Kes
Kes
Režie:
Ken LoachKamera:
Chris MengesHudba:
John CameronHrají:
David Bradley, Laurence Bould, Agnes Drumgoon, Frank Norton, Martin Harley, Leslie Stringer, Brian Glover, Colin Welland, Lynne Perrie, Freddie Fletcher (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama režiséra Kena Loache s názvem Kes, které Britský filmový institut zařadil mezi deset nejlepších britských filmů dvacátého století, je výstižným portrétem dělnické třídy severní Anglie. Billy (v podání úžasně přirozeného Davida Bradleyho) je patnáctiletý syn yorkshirského horníka. Jediný únik z bezvýchodného života mu skýtá přátelství s divokou poštolkou. Snímek Kes vnesl na plátna kin společensko-politická témata, v nichž se Loach začal angažovat při své práci pro BBC. Britskému filmu s poetikou "rozhněvaných mladých mužů" z šedesátých let minulého století dodal nový punc autenticity prostřednictvím natáčení v reálných lokacích a s neprofesionálními herci. Loachovo dojemné drama o dospívání zůstává nejmilovanějším a nejvlivnějším filmem dnes už legendárního režiséra. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (81)
Film Kes nesklamal, ale naplnil moje očakávania trochu v inom smere. Rozhodne som čakal viac scén z prírody a spoločných scén s dravým vtákom. V skutočnosti je Kes sociálnou drámou z Anglicka 60-tych rokov a dravý vták je iba malým spájacím prvom, v ktorom malý chlapec našiel svoje útočisko pred mizernou situáciou v škole i rodine. Herecky dobre obsadené i zahrané, najlepšie však funguje atmosféra, ktorou si urobíte obraz o vtedajšom živote v Anglicku. 80%. ()
Některé filmy (ale nejen filmy, Kes je Loachovým zpracováním knihy Barryho Hinese, takže i texty, dramata, obrazy apod.) nestárnou, protože jejich témata jsou univerzální. Realita ukázaná ve filmu se navíc nijak v dohledné době měnit nebude, proto je triumfem autorů (kolektivu produkční skupiny Woodfall), že snímek starý dvě generace působí silně a čile dnes, stejně jako určitě zapůsobí za dvě, tři generace příští. Tato kinematografie si vždy s ohledem na humanismus svých motivů a raison d'être najde místo. K ocenění jsou též kromě režie (i hudební stránky) fascinující herecké výkony dětí i dospělých, i poštolky. ()
Obligátní pochvala na úvod: Kes (1969), jeden z deseti nejlepších britských filmů dvacátého století (zcela právem!) dle Britského filmového institutu a zde na čsfd k prosinci 2022 nejlépe hodnocený film nestora britského sociálního filmu Kena Loache, cením mimo jiné pro suverénní herecký výkon Davida Bradleyho v roli dospívajícího Billyho (blížence a soujmenovce dalšího velkého malého Billyho britského filmu – Billyho Elliota). Není to vůbec samozřejmost, že vám dítě (nic ve zlém – s přirozenými sklony k přehrávání a nedisciplinovanosti a nevyzrálým rozumem pro složitosti dospěláckého světa) zahraje tyhle těžké party spolehlivě, a když už se to povede, dotýkáte se filmového nebe, jelikož nic není tak obdivuhodné jako dítě hrající jako bůh! Jinak je pro mě Kes of course důležitým filmem pro svá bolavá témata, podána nevtíravě, bez patosu a (sebe)dojímání. A co že jsou ona témata a jaká že je podoba jejich podání? a) Dozrávání pro svět, který citlivému, vitálnímu jedinci skrze pražádnou podporu rodiny (absentující matka a sadistický starší bratr) a školy (viz níže) nenabízí budoucnost, kterou by si pro svůj zápal, pro nadšení, jež dokáže vyvinout, zasloužil (vychovat ho kupř. pro chovatelství, při troše štěstí třeba i pro veterinární lékařství), resp. tento svět tomuto jedinci nenabízí dokonce žádnou budoucnost (leda ubíjející práci v dole). Přesto však – (a)nebo možná právě – nelze tento předstupeň dospělosti brát za nešťastné období, vnímat ho apokalypticky (po jistém momentě už nezbude nic, než pohyb z práce do práce s občasnými přestávkami ke spánku a k utápěni žalu ve flašce, případně hospodské či domácí agresi), ba naopak, pro vztah k poštolce Kes se zdá, že se Billymu, onomu citlivému a energickému chlapci, podařilo najít místo, v němž se člověk plně stává člověkem, místo, skrze nějž člověk jakožto živočišná bytost nejen hovadsky přežívá, ale plně realizuje své lidství (i naprostý chudák či bezperspektivní jedinec může zakoušet všem otevřenou zázračnost – či méně religiózně – krásu stvoření/bytí). Kéž by to mohlo trvat věčně! b) Druhým tématem, které mě maximálně oslovilo je role vzdělávacích ústavů v životě lidském. Loach přichází s negativistickým pohledem (ne tak netypickému pro britský film, viz kupř. film L. Andersona If...), blížícímu se teoretickému náhledu francouzského marxisticky orientovaného filosofa Louise Althussera (Ideology and Ideological State Apparatuses). Jako by úkolem školy bylo vychovat poslušného, nemyslícího, nebouřícího se ovčana (sic!), hrdého, že svůj čas tráví v práci, která ho