Mafie vraždí jenom v létě

Na to, že jde o film z evropské dílny, kterou rád nemám, to nebylo až tak špatné. Obě části (dětská i dospělá) mi přišly kvalitativně vyrovnané, každá z nich měla něco do sebe. Suma sumárum jde o milostný příběh promítnutý na netradičním pozadí mafií sužovaného Palerma. Co mě přesvědčilo dát tři hvězdy, to byl úžasně provedený konec snímku. 60 % Oblíbená část- závěrečné procházení se se synem (18.03.2015)

Na začátku filmu vyletí křivka nadšení nebezpečně vysoko a film si tak nasadí laťku, kterou zhruba od poloviny není schopen udržet. Postupně se propadá níž a níž do propaganditického patosu a ztrácí svůj počáteční svěží humor. Poněkud nešťastný způsob jak někomu vzdát hold či vyjádřit posmrtnou úctu. (06.07.2014)

Pojedeme k moři tak trošku na italský způsob. Lehce úsměvný,(hlavně první polovina), která vyprávěná dětskýma očima má svoje nezaměnitelné kouzlo, které však funguje až skoro do konce. Vůbec by mě nenapadlo, že se dá na takto silné a citlivé téma natočit film v naprosto uvolněném a komediálním duchu, který na konci dokonce vyzní jako pocta všem bojovníkům proti mafii. Ale Pif ukázal, že v Palermu je možné skoro všechno a já jsem proti tomu absolutně nic nenamítal. (11.04.2015)

Režijní debut Pierfrancesca Dilibertoa, který radši používá umělecké jméno Pif zkusil velmi zajímavou věc. Zkusil vzít klasickou romantickou komedii a zasadit jí do pozadí války mafií. Mafie vraždí jenom v létě se časem dočkala i pověsti nejlepšího filmu, který se točí okolo sicilské mafie a dokonce vyhrála cenu za nejlepší komedii na 27. ročníku Europian Film Awards. I přes netradiční pojetí a několik slušných momentů má ovšem Mafie vraždí jenom v létě vady na kráse.   První polovina, která mladého Artura představuje jako malého kluka je velmi fajn. Alex Bisconti je jako mladý Arturo velmi fajn a především roztomilý a Pifovo zpracování toho, jak malý chlapec reaguje na probíhající mafiánské války je zpracováno velmi sympatickým způsobem. Jakmile se ovšem skočí do Arturova dospělého věku a Arturo najednou dostane tvář samotného Pifa, všechno to kouzlo, které pracovalo s lehkou dětskou naivitou je rázem pryč. A i když může konec celkové dojmy trochu narovnat, přesunutí do dospělosti možná nebylo nejšťastnější rozhodnutí.   Mafie vraždí jenom v létě sází především na absurdní humor. Někdy možná až příliš absurdní. Bohužel jsem se v průběhu nedokázal zbavit svého dávného pocitu, že je italský humor podobně specifický jako například humor český a i když člověk může v historii kinematografie jmenovat pár výjimek, humor nejvíce bude sedět samotným Italům.   Pif má několik zajímavých nápadů a především první polovina s dětskou optikou má skutečně kouzlo, v průběhu to ovšem začíná působit, že Pif neví, co za film vlastně chce natočit. V průběhu vlastně těch nápadů začne vytahovat až příliš, kdy na vše není úplně čas a celé to v součtu působí jako bordel. Moc tomu nepomáhá ani fakt, že má film pouze hodinu a půl a času tedy rozhodně není dost.   Řemeslně neurážející, ale ničím dvakrát atraktivní Pifův debut po první sympatické polovině vyprávěné skrze dětskou optiku přeskočí do dospělé a vleknoucí se roviny. Jen v jistém ohledu emocionálně funkční závěr film přeci jen na konci táhne nahoru a ukáže, že minimálně Pifův záměr měl určitě sílu. Jinak je to ovšem celý takový nedoprcaný, jak by řekl Jirka Langmajer..... (08.12.2021)

Nejmilejší film festivalu. Film "dle skutečných událostí" o vzestupu organizovaného zločinu v rodném městě režiséra. Film o mafii dětskýma očima. Bez množství násilí a vyprávěný specifickým humorem, kterým je obdařen neméně sympatický tvůrce (jedna z nejzábavnějších a nejzajímavějších diskuzí, co jsem na festivalu zažil). Dějová linka odehrávající se v dospělosti je možná trošku zbytečně natahovaná, ale výsledný dojem rozhodně nekazí - 90%. [49. MFF Karlovy Vary] (13.07.2014)