Pohádka pohádek

Tři pro našince zvláštní pohádky zabalené v překrásném vizuálu a doprovázené magickou hudbou Alexandre Desplata. Pohádky spojuje bizarní atmosféra světa s podivnými tvory, jižanskými lokacemi a jednorozměrnými a zvláštně nesympatickými postavami. To spojení je ale magické a právě to, co je na těhle pohádkách jiné, pro mě bylo hrozně lákavé. Příběh příběhů je v mnohém drsný - ke svým hrdinům je neúprosný, ale přesto ne temný. Tak trochu Andersen na italský způsob. Jedna věc mi ale chyběla - po slibném rozjezdu a kopě nápadů se jaksi nedostavila katarze, ani jeden z příběhů nemá nijak epický nebo silný konec (nejblíž k tomu má asi princezna Violet). PS: Pokud vás také oslnily překrásné lokace, pak vězte, že se točilo v Castel del Monte (král Toby Jones a jeho přerostlá bleška), v sicilské Donnafugatě (Salma Hayek a její albínský princ) a v Roccascalegně (vilný Vincent Cassel). PSS: Cassel je sice za vilného krále, ale panečku, ten chlap má takový sex-appeal, že si to uvěřitelně rozdá i s dámským malíčkem... (04.09.2015)

Unikátní záležitost a v letošní bídě jeden z nejlepších filmů vůbec. Pohádka pohádek kombinuje spletenec některých klasických a nových motivů se zdařilým fantasy podkladem, jenže aby toho nebylo málo, ne všechny příběhy jsou optimistické, ba některě z nich v sobě nesou dokonce hutné hororové prvky. Tohle rozhodně není matroš pro malý děcka, přístupnost se mi nikde vypátrat nepodařilo, ale tipl bych to minimálně na třináctku. Doporučuju! (30.08.2015)

Rozhodne zanechalo stopu. Ubieha to pomaly a vela scen je dlhych ze az, ale ani mi nenapadlo nedopozerat, chcela som vediet, co bude dalej a ako to skonci. Vela veci mi nedava zmysel (a tym nemyslim zazraky) a koniec ma nie celkom uspokojil - chybalo mi jasne zakoncenie a trebars poucenie ako u rozpravok. Asi si este skusim najst predlohy, aby som pochopila. (30.08.2015)

Obrovské, ale naozaj obrovské fantasy prekvapenie za veľmi dlhú dobu! Garrone vytvoril akúsi netradičnú, bizarnú historicko-fantazijnú fresku, pozostávajúcu z troch príbehov na motívy zbierky rozprávok napísanej okolo r. 1600 v neapolskom jazyku. Prostredníctvom tohto snímku tak máme možnosť ponoriť sa do prečudesného sveta, v ktorom neustále prebieha okázalá manifestácia ľudských citov, inštinktov, krutosti, chtíču... a to veľmi nezvyčajným a bizarným spôsobom. Zároveň sa tu divák dočká aj peknej filozofickej úvahy o rôznych podobách lásky, ktorá si miestami ide až šokujúco otvorenými cestičkami. Možno bizarne ale pritom až jednoducho krásne. Mám taký dojem, že všetky krajne pozitívne a krajne negatívne ľudské vlastnosti či ľudské pocity sa tu Garronemu podarilo divákovi podať ukážkovo ako na zlatej tácke. To všetko s veľkolepou výpravou a precíznym, úchvatným vizuálnym spracovaním. Jednoducho nádhera. Len škoda toho záveru, žiadalo sa mi viac. Myslím, že nie som sám, ktorému sa zdal predčasne ukončený a odbitý. To vie teda nahnevať. 89/100 (08.09.2015)

Těžko hledám slova, první z nich rozhodně bude bizarní, druhé naturalistické a třetí... bizarní. Ne že bych byla proti, vidět jednou trochu (hodně) jinou pohádku není na škodu, ale cítím to stejně jako Bloody13, na konci jsem ještě něco čekala. A Godot to nebyl. Nejvíc mě asi dostal příběh té chuděry princezny, přející si romantiku, a zlobříka, který teda nevím, co jiného čekal. Možná jsou moje pocity na chlup stejné, jako ty jeho ("coto... to si snad vážně dělá... dglgeuznžiščéfjksjfirjkgkblflv___"). Ze stejných důvodů dávám za 4*. Ve výčtů tagů chybí krev, gerontofilie a chtíč. (16.05.2016)