nebaví, pod bičem reprodukčního rozkazu přivést na svět další nešťastnou bytost, a hlavně vzorně platícího složenky a daně! Až na výjimky (Mr. Farthing) zde nenarazíte na pedagogy, které byste zajímali jakožto bytosti s individuálními vlohy a individuálními problémy, kteří by to s vámi mysleli skutečně dobře, naopak, většina z učitelů si na vás bude léčit své komplexy (tělocvikář Mr. Sugden; památná sekvence z hodiny tělesné výchovy a sprch; jak se říká – a v tomto filmu se to neoddiskutovatelně stává pravdou – kdo nic neumí, učí, kdo neumí učit, učí tělocvik) nebo vás budou předsudečně, ideologicky nenávidět (ředitel Mr. Gryce, který je schopen – v další památné scéně – SPOILER rákoskou potrestat dokonce chlapce, který mu pouze přinesl vzkaz SPOILER). Nelze se nedivit záškolákům aneb Všechno, co potřebuju znát, mě naučilo sokolnictví! [22.2.2022, 12.12.2022] () (méně) (více)
Zaujímavý príbeh jednoduchého chlapca, ktorý je síce čiastočný nespratník, ale s nástupom záujmu o živého tvora (sokol myšiar) sa u neho vytvárajú pozoruhodné danosti ako cieľavedomosť a vytrvalosť. Bez nich človek-sokoliar nemôže napredovať v úsilí aspoň o čiastočné podmanenie si divokého tvora. Scény, kde malý lapaj hovorí v pred spolužiakmi nielen o svojej záľube, ale aj svojich pocitoch pri dosahovaní cieľov, má svoju silu. Rovnako, keď privádza učiteľa na strietnutie so svojim divokým tvorom. Pochváliť treba vykreslenie rodinného či školského prostredia, veľmi dobre vykreslené charaktery učiteľov (telocvikár je teda riadne zakomplexovaný koreň), spolužiakov alebo rodinných príslušníkov, ktoré dokopy pôsobia veľmi autenticky a civilne - nemusia však každému vyhovovať. Zaujímavé tiež je, že hoci príbeh je vedený z pohľadu malého hrdinu a jeho všemožných peripetií v živote, film vôbec nie je rodinný a potrebuje citlivo vnímajúceho diváka. Cítiť z neho istú poetiku. ()
Chalan z anglickej školy, ktorý sa volá Billy Casper, ešte 100 % nepozná súčasnú populárnu slovenskú pesničku : „HEJ, SOKOLY” , od populárnejších I. M. T. SMILE, za asistencie Ondreja Kandráča. Nie je tomu tak, pretože Billy jestvuje takmer 50 rokov, pred vznikom tohto songu. Nespomínam to nadarmo, tých sokolov, lebo On nemá ani ľudského kamaráta, ba ani toho „najlepšieho priateľa človeka” - PSA. Skamaráti sa so sokolom, o ktorom si najprv prečíta náučnú literatúru, aby si ho následne vytrénoval podľa vlastných predstáv, ale ani toto šťastie nebude trvať na veky... Doma to nemá vôbec jednoduché, akoby nestačilo, že má totálne jebnutého, staršieho brata, tak i mamka ho má akosi na saláme, a keď zase príde do školy, tak pociťuje veľkú šikanu zo strany spolužiakov, ale aj od samotného riaditeľa školy, či taktiež od telocvikára. Našiel som aspoň jedného rozumného pedagóga, ktorý ocenil Billyho záľubu, vďaka ktorej si čoskoro vybuduje priazeň od školského kolektívu. Rozšťastnený je aspoň vtedy, keď je s KESOM. Tak sa nazýva tento kamarátsky FALCO. Anglickí rodičia nesmú biť svoje deti, preto z nich vyrastajú neuveriteľní tupci, ktorí sú bez výchovy. To presne vidieť na správaní sa týchto školákov, či napríklad u jeho brata Juda. Nájdu sa aj výnimky, ale koľko ? Billy nie je žiadne neviniatko, ale prostredie ho transformuje do aktuálnej podoby, no, s Kesom je úplne iný človek. Britský režisér Ken Loach je LEGENDA britských ostrovov, už skoro pred pol storočím nakrútil tento výnimočný, sociálny film, ktorý sa zaradil medzi domácke filmové klasiky !!! A len nedávno som videl od neho Ja, Daniel Blake, čiže je to každému, hádam jasné, čo mám na mysli, keď sa vysloví jeho meno i priezvisko ? KES je typom snímku, ktorý si berie na paškál, ako sa žije v Anglicku, konkrétne, z tých čias, z konca 60. rokov, je to aj podľa knihy, ale viac - menej, som sa stotožnil s týmito nepríjemnými obrazmi. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (23)
- Fish and Chips reštaurácia, ktorú Billy vo filme navštívil, je stále otvorená. Teraz sa volá „Casper's“ na počesť filmu. (Bilkiz)
- Jedna z poštoliek použitých vo filme patrila Robertovi Nairacovi, vojakovi v utajení, zavraždeného IRA v roku 1977. Nairac bol na vysokej škole v čase, keď dovolil, aby si film „požičal“ jeho poštolku. (Bilkiz)
- Film, odohrávajúci sa v Barnsley a okolí, bol jednou z prvých spoluprác medzi Kenom Loachom a Barrym Hinesom, ktorá používala autentický yorkshirský dialekt. Yorkshirský dialekt použitý vo filme je pre iných anglicky hovoriacich ľudí ťažko zrozumiteľný. Niektoré scény boli dokonca po vydaní predabované pre americký trh. (Bilkiz)
Související novinky
52. MFF Karlovy Vary
52. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech před chvílí vyhlásil vítěze cen. A tak nezbývá než se ohlédnout za již proběhnutým festivalem, který navštívilo přes 13 a půl tisíce… (více)
Reklama