Jako ty

Táto téma o svete budúcnosti, kedy spoločnosť funguje úplne mierumilovne, keďže emócie boli zakázané, no aj tak sa dvaja ľudia do seba zamilujú a v tomto pre vzťah nehostinnom prostredí urobia všetko preto, aby im to vyšlo už bola spracovaná nespočetnekrát, či už v akčnejšom, alebo aj prepracovanejšom prevedení, ale aj Equals má rozhodne niečo do seba. K emóciám sa tu opäť pristupuje trochu inak, v tomto prípade sú považované za chorobu, ktorá sa ale zatiaľ aspoň čiastočne dá liečiť, čo sa od každého nakazeného aj očakáva a ak mu to nevyjde, jediným východiskom je smrť. Takže aj keď je to po dejovej stránke jednoduché, úplne priamočiare a aj dosť komorné, ale mne to aj tak veľmi dobre sadlo, spoločnosť je predstavená ideálne, rovnako aj to postupné zbližovanie hlavných hrdinov, teda hlavne z pohľadu mladíka, ktorý si začína uvedomovať, že sa asi zamiloval a síce tých problémov so systémom kľudne mohlo byť aj viac, prípadne mohli byť napínavejšie, lebo o život tu zase tak moc nejde, ale v tomto prípade ide predsa len o niečo iné. O nejakú akciu tu určite nejde, tu sa nenájde absolútne nič, čo by s ňou mohlo súvisieť. Toto je založené na atmosfére a pocitoch a tu Equals funguje veľmi dobre, hlavne spoločné scény hlavných hrdinov sa mi dosť páčili. Obsadenie mi tiež až prekvapivo dobre sadlo, hlavné duo Nicholas Hoult a Kristen Stewart si ma hlavne časom dosť získali a ako bonus je tu ešte Guy Pearce v jednej z vedľajších úloh. A o záporákov tu tentoraz vôbec nejde, tento film je predsa len postavený trochu inak. Drake Doremus odviedol výbornú prácu, s jeho doterajšou tvorbou nemám žiadne skúsenosti, ale toto zvládol veľmi dobre, vizuálna stránka a aj atmosféra sú výborné. Takže Equals sa určite nezaradí medzi tých výrazných predstaviteľov tohto žánru, na ktoré sa oplatí pozerať opakovane, ale aj tak ma to príjemne prekvapilo, čakal som menej, ale vďaka dobre zvládnutým spomínaným kladom sa mi to dosť páčilo. 75% (22.07.2016)

Také, od nikud nikam. Zvraty ma nezaujali a boli predvidateľné, celkový feeling o ničom, Stewart v úlohe kde musela hrať emócie a Hoult ma viac baví ako mladý Beast. A úplne hejtujem celú tu ľúbostnú linku. Tempo to nemalo žiadne. Doremus sa opäť nezaprel a záver urobil taký, aký len on vie. Slabučké 2 z 5 (17.10.2016)

