Hundstage
Dog Days
Psie dni
Režie:
Ulrich SeidlKamera:
Wolfgang ThalerHrají:
Maria Hofstätter, Alfred Mrva, Erich Finsches, Franziska Weisz, Claudia Martini, Georg Friedrich, Christine Jirku, Gerti Lehner, Rene Wanko, Victor Rathbone (více)Obsahy(1)
Příběh dokumentaristicky laděného filmového debutu se odehrává během jednoho víkendu na anonymní periferii Vídně. V jakési zemi nikoho mezi dálnicí, hypermarkety a skladišti sledujeme monotónnost víkendových prací a činností, jež lidé vykonávají bez jakékoli známky radosti či potěšení. Je strašné horko a lidé, kteří na sobě mají jen málo oblečení, se postupně obnažují nejen fyzicky, ale i psychicky. Teplota stoupá, atmosféra víkendového podvečera houstne a agrese se stupňuje. Večer je plný her, sexu a násilí. Režisér nás konfrontuje s osudy několika lidí, které se různě protínají. S jejich zoufalou touhou po lásce a s téměř beznadějnou nemožností ji nalézt a udržet.
Režisér k natáčení filmu dodává: "Film Psí dny je takzvaným skutečným filmem - se skutečným scénářem, příběhem a opravdovými herci. Ale zároveň je mnoho věcí, které jsou odlišné. Existoval sice scénář, ale bez psaných dialogů. Ve filmu hrají herci, ale také spousta neherců, a navíc jsme se striktně drželi dokumentaristického přístupu k filmování." Snímek získal Velkou cenu poroty na MFF v Benátkách 2001. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Kultovní rakouská Seidlova šílenost, která nám připomene, že na světě (potažmo ve Vídni) nežijí jen lidé bohatí, šťastní a psychicky zdraví. Naopak, tenhle film strávíte ve společnosti samonasíracího protivného důchodce, mladého ultražárlivého macho-mana ve vytuněném Opelu Calibra, vystresovaného prodejce domovních alarmů, těžce submisivní a nadržené učitelky na základní škole a další spousty narušených, nenávistných, nešťastných lidí na předměstí Wien-Favoriten. Přestože se vám to bude zdát strašné (a ono se na to moc koukat fakt nedá), stojí za to to zkusit. Něco takového jste totiž ještě zaručeně neviděli. Zoufalost, beznaděj a malichernost vás vlepí do sedačky. Výborná sranda ovšem je popovídat si o tomhle filmu s Rakušáky :-)))). Ti sebereflexivnější totiž tvrdí, že nejstrašnější na Psích dnech je to, že jsou pravda. ()
Čudesný, niečo medzi dokumentom a hraným filmom sploštený výpek každodennej rutiny, kde Seidl manifestuje monotónnosť ľudských činností do realistického extrému. Unikátnosť diela je zvýraznené nie iba karikatúristickými absurdnosťami, ktoré na nás vrhajú odtieň márnomyseľnosti, lenivosti a bezživotnej energie, ale aj silnou psychologickou výpoveďou o činnosti nášho libida a pocitu narušenej konformnosti. Na experimentálny film príliš presvedčivé a živé, na dokument zase farbisté so silným subverzným presahom [ART Film Fest, 2019]. ()
Nemôžu byť všetci pekní a príťažliví a žiť nádherný a dokonalý život podľa katalógu, niekto musí žiť aj ten "obyčajný" život. Mne osobne sedela najviac slečna stopárka, aj keď chúďa, ona jediná bola asi naozajstný adept na zápis diagnózy do zdravotnej karty. Ostatní ... no nemám slov. Úplne súhlasím s prvou vetou od sochokinga. ()
Ejhle, člověk 21. století! Výborní (ne)herci v zajetí blahobytných strázní... Co jiného říct, než že toho má pan Seidl hodně co říct. Totiž, tak nějak čekáte, kdy děj vyústí v tragédii a až s koncem si uvědomíte, že to CELÉ byla tragédie, která si navíc dál žije svým vlastním životem, patrně řízeným podprahovými signály z La Cucarachy :-) Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden ve Střední Evropě. ()
Nudný a trápny film o tom, aká ľudská háveď prežíva vo vyčačkaných domčekoch s bazénom a upraveným trávnikom. Som presvedčený, že určitý ohlas mu nezabezpečilo meno režiséra Ulricha Seidla, ale pornografická pasáž na začiatku. V spojitosti s týmto filmom ma zaujíma iba odpoveď na jedinú otázku - načo bol nakrútený. ()
Galerie (9)
Photo © Kino International Corp.
Reklama