Nikde v Africe

Příběh židovské rodiny, která ve snaze zachránit si holý život musí v těžkém roce 1938 uniknout na poslední chvíli z nacistického německa, a hledat (snad jen dočasně) nový život v africké Keňi. Složitým vývojem zde projde - vzhledem k diametrálně odlišnému kulturnímu prostředí, spoustě času strávenému v tvrdých podmínkách na farmě a celé řadě krizových situací - nejen vztah mladého manželského páru, ale i jejich vlastní osobnosti a názory na svět každého z nich. Jen jejich dcera, jak je u malých dětí dobrým zvykem, se na nové prostředí bez větších problémů dokáže adaptovat, a příjme cizí zem i nové černé přátele, s dětskou lehkostí za své vlastní. Možná právě proto, že se jedná o evropský snímek, vyvaroval se film zbytečného přikrašlování a kýčovitosti, do které mohl velmi snadno sklouznout. Místo toho vznikl přesvědčivě autentický retropříběh, kterému lze věřit (jedná se o autobiografii), že se tehdá kdysi dávno takhle nějak opravdu mohl odehrát. (16.10.2004)

Já bych nerad aby to vyznělo nějak nepatřičně nebo nedejcthulhu, že bych si stěžoval. Filmů o židovském utrpení přímo v centru dění (tedy Německo, okupované oblasti, koncentrační tábory) je hodně. což je dobře, nikdy jich není dost. Ale snad proto mě Nikde v Africe hrozně potěšilo a zaujalo. Hlavní hrdinové tohoto filmu utekli, jsou relativně v bezpečí a svobodní, přesto ale ne v klidu a pohodě, to utrpení s nimi šlo i za hranice kontinentu. Skvěle obsazený a herecky odehraný filmy, ve všech hlavních postavách (počínaje malou dcerkou, konče z počátku poměrně nepříjemnou Juliane Köhler, ale její proměna je nejvýraznější částí filmu). Zaujala mě práce s jazyky, odcizením a sžíváním. V podstatě hrozně smutný film. Já bych se už asi nevracel. (25.04.2017)

Film, nad kterým jsem váhal... Ale jen z počátku, než jsem se rozhodl ho pustit. Přes mírně vlažný začátek film dostává nový rozměr, když je válka potlačena do ústraní a nám je dovoleno nahlédnout do života afičanů. Už jsem viděl několik filmů s touto pěknou tématikou, ale většina z nich mě nedokázala tak zaujmout a zároveň i poučit. Na závěr snad stačí říci: I když je svět zahalen do válečného hávu, pořád existují místa, kde se dá prožít krásný život... (03.12.2005)

Nádherný a s citem natočený snímek. Vhodný i pro ty, kteří nemají rádi němčinu, neboť tak polovinu filmu se mluví jiným jazykem. Problém války a holocaustu (i když jen tušeně), problém vykořeněnosti a odlišnosti kultur a s tím se vším související problémy rodiny, to jsou témata, na kterých film rovnoměrně stojí. Jenže každé z nich je natolik skvěle propracované, že díky tomu absentuje nějaká vůdčí linie hlavní a film se ve svém účinku trochu rozmělňuje. Čtvrtý element - Afrika, funguje navíc spíše jako kulisa pro tyto konflikty. Režisérka se nejspíš bála určité kýčovitosti a spokojila se s konstatováním "je tu nádherně". Já bych ovšem více filmové poezie na úkor některých jiných scén uvítal. (25.01.2006)

Traja ľudia, ktorí sa musia vyrovnať s rovnakou situáciou. Walter to prijíma s porozumením, Jettel sa moc nedarí a Regina všetko nasáva ako špongia. Nové prostredie, nových ľudí, nový život ... všetku tú inakosť. Keňa nie je ich krajina, ale zachránila ich a veľa ich naučila. Dúfam, že aj po odchode bola malá Stefanie šťastná. Film je to dosť dobrý, ale Caroline vie lepšie. A hudba bola jednoducho úžasná. (15.10.2023)