Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V zemi vycházejícího slunce vás cestovní kancelář vezme kamkoliv - třeba i na poslední cestu. Krátký popis: Luxusní autobus cestovní kanceláře Okinawa Sunshine Club se chystá odjet. Stále však chybí jeden pasažér. Místo něho však přichází mladá dívka, že prý pojede místo strýčka. My však už v tuto chvíli tušíme, proč se ji průvodce zdráhá vzít a také, proč je autobus plný posmutnělých tváří. Tato cestovní kancelář organizuje tzv. poslední cesty - jako východisko z životní (většinou finanční) krize. Její zákazníci si zaplatili za to, že během zájezdu přijdou při nešťastné nehodě autobusu o život. Všichni před odjezdem uzavřeli vysoké životní pojistky, aby si tak pomohli z dluhů nebo zabezpečili rodinu a nebo tak hledají východisko z jiné neřešitelné situace. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (20)

korbitch22 

všechny recenze uživatele

Chcete poznat fajn lidi,hezkou krajinu,zažít super výlet a na konci toho všeho zemřít?Sedněte do busu plného stejně smýšlejících lidí a hurá na poslední cestu,jejíž cílem je dobrovolná a vytoužená smrt ;-) Nedoporučuju lehce nejistým puberťákům,jejich cesta by se totiž mohla změnit v zájezd,ne tak úplně totožný s osudem cestujících v lince smrti ;-) Dal bych i pět,ale Japonci jsou místy otravní ;-) 90%. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Zapomeňte na ČEDOK či INVII, tohle je úplně jiný druh zájezdu s naprosto odlišnou motivací jeho účastníků. Cílem tu není relaxace, touha po poznání nebo dobrodružství. Účastníci zájezdu jsou obětí tamního hodnotového systému a tradic, jsou nešťastní, nevýkonní a zbyteční. Aby neztratili tvář (to je v asijské společnosti ze společenského hlediska nejdůležitější), koupili si lístek na cestu, která má vyřešit všechny jejich problémy. Jdou vstříc svému osudu za zvuků karaoke a s odhodláním ve tváři. Pokud čekáte gejzír gagů a potrhlých vtípků, zapomeňte na ně. Tohle není komedie v běžném smyslu slova, spíš tragikomedie, kde humor vyplývá z absurdity viděného a z konfrontace s typicky japonským stylem uvažování. Zajímavé, provokativní a leckde ve světě nepříjemně aktuální. Celkový dojem: 85 %. ()

Reklama

Fosgo 

všechny recenze uživatele

Vypravit se na poslední životní cestu a použít přitom služeb cestovní kanceláře – je jistě zajímavý a originální námět. Možnost společné sebevraždy je svádivá, stejně „postižení“ dodají snad k aktu odvahy. Každý z cestujících v zájezdovém autobuse má svůj vlastní důvod ukončit svoji pozemskou dráhu, u většiny jsou to veliké dluhy. Jenže „turističtí sebevrazi“ stále řeší „běžné lidské věci“ jakoby smrt byla kdesi daleko, někteří pokračují v sázení v loterii, jiní popisují vlastní zdravotní problémy, boj s kouřením .. umírat se evidentně většině nechce… Film je natočen v komediálním, mírně hořkém a absurdním tónu … a skončí víceméně paradoxně. Existuje na světě ještě něco, na čem se nedá vydělat? ()

darm 

všechny recenze uživatele

Asi jedny z nejtěsnějších čtyř hvězd co jsem zatím dal. Na začátek chci upozornit, že Ikinai je imho komedie tak z jedné čtvrtiny.. Moc jsem se nenasmál, ale to neznamená, že by ten film byl špatný.. Námět je vskutku originální a tak jsem očekával, že mě ten film chytí.. Ale ze začátku k tomu bylo docela daleko. Nebylo to sice zlé, ale dost roztahané na to, abych se u toho místy i mírně nudil to v první polovině určitě bylo. Pak se film pomalu ale jistě přeleje do druhé poloviny, která mě dokázala najednou upoutat mnohem víc, byla napínavější, zajímavější a až do konce mě opravdu zajímalo, jak to nakonec celé dopadne.. První polovina za slabší 3*, druhá za lepší 4*. Celkově přesně na rozhraní mezi třemi a čtyřmi. Ke čtyřem se ale přikláním kvůli chytlavé hudbě a kvůli faktu, že ten film mi dokonce nějakou tu dobu po zhlédnutí v hlavě pořád zůstává.. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Nudné, zdlouhavé, nevtipné (s čestnou výjimkou vystoupení, kterým chtěli účastníci zájezdu pobavit ostatní), nelogické (proč té dívce jednoduše na některé zastávce neujeli) a s žádnou sympatickou postavou. Zejména ona mladá holka byla se svým neustálým ječením na pěst, tý jsem pád do propasti přál, čistě z křesťanské lásky k jejímu okolí, které by si určitě oddychlo. A fakt jsem si užíval těch deset minut klidu, kdy ležela na sedačce nadopovaná práškama na spaní. Ještě štěstí, že nepatřila k těm několika procentům lidí, kteří ze spaní mluví. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno