Případ komisaře Maigreta

Z tajomných parížskych uličiek sme na francúzskom vidieku a atmosféra nie je o nič menej tajomná. Spočiatku bez zápletky, ktorá sa postupne rozvinie, skomplikuje až do záverečnej slovnej prestrelky. Rozuzlenie pri spoločnom veľkom stretnutí je ako od Agathy Christie a zvládnuté dokonale. V takto starej kriminálke by som takúto gradáciu deja neočakával. (29.07.2015)

Maigretovky jsou moje oblébené čtivo a od počátku jsem si nikdy Maigreta nepředstavoval jinak než jako Jeana Gabina. Pátou * jsem ubral, zřejmě nespravedlivě, že už je na filmu těch více jako padesát let znát, a také, že jsem u dialogy nebité konverzačky těžko stíhal číst totilky. Ani za jedno film nemůže. (21.07.2012)

Případ komisaře Maigreta dokonale naplňuje představu o filmech pro pamětníky a navíc, přestože se jedná o francouzského detektivkáře, naplňuje i představu o klasické britské detektivní škole ve stylu Agathy Christie. Geniální detektiv si sezve podezřelé k jednomu stolu a v konfrontačním finále