L'Année sainte
La gang dell'Anno Santo
Holy Year
Svätý rok
Režie:
Jean GiraultKamera:
Guy SuzukiHudba:
Claude BollingHrají:
Jean Gabin, Jean-Claude Brialy, Nicoletta Machiavelli, Henri Virlogeux, Danielle Darrieux, Paolo Giusti, Jacques Marin, Maurice Teynac (více)Obsahy(2)
Max Lambert, bývalý šéf lupičské bandy, si odpykává dvacetiletý trest. Před zatčením zakopal u kostela nedaleko Říma několik milionů ve zlatě, „výdělek“ ze své poslední akce. Se svým spoluvězněm Pierrem Bizetem připraví plán útěku a v převleku za duchovní se snaží odletět do Říma, kam zrovna v této době směřují církevní hodnostáři z celého světa. Takže dvě sutany navíc se mezi nimi lehce ztratí! Jenže uprostřed poklidného letu se objeví únosci, kteří nutí pilota obrátit letadlo na Tanger. Ale to zdaleka není ještě to nejhorší, co je na cestě za svobodou a penězi čeká. Jedinečná dvojice Gabin – Brialy, výborné dialogy a situace v komedii, která nestárne. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (200)
Max: "Dej pokoj, já už jsem přispěl." Posledný film Jeana Gabina, ktorý zanechal divákom po celom svete nezmazateľnú spomienku. Herec, na ktorom sa dal postaviť celý film. Pokojný, priamy pohľad, nebolo treba veľa slov, stará škola. Tento film pripomína časy, keď na nás gangsterské filmy pôsobili vtipne a zanechávali pocit, že pobyt za mrežami a policajné naháňačky sú vlastne veľmi zábavné. Celé je to o hre na mačku a myš - a vy logicky fandíte záporákom. Nie je to inak ani v tomto filme, spolupráca hercov je výborná a nechýba ani zápletka o láske z mladosti a vtipné vyvrcholenie príbehu. ()
,,Dejte mi pokoj, já už přispěl." Svatému roku musím dát vysoké hodnocení už jenom proto, že jde o poslední film Jeana Gabina, který na nabídku režiséra Giraulta ještě dodatočně kývl po cca 2 letech ukončení své kariéry a krásně se tak rozloučil se svými diváky. Ale ono je to ještě ke všemu i stále svižná a skvěle propracovaná komedie, kde není nouze o invenci a originální pointy. Na začátku ještě před titulky dokumentární vstup z televizních zpráv o pápežských oslavách Svatého roku 1975, na to se pak postupně rozvíjí absurdní příběh o úteku z vězení a nečakaném střetu dvou zcela odlišných gangů (skupina teroristů a dva utečenci z vězenci) v jedném letadlu, na konci máte spolu s hlavními hrdinmi pocit, že ta boží vůle v tom "svatém roku" opravdu zafungovala a to hned několikrát. Každopádně jsem rád, že zafungovala, protože v tomto filmu sice s vážným kriminálním tématem, ale v odlehčené náladě, jsem si optimistický konec snad od samého začátku přál. Film splnil svůj záměr dokonale, pobavil, ale zároveň mne též nečekaně přivedl k zamýšlení nad ukázkou jakési nespravedlnosti, jakožto si "věčný vězeň" z drobných zločinů mohl pozitívně vykoupiť svou minulost a vykonat významný dobrý skutek pouze díky dalším a daleko odvážnějším zločinům. ---------- ,,Ať mi Bůh i kamarád odpustí. Pán Bůh určitě, ale ten kamarád...!" :-) 90% ()
Kouzelná věcička, která mě pohladila na duši.. Vše mi tu ladilo a dohromady nádherně pasovalo, parádní scénář se skvělým zakončením, Jean Gabin a Jean-Claude Brialy báječní a vůbec celkově se jedná o zdařilou kriminální komedii, vtipnou, milou, ve svižném tempu odsýpající, s příjemným hudebním podmazem.. U mě spokojenost a úsměv na rtu.. ()
Lupič Max Lambert a jeho kumpán Pierre Bizet jsou zavřeni ve fešáckém francouzském vězení, kde jsou samí milí dozorci, se kterými se dá dokonce i pokecat. Max si stěžuje na novou dobu, na štětky a nahotu, zatímco jeho kolega jej osočuje z toho, že má příliš konzervativní názory. Jednoho dne se na pokoji objeví štěnice, a tak žádají ředitele o přeložení, který jim po chvíli přemlouvání vyhoví – přeloží je na ošetřovnu. A to byla chyba, protože ti dva přepilují mříže a utečou. A také to chvíli trvá, než si toho někdo všimne. Venku na ně čeká kolega - šofér, který je zaveze do