Svět, jak jsme jej znali, zanikl. Zůstala jen emočně prostá komunita soustředěná do uniformovaného Kolektivu, v němž se chodí do práce, bydlí se v úsporně zařízených bytech, člověk má jisté stravovací návyky, místo konzolových her se za nudných večerů, kterých kvapem přibývá, "paří" unylá skládačka (pozor, tvůrci to nevychytali, i hra, jídlo a jiné, mohou vyvolat emoce) ovšem city, včetně lásky, i veškeré projevy s tím spojené, jsou považovány za nemoc, pro kterou zde mají i svůj název - SOS. A usilovně ve výzkumném středisku na tyto emoční neduhy vyvíjejí lék. Žít v páru je něco nemyslitelného. Plození probíhá bezpečnou formou. V takové komunitě se ocitl i zamilovaný pár Nia a Silas, kteří svoji náklonnost k sobě musí úzkostlivě tajit, aby neskončili v detenčním zařízení, z něhož už není návratu. Jediným řešením je únik na poloostrov, kde je (sexuální) svoboda. Podřízenost totalitnímu režimu, vymývání mozků, dystopie, utopie a Husákova neviditelná přítulnost - to není nic nového. Můžu jmenovat desítku spřízněných filmů (Ostrov, Sexmise, Equilibrium...), z nichž tenhle kousek čerpal střípky a formuloval je tak, aby to působilo originálně. Středobodem vyprávění je mladý milenecký pár, ztvárněný Nicolasem Houltem a Kristen Stewart, který má upoutat největší pozornost. Výprava, prostředí i kostýmy jsou proto koncipovány tak, aby nebyly natolik atraktivní a divák mohl takřka nerušeně sledovat, jak dva milenci se společně smějí, souloží a hledají způsob jak z toho ven. Udivilo mě, že se málem cicmali na veřejnosti, ale nikdo si toho nevšímal. Z filmu nejukne žádná akce, nebylo totiž odkud, vše je značně komorní, atmosféricky tlumené. Nikde přitom nekouká žádné nebezpečí v podobě záporáka, který by šel po dvojici. Děj není dostatečně vyhrocen, dvojici v podstatě nic nehrozí, tím pádem odpadlo i veškeré napětí. Mně toho nevzrušivého děje a unylého konceptu přišlo (na bezmála dvouhodinový film) až moc, takže v součtu s velmi rozvláčným tempem se mně dostalo nudné kopírky, která možná kdesi přechovávala sourodou myšlenku, třeba kterak vzniká abstraktní cit, jasně, to přece není myšlenka, že, takže někde tam bylo cosi sofistikovaného, jenže jaksi nebyla možnost to objevit. Tedy konkrétně mně se to zrovna moc objevovat nechtělo. Film z produkce Ridleyho Scotta nemá v konečném kontextu moc co nabídnout. Zcela postrádá možnost být extra zajímavým, je-li divák soustavně uspáván jeho stereotypně nevrušivým rázem i éterickým hudebním doprovodem. Závěr je nijaký, určitě to bylo celé utnuto předčasně. Kristen Stewart a Nicolas Hoult svoji zakázanou lásku předstírali zdárně, nicméně film mě v žádném ohledu nezaujal. Vše v něm prezentované se už vyskytlo v různých formách zpracování v žánrově spřízněných filmech, které tenhle snímek předešly. 4/10 (13.05.2017)

Orwellovské scifi se nikdy neokouká. Mám toto téma rád a jsem potěšen, že se o něm točí filmy zaměřené na různé diváky. Equals je zase trochu jiný než třeba Dárce, který je pro mladší nebo V jako Vendeta a Equilibrium, které jsou pro akčnější fandy a samozřejmě o dost jiné než základ 1984 nebo Fahrenheit. Tvorbu Draka Doremuse neznám, ale tímhle kouskem mě rozhodně zaujal. Co je na tom především tak povedeného? Je to obsazení! Nicholas Hault je naprosto dokonalý a věřím, že pro tu roli je ten pravý. Kristen Stewart nemám rád. Nelíbí se mi. Nelíbí se mi, jak hraje i jak vypadá. Ovšem tady v tom filmu musím smeknout. Naprosto geniální výkon šitý přesně na tělo. K tomu menší role pro vždy kvalitního Guye Pearce. Určitě je dobré to jednou vidět, ale není to taková strhující podívaná, aby vás to donutilo doporučovat dál a těšit se na den v budoucnu, kdy se na to znovu podíváte. (10.06.2017)

Ocitáme se ve světě, kde je každý člověk naprogramovaný, dělá každý den to stejné, nemá žádné emoce, avšak najdou se dva lidé, kteří vnímají, že tato rutina je špatná. Ten rutinní svět bez emocí je velice nudný, což se i skvěle podařilo filmu zachytit, což je plus. Tím pádem však je i ten film trochu nudný, což je zase mínus. Celkově bych to tedy zhodnotil tak, že film je určitě zajímavý, akorát je celou dobu stejně pochmurný, nijak zvlášť se nerozvíjí. (01.12.2017)