Gomora

Přiznám se, že původní stejnojmenný film z roku 2008 jsem kdysi se značným zklamáním nedokoukal do konce (možná to v budoucnu napravím). Tento seriál je však úplně jinačí kafe! Ti, kteří očekávají stoprocentně věrnou sondu do fungování Camorry a životě v dnešní Neapoli, budou možná malinko rozčarovaní. Seriál totiž v mnoha ohledech až příliš tlačí na pilu co se týče akce a dějových zvratů. Já to přičítám hlavně tomu, že není možné nacpat komplexní dílo do pouhých 12 padesátiminutových dílů (pokud toužíte po detailně propracovaném mafiánském seriálu, musím vás odkázat na geniální a ničím nedostižitelné The Sopranos - je však nutné počítat s 86 částmi). Gomorra stojí na napětí, syrovém zpracování, soundtracku a hlavně hereckých výkonech. Proměna Salvatoreho Esposita z obtloustlého, rozmazleného, ufňukaného a naprosto nemafiánského blbečka v ještě více nesympatického, za to však tvrdého a nekompromisního sviňáka, zasluhuje velké uznání. Konec dvanáctého dílu slibuje velmi slibnou druhou sérii, na kterou už teď netrpělivě čekám. P. S. Parádnější MILFku, než Mariu Piu Calzone, asi na obrazovce dlouho neuvidím :-D (05.01.2016)

Absolutně dokonalá exkurze do života v překrásné Neapoli, jakož i na jiných zajímavých místech, na které je snad vůbec nejlepší, že tady není téměř žádná větší postava, s níž by člověk mohl nějak významně soucítit, ale je to přehlídka mafiánů a gangsterů asi všech druhů a kategorií, které si jen lze představit. Příběh, jehož jsou součástí, je potom naprosto nekompromisní a ukazuje bezvýchodnost a bezmoc všech, kdo by možná chtěli uniknout z roztočeného soukolí. Jeho zpracování hraje s minimem emocí, přestože naopak nešetří špínou, syrovostí ani smrtí, a nechává dívat na vše bez subjektivního podbarvení. To, jak živě to nakonec celé působí, mě tedy upřímně až děsí, protože tohle se stále ještě ve světě, jenž se nazývá civilizovaným, děje. S1 - 100 %, S2 - 95 %, S3 - 90 %, S4 - 85 %, S5 - 85 % (01.04.2018)

Plnou palbu nedám asi jen proto, že první dvě série jsou nekompromisní studie Neapolského podsvětí ve kterých nelze držet palce jediné postavě a jeden pořád kroutí hlavou nad debilitou celého toho systému.. a ve třetí sérii, kdy si scénáristi začínají hrát s vývojem postav a méně dokumentárním dramatickým obloukem, už to zase nepůsobí tak autenticky a syrově... Každopádně je to ale neuvěřitelnej mástrpís, který zasazuje údernou tečku mezi oči každému kdo by snad měl naivní představu o tom, že v evropě roku 20(18) přece žijeme všichni civilizovaně, náš život má cenu, prachy nejsou všechno atd atd.... Už jen ty monstrózně zrůdné paneláky na okraji Neapole vypadají, že mají primárně sloužit jako bezpečná útočiště pro zločinecké struktury. Tohle se přece nestaví proto aby v tom žili důstojně civilizovaní lidi... (20.01.2019)

„Svět se dělí na ojebávače a ojebávané“, vcelku trefně poznamenal v jedné ze svých paknih investigaytivní renegát Bobo Saviáno, který velmi precizně, přesvědčivě a pro sebe dost riskantně na dřeň odkopal koncentrovanou realitu současného neapolského dezorganizovaného zločinu, jenž pomalu prorůstá celým Schengenem. Satanžel psát o tom moc neumí a co do čtivosti jsou jeho knihy spíše smirkovým hajzlpapírem než literaturou a dost bolí. Bolel taky původní film Gomora, který se tvůrci snažili udělat přesně podle knihy a výsledkem byl jen rozpačitý, nekonzistentní a místy až otravný bezladoskladný chaos. Pak to ovšem vzal do svých geniálních rukou Štefan Solima, který ze Saviána zaplaťsatan jen informačně čerpal a nenechal jeho ego do ničeho kafrat, našež uplácal snad nejlepší (nejen)mafiánský seroš všech dob. Seroš plný výhradně zmrdů, zkurvenců, vypatlaných socek, jejich ještě vypatlanějších potratů, mocichtivých Babišů, bezskrupulózních narkáčů a jiných animálních hovad či ojebávačů bez jakékoliv úcty k životu, společnosti, řádu či čemukoliv jinému kromě peněz. Scénáristická i režijní genialitka na poměrně malém časovém prostoru ukazuje poutavě, záživně a surově nejen běžné praktiky Smolíkovic kočky v nejhnusnější evropské skládce Neapoli a naprostou bezradnost korupčně prolezlého státu s tím cokoliv udělat, ale také famózně mapuje pohnutky a patopsychologický vývoj všech zúčastněných hlavních bezcharakterů, aniž by to jakkoliv narušovalo spád a brutální obludnost děje. Ten sice v průběhu prozatímních čtyř řad začne být kapku šablonovitý – v rajónu relativně vládnoucí skupiny bezskrupulózních zmrdů se objeví ještě bezskrupulóznější zmrd, který se snaží stávající zmrdy ozmrdovat o drogy / prachy / území / moc, ovšem i tak to skoro nejde vypnout, a ten neustálý vražedný boj zkurvenců o rajóny a vliv je až návykový a způsobuje kruhy pod očima. Může se stát, že k některým z těch zmrdů časem přilněte a začnete jim i fandit, ovšem Štefan se z nich rozhodně nesnaží dělat kůl Pačíny a dobré a spravedlivé mafoše, a vždy v pravý čas pravidelně zatáhne za zmrdí brzdu a naprudko vám připomene, co je to ve skutečnosti za animální zmrdy. Totální zmrdská dokonalost a děsivé memento, kam až se to může zvrhnout ve státě, jemuž vládne nenažraná zkorumpovaná hrabivá kunda, co skoupila média, a zneužívá jej výhradně pro své vlastní obohacení! (26.05.2020)

Seriál pripomína divoký živel, ktorý zmetie všetko, čo sa mu postaví do cesty. Budí dojem autentickosti hlavne v zobrazovaní scén bez štylizovaného násilia, len s reálnou surovosťou. So všetkým, čo k tomu patrí, gýčom, špinavými uličkami aj organizáciou. Mafia na každom kroku, ku ktorej vzhliadajú deti už od mala. Postavy sa nesnažia získať divákove sympatie, sú zobrazené len z hľadiska rozprávania deja - plynulosti, znázornenie ich povahových čŕt, rozhodnutí a interakcie s inými postavami. Neviete, kto to schytá, ale viete, že niekto si to isto odnesie, či lepšie povedané, odnesú ho vo vreci na odpadky. Epizódy nepoľavujú v intenzite dusnej atmosféry, čo sa dá krájať, ani v zbesilých, zbrklých akciách. Natočené profesionálmi z toho robí lahôdku, ktorá Vás nakopne na celý deň. (06.12.2017)