butiku, kde se převlečou za kněží, a poté je odveze na letiště Orly v Paříži. Mezitím po nich začíná pátrat komisař Barbier se svým týmem, který také nadává na nové časy a na to, jak jsou dnešní zločinci bezohlední. Jeho kolega mu na to odpovídá, že Lambert také nebyl žádné neviňátko, ale Barbier mu odvětí, že to aspoň nebyl sprostý vrah. Lambert a Bizet se dostávají na palubu letadla v přestrojení za biskupa a jeho asistenta a nechávají se oslovovat monsignor a abbé. Jejich plán je doletět do Říma, kde se zrovna scházejí kněží a biskupové z celého světa, aby se sešli s papežem Pavlem VI. To se mělo stát během katolických oslav Svatého roku 1967. Lambert a Bizet tam však mají úplně jiné plány – při poslední loupežné akci si tam u kostela zakopali svůj lup. Cestu jim však zkomplikují dva teroristé – dva chlápci a ženská – kteří chtějí letadlo unést do Tangeru a získat výkupné. Jeden člen posádky letadla se je pokusí zneškodnit, ale skončí s prostřelenou nohou. Lambert se je snaží mírovými prostředky přesvědčit k tomu, aby se na to vykašlali a nechali cestující odejít. A tak dojde k přistání v Tangeru, při kterém je většina cestujících propuštěna, a při tom dojde k hádce a bitce mezi dvěma ženskými – mezi jednou starou protivnou pannou a jistou Christinou. Christina je Lambertova bývalá a diví se tomu, že zrovna on je převlečen za biskupa. Christina cestuje společně s jedním bohatým vévodou, čímž zakončila svou milostnou kariéru. Únosci požadují výkupné milion dolarů, jinak vylosují náhodně jednoho cestujícího a toho popraví. Lambert tomu však zabrání a nabídne se, že půjde vyjednávat na letiště za policisty, ale ti jsou mu pak v patách. Sotva Lambert nastoupí dovnitř a teroristi si jdou do auta pro kufřík, tak po nich začne střílet policie. Lambert však dostane druhou šanci a jeden za konzulem pro kufřík a následně k němu má zavézt trojici zlodějů. Lambert ten kufřík s milionem dolarů fakt dostane, ale zloději si jej moc neužijí, jelikož je pěkně oškube a vyžene. Stane se z něj tedy vlastně hrdina, který zabránil smrti cestujících v letadle a také "zneškodnil" únosce. Setká se také se svým starým známým komisařem Barbierem, se kterým si o tom všem přátelsky popovídá a vrátí mu peníze, jelikož ví, že v Římě na něj čeká pořádný ranec. No, nakonec ale bude se svým kolegou zklamán a nevědomě se stane největším dárcem na rekonstrukci kostela...Příjemný film na pochmurný večer, kterému nechybí zápletka, humor a také mistrovské minimalistické hraní Gabina, který roli protřelého lupiče zvládnul na jedničku. () (méně) (více)
Prachem zašlá francouzsko-italská komedie, prezentující přesně ten styl humoru, kterým jsou obě země proslulé. Snímek je starý přes čtyři desetiletí a technicky vzato má spoustu nedostatků, ale už kvůli tomu jsem doufal, že scénář to vše zachrání a bude špičkový. Ale to jsem se přepočítal. Je až příliš jednoduchý a přímočarý, bez nějakých překvapujících zvratů a momentů. Dvojice bavičů Jean Gabin (pro kterého to bylo poslední učinkování na plátně) a Jean-Claude Brialy ale svoji úlohu zvládli a některé jejich hlášky byly výborné! Dokonce i s dabingem jsem si je užil, což se o ostatních postavách říct nedá! Závěr? Já takové komedie zas tak moc nežeru, ale v některých chvílích jsem se opravdu bavil a hlavně nenudil, takže to nebylo nejhorší. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (11)
- Na začátku filmu, při útěku z ošetřovny vězení, přepilují trestanci dvě tyče mříží zcela zbytečně. Pro útěk by pohodlně stačila pouze jedna. (Scott67)
- Kostel, který vidíme na konci filmu a který má být kaplí San Lazzaro poblíž Říma, je ve skutečnosti kostel Sainte-Monique, dnes koptský kostel Sainte Marie & Saint Marc v Châtenay-Malabry. (sator)
- Film odkazuje na Svatý rok konající se v roce 1975. Tehdy ho oslavil papež Pavel VI. Svatý rok se opakuje periodicky jednou za 25 let. (Komiks)
Reklama