Salamandr

Sestříhat oněch dvanáct epizod do podoby minisérie s výrazně menším počtem dílů, tak by šlo o vynikající a hutnou kriminálku z drsné škatulky „policejní vlk samotář versus zkorumpovaný politický systém". Potenciál tomu nechybí. Škoda, že je spíše tušený než vytěžený a převedený do praxe, protože takto zůstává akorát stokrát viděná, ale i tak ve výsledku celkem solidní a napínavá žánrovka, která je však soustavně degradovaná jedním (tu více a tu méně) otravným klišé za druhým a kolísavým tempem. (13.02.2014)

nemôžem si pomôcť ale od úplne prvého momentu mi to pripomína Chobotnicu- La Piovra, dokonca i hudbou akoby sa snažili tvorcovia využiť potencial už obohrateho motívu... Cattani v Chobotnici podobne ako i Gerardi v Salamandrovi sú Dávidovia v svete Goliašov, Škoda len že v prípade Salamandra som sa dosť často nudil, ale tak to už v prípade takýchto žánroviek chodí... (26.02.2014)

Moc z toho nadšená nejsem, některé nelogičnosti v ději, zabití policisty v posledním díle a úplně mně dostává chování žen... Holka co dělá sex pro zábavu, zamilovaná dcera miliardáře, manželka ministra, když sváděla hlavního hrdinu i chování jeho manželky.... Odkud ti lidé spadli? Ale jinak je to solidní kriminálka. (18.02.2015)

80% - Případ belgického „komisaře Cattaniho“ mě chytil od prvního dílu. Poctivě jsem každou sobotu sledoval oba díly a těšil se na další týden. Samozřejmě, v zájmu napínavosti děje se seriál neubránil občasným nelogičnostem, ale byl tak zajímavý, že jsem si to uvědomil třeba až s odstupem. Uprostřed seriálu mírně došel dech, ale naštěstí ho zase brzy nabral, možná však mohl být tak o 2 až 3 díly kratší. Poslední díl pak představoval takovou vývrtku, že jste až cítili, jak vám vítr sviští kolem uší. Obsahoval ale taky několik nelogičností, např. těžce postřelený, který se najednou sebere a jede si autem vyřídit účty, což je ale thrillerová klasika. Ale i přes zmiňované drobnosti se mi příběh líbil. (15.02.2015)

Je to marný, je to marný... Ano, můžu po 3 dílech kritizovat pár scén, které i mně přijdou zdlouhavé. Ale Filip Peeters svou roli sehrává bravurně a člověk mu naprosto zoufalství, vztek, odhodlání a další emoce věří. Fiktivní belgická politická a finanční elita dostává vykreslením charakterů řádně na frak, snad až příliš černobíle, ale budiž. A kopírování Chobotnice? Shrnul bych slovy, že za těch pár desítek let se sice změnily prostředky, ovšem hnací motivy zůstávají stále stejné: hněv, pomsta, nenávist, moc a touha po ovládání, hmotné statky. Inu, jsme lidé, přátelé! (17.01.2015)