Slepá

(49th KVIFF) Blind je jednak skvěle natočené a zahrané drama, ale jeho nejsilnější zbraní je jednoznačně scénář, respektive způsob, jakým za pomoci střihu vypráví a nechává diváka uvědomit si, co se vlastně děje. Myslím, že každý divák v sále si "těch věcí, které tu rozhodně nechci prozrazovat" všimnul a uvědomil si jejich význam a propojení v úplně jiném místě filmu. Jakmile jsem si to uvědomil já, byl jsem nadšený. Přesně tohle mám na filmech rád a nemůžu se dočkat, až film uvidím podruhé. Tady bude rozhodně co objevovat. (08.07.2014)

Jsem z toho děsně rozpačitý. Hádám, že ten film na mě byl zmatený prostě až moc, od půlky ke konci, už se ani při naprosté pozornosti, nedá pochopit, co se tam sakra děje. Postavy jsou na několika místech, pak najednou mizí. Vlastně si ani nejsem jistý, jestli teda byla slepá i ta Ellin. Skvělá kamera, skvělý nápad, skvělí herci, ale nedokážu tomu filmu odpustit, že jsem ho nepochopil. Což zní blbě, protože s velkou pravděpodobností je chyba na mé straně. (04.06.2015)

„Nikdo nevydrží s někým, kdo má problémy. Ne na dlouho.“ Během sledování jsem si tu (neférovou) hru s divákem dost užíval. Je to, na co se zrovna dívám, ještě představa hlavní hrdinky či už realita? Člověk co chvíli začne něčemu věřit, načež je po zlomyslně dlouhou dobu držen v iluzi, že je to pravda, aby se pak najednou dozvěděl, že byl jen tahán za nos (anebo ne?). Nevidomost hlavní postavy je využita výborně, ať už k těm výše zmíněným představám, obrazovým manipulacím (lahůdkové „Kim“ či „pojízdná kavárna“), ale díky výborné psychologii postav i k hledání si cestičky (nejen) k Ingrid (kterou její představitelka hraje opravdu výborně). Navrch je tu pro Nory jedna bolestivá vzpomínka (na druhou stranu, kdo u nás neslyšel o Breivikovi?) a pro všechny pak i občasný humor v situacích, kdy je divákovi trapně, že se mu chce smát (např. „restaurace“, „veřejná doprava“, „vycházející společnice“). Místy se to s tím matením diváka možná až zbytečně přehání, ale i přesto musím tuhle neobyčejnou podívanou ohodnotit solidními 4*. (03.02.2017)

Ani nie tak depresívna dráma o strate zraku ako skôr hravá sonda do psychiky slepého, respektíve v tomto prípade slepej. Taký Stranger Than Fiction naruby, originálne podaný príbeh s nespoľahlivým rozprávačom ponúkajúci pohľad do vnútra slepého človeka. Pretože kontakt s okolitým svetom sa po oslepnutí nekončí, práve naopak, do popredia sa dostávajú iné zmysly - hlavne fantázia a predstavy, ktorými si slepý „nahradzuje“ zrak a pretvára do nich svoje pocity, túžby a hlavne obavy. Čo z toho je však pravda a čo len čistá predstava? Vďaka originálne podanému príbehu si na to bude musieť odpovedať divák sám rovnako ako titulná postava, ktorá poskytne len veľmi málo vodítok k tomu, čo je vlastne realita a čo nie. Pre masy asi ťažšie stráviteľný kúsok, ale ako festivalový film priam stvorené. Správne drzé, ľahko provokatívne, ale hlavne skvele natočené a zahrané. K druhej polovici by som síce mal niekoľko výhrad čo sa týka práce s tempom, ale zároveň sa rovnako nemôžem dočkať kedy Slepú uvidím druhý krát a rozlúčim celú tú mozaiku. CELKOVO: 3,5* (7/10) (07.08.2015)

Velmi netradiční hra s divákem na kočku a na myš. Originálně podaný příběh o vyrovnávání se člověka se slepotou. Studené, pestrých barev prosté obrázky jakoby zdůrazňovaly odosobnění od příběhu stejným způsobem, jako to provedla hlavní postava se svým vlastním vytvářeným příběhem. Místy je děj zbytečně komplikován, divák sice má jakýs takýs přehled, co se zrovna děje a proč se to zrovna děje, ale šlo to určitě natočit méně kostrbatě a s elánem, s jakým byla do filmu vložena pornografie, která mi zde poprvé přišla naprosto vhodně vložená a zbytečně nerušící. (12.11.2014)