehom neprišiel niekto skôr, ale ešte donedávna bolo v móde ukazovať všetkých Nemcov ako nacistické stroje bez srdca a názoru. Ďakujme za objektívnosť a snahu ukázať dejiny v pravom svetle. --------V Paríži my malo meno Choltitz svietiť na Eiffelovke.------- 100%. (01.01.2015)

„HITLER CHTĚL, ABY BYL BERLÍN KRÁSNÝ JAKO PAŘÍŽ. NYNÍ, O ČTYŘI ROKY POZDĚJI, JE BERLÍN V TROSKÁCH A PAŘÍŽ JAKO VŽDY NÁDHERNÁ. CHÁPETE? I KDYŽ TO NEMÁ ŽÁDNÝ STRATEGICKÝ VÝZNAM, PAŘÍŽ MUSÍ BÝT ZNIČENA…“ /// Dialogy a monology mezi diplomatem Raoulem Nordlingem a německým generálem Dietrichem von Choltitzem o budoucnosti Paříže, předvedený jako malý filmový drama. Kronika několika posledních hodin okupace „Města světel“ je fajn konverzačka, se spoustou historickejch souvislostí. Děj se odehrává hlavně uvnitř hotelovýho pokoje, ale vobčas „nás“ vezmou (sympaticky) vyvětrat. Sice na chvíli, ale můžete tím nabrat další sílu ke sledování argumentačního duelu, jehož výsledek je (na rozdíl od průběhu) dobře známej. Kinematograficky rozhodně 3a½. Do čtyř si přidejte ten zbytek. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru, kterou napsal Cyril Gely, neznám. 2.) Šéf furt vykřikuje Sippenhaft! 3.) Thx za titule ,,koba“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (06.04.2015)