Pohádka pohádek

Na první dobrou funkční - u obří blechy jsem se smál i ošíval odporem, u stařeckého beauty salonu jsem se pobaveně mlátil do hlavy a u obřího netopýra se kroutil zhnusením. Jenomže ten film je šíleně nekreativní. Doslovným přepisem nekompromisních pohádek s minimem tvůrčího vkladu celé dílo znemožňuje vychovat si v divákovi jakoukoli empatii k čemukoli. Díky formální statičnosti vlastně slouží výlučně jako ilustrace, kde na jednu stranu fascinuje přízemní moderní syrovostí a brutalitou, na stranu druhou si ve všech ostatních ohledech zanechává svoji pohádkovou nadsázku. Je to, jako kdybychom na konci Popelky se Šafránkovou měli detailní záběry na to, jak si její nevlastní sestry řežou paty a odsekávaj prsty, aby se vešly do střevíce. Druhý Faunův labyrint se zkrátka nechová. (03.09.2015)

Rozkošně perverzní výlet do  říše pohádek.  Říše plné kouzel, monster, chtíče, smrti a temných fantazií. Dětem není vstup zakázán, ale těžko říct zda se vrátí a v jakém stavu ..či skupenství?  Tři pohádky, které paradoxně znám z dětských let, minimálně bleší příběh i "staženou krásu" už jsem četl. Ve srovnání se svými potomky (anime, manga) jsem však evidentně rostl na relativně duševně stabilnějších základech.  Úchylně vzrušující  dvě hodinky, to se mi nemohlo nelíbit. (19.08.2022)

Emancipované princezny, králové posedlí animatronickými nestvůrami a postavy toužící po lásce, mládí nebo rodinném poutu v dechberoucích příbězích bez šťastných konců. Matteo Garrone si vystačí s minimem slov, zato nechává diváky strhnout neuvěřitelnou výpravou a místy je trýzní tak akorát bolestivými výjevy, z kterých není dobře po těle. Malý zázrak, který by měl sloužit českým tvůrcům jako ukázka toho, že i dnes mohou vznikat epické pohádky bez CGI. Ano, koukám na tebe Tomáši Krejčí. (02.09.2015)

(50th KVIFF) Unikátní podívaná. Nádherně výpravný film s dechberoucím vizuálem, při němž v jednu chvíli budete překvapeni a oslněni tou velkou nádherou, která je na plátně zachycena, abyste po chvíli odvraceli zraky. Chvíli třeskutá komedie, u které se kino smálo nahlas, chvíli brutální a/nebo strašidelný horor. Nevím, který ze tří příběhů se mi líbil nejvíc, protože každý má něco do sebe. Neapolské pohádky jsou teda dost hustý. 85 % (11.07.2015)

Artová rozprávka pre dospelých? Aj na dnešnú dobu pomerne odvážny film, ktorý sa nesnaží prvoplánovo zapáčiť divákovi (čo je u „rozprávky“ dosť nečakané), ale namiesto toho je maximálne verný pôvodným rozprávkovým predobrazom. Dnešnému divákovi rozmaznanému disneyovkami niečo podobné nemusí byť po chuti, ale rovnako ako bola aj tá Červená Čiapočka zožratá vlkom, Šípková Ruženka znásilnená, v Popoluške sa usekávali prsty a Malá morská víla spáchala samovraždu, tak aj Rozprávka rozprávok plne rešpektuje svoju predlohu a tak sú tie „rozprávky“ skôr trpkými príbehmi, ktoré neraz nemajú ďaleko od hororu. V podstate The Tale of Tales už v úvodných desiatich minútach, kde sa to hýri nahým ženským poprsím dá jednoznačne najavo, že toto je podívaná výhradne pre dospelých a nie pre deti, a že neskôr dôjde aj k sťahovaniu z kože už radšej pomlčím. A práve táto neprikrášlená podoba, v ktorej jednotlivé príbehy film servíruje mi je na ňom najsympatickejšia. Film nejde naproti tomu čo súčasný divák očakáva, keď sa povie „fantasy rozprávka“. Nesnaží sa dokonca ani o výraznú rytmizáciu jednotlivých príbehov, nejako ich dramaticky sceliť (aj keď strih je bravúrny) alebo o veľkolepý záver s morálnym posolstvom ako je zvykom z terajších rozprávok. To je totiž zakódované v samotných príbehoch, takže ho film divákovi nepotrebuje naservírovať na podnose aj s dostatočným vysvetlením. Do toho všetkého si je potrebné domyslieť pomerne pomalé tempo a divácky značne nevďačný film je na svete. Mne však práve týmto neštandardným, respektíve neštandardným na dnešnú dobu, prístupom prišiel fascinujúci. Väčšina mainstreamových divákov niečo podobné asi tak ľahko nezvládne, ale kto je trpezlivý a ochotný pristúpiť na trochu tej inakosti a akceptovať, že nie všetko je láskyplný Disney, tak ho tu čaká ojedinelý zážitok, do ktorého sa bude síce o niečo dlhšie dostávať, ale postupne ho pohltí. Rozhodne to nie je bez múch, ale garantujem, že niečo podobné tu dlho nebude. Rozprávka rozprávok tak nakoniec ani nie je rozprávkou v pravom slova zmysle, ale drsným príbehom o ľudskej krutosti, o ľudských nerestiach, roztopašnosti a závisti. V podstate o tom načo by sa mali deti od mala pripraviť a nie servírovať im naivné rozprávajúce zvieratká. Ale aj tak, na The Tale of Tales ich rozhodne neberte! Toto je film výhradne od osemnásť vyššie. CELKOVO: 3,5* (7/10) (11.09.2015)