Nikde v Africe

Nádherný příběh jedné německé židovské rodiny, která utekla před fašismem do Afriky. Matka, původně nesmírně snobská a nadřazená, se postupně mění v krásnou lidskou bytost. Otec stále nejistý a hledající a malá Regina je úžasně silné a přizpůsobivé dítě, které si okamžitě zamiluje tolik rozdílné prostředí. 141 minut uběhne ani nevíte jak a já volám : "Chci pokračování !" (20.08.2005)

Skvělý snímek s originálním a dokonale zpracovaným námětem. Židé prchající před stále vzrůstajícím německým nacismem do daleké africké Keni, aby si zachránili holý život. Jelikož jsou téměř všichni herci málo známí, byly jejich výkony o to více zajímavé. Nejvíce mě zaujal černošský kuchař Owuora, jehož neodmyslitelná vedlejší role byla jednou z nejlepších ve filmu. Dále se mi na snímku líbil jazyk, spíše jazyky, kterými byl film namluven. Kromě nich byly unikátní i nádherné záběry různých slavností domorodých obyvatel, takže divák měl možnost ještě hlouběji nahlédnout do panenského afrického způsobu života naprosto odlišného od toho evropského. Oscarem oceněný film Nikde v Africe je překvapující střípek evropské kinematografie a já s klidným svědomím dávám čtyři hvězdy. (23.03.2007)

Nejlepší německý film co jsem zatím viděl. Oscar je naprosto zasloužený. Stal se jedním ze tří mých nejoblíbenějších filmů odehrávajících se v Africe: Vzpomínky na Afriku, Snila jsem o Africe a teď Nikde v Africe. Všechny jsou "z Afriky", ale každý vnímám úplně jinak. Nikde v Africe má docela pomalý rozjezd, ale nakonec vás stejně vtáhne do děje a už vás z něho nepustí. Na konci jsem jen zoufale shlížel titulky a v duchu si říkal: já chci ještě... Dojemný, ale přesto věrohodný příběh jedné německé židovské rodiny, které Afrika zachránila život. Prvně jsem si myslel, že hlavní hrdinkou bude malá Regina, ale největší duševní proměnou projde její matka Jettel, jejíž představitelce, vynikající Juliane Köhler, jsem věřil každé slovo. I ostatní obsazení bylo výborné, přes Reginu až k Owuorovi. Nejvíce mě dojala poslední scéna, kdy domorodá žena podává Jettel banán a pak to co následuje... No prostě nečekaný, ale přesto krásný konec. Výborná hudba i kamera. Tenhle snímek se našim sousedům opravdu povedl, jen tak na něj nezapomenu. (01.03.2009)

Nádherný a s citem natočený snímek. Vhodný i pro ty, kteří nemají rádi němčinu, neboť tak polovinu filmu se mluví jiným jazykem. Problém války a holocaustu (i když jen tušeně), problém vykořeněnosti a odlišnosti kultur a s tím se vším související problémy rodiny, to jsou témata, na kterých film rovnoměrně stojí. Jenže každé z nich je natolik skvěle propracované, že díky tomu absentuje nějaká vůdčí linie hlavní a film se ve svém účinku trochu rozmělňuje. Čtvrtý element - Afrika, funguje navíc spíše jako kulisa pro tyto konflikty. Režisérka se nejspíš bála určité kýčovitosti a spokojila se s konstatováním "je tu nádherně". Já bych ovšem více filmové poezie na úkor některých jiných scén uvítal. (25.01.2006)

Nádhera. Lépe to snad ani nešlo, takovýhle příběh by šlo velice rychle a snadno pohřbít pdo pořádnou vrstvou kýče, že by jeden nevěděl, jestli se smát nebo brečet v tom nejhorším slova smyslu,vlastně stejné dilema bude divák řešit i v tomto případě, ovšem už v tom nejlepším slova smyslu. Režisérce se podařilo skloubit vše tak krásně decentně a vyrovnaně, že po shlédnutí nemám, co bych vytkla, ba naopak. Naprosto mě dostal vývoj postav a jejich růst, respektive srůstání s prostředím, přibližování se naprosto cizí kultuře a lidem a zároveň vzdalování se sobě navzájem. Tohle je tak strašně dobrá záležitost, až se člověku nechce věřit, že to vzniklo u našich západních sousedů. (05.05.2011)