Zahradník z Argenteuil

Někde jsem četla, že v tomto filmu hrál Jean Gabin v podstatě sám sebe. Pokud je to pravda, mám ho ještě raději než doposud. Nenápadný příběh samotářského bručouna, který si spokojeně žije ve svém malém světě, pěstuje zeleninu, padělá peníze a maluje, nevzbudil ani v době vzniku velkou pozornost, ale v té hromadě napínavých kriminálek, tíživých dramat a bláznivých komedií, působí klidně a přívětivě – asi jako když konečně vypnete televizi a vyjdete před dům na zahradu, zalitou odpoledním sluncem. (27.02.2012)

Nějak se nemůžu přehoupnout přes tři hvězdičky. Nenašla jsem na filmu nic, co by ho mohlo vyzvednout mnohem výš. Jean Gabin byl civilní a dokonalý, ale nic víc. Stále je to pro mě jen obyčejný příběh o strárnoucím muži, kterému převrátí poklidný život naruby příjezd jeho synovce a snoubenky. Hned jak se snoubenka objevila na scéně, tak jsem se nemohla zbavit dojmu, že ji odněkud znám a pořád jsem si lámala hlavu odkud. Ke konci filmu si mi vytězoslavně rozzářily oči a já na celý obývák vykřikla: "Vždyť je to naše komteska ze Spessartu!" Jo,jo, taky by tu trilogii mohli dávat. (08.12.2010)

Velmi příjemná podívaná. Celý film je cítit atmosférou staré Francie. Mám rád zelenou barvu a Jean Gabin je s ní zde příznivě spjat . Jeho zahrada je místem klidu a bezpečí, ale nejen jeho zahrada, hlavně klid , který sebou on sám nese. Film sice celkově nic neřeší, ale i přesto má své kvality. Krásná hudba a také přejezd do oblasti jižní Francie jsou nádherné momenty. Samotný závěr nakonec ani tak moc klišovitý není právě vzhledem k tomu, že se Gabin ani přes svou výhru, svého pohodlí a starého životního stylu na předměstí Argenteuil nevzdává. Dlouho jsem se už tak u nějakého filmu neuvolnil. Pravý naturalistický zážitek. Bravo Jean Gabin. (17.12.2011)

Ze začátku to vypadá trochu jako kdyby se nemohli tvůrci rozhodnout, co chtějí vlastně točit. Ale když Gábin přijede na riviéru stane se z toho skvělá pohodovka hlavně díky mistru Gábinovi který je svým hereckým projevem opět dokonalý. a plný lidskosti. Je to asi jeho nejlepší role. Když film skončil, měl jsem strašně hezký pocit. A když jsem z filmu naměkko nemohu mu dát méně než 4. Zcela výstížný komentář: Enšpígl (20.05.2016)

"Prvnímu, koho potkám, dám milión." Čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje, že v životě nejsou peníze zdaleka tak důležité jako obyčejné chvilky štěstí. Pečlivý okopávač záhonů a opatrný padělatel malých bankovek přezdívaný Tulipán to už dávno pochopil, nikam nespěchá a důvodem k závisti může být hlavně jeho vnitřní klid. Naše duše v tomto případě naprosto souzněly a celá ta zápletka s hamižným synovcem mi pouze narušovala vzniklou harmonii. Zkrátka, pokud mi "moudří, jedineční a nezkorumpovatelní" vůdci našeho národa jednou umožní dožít se důchodu, tak budu stejný jako on. A do té doby taky. (18.04.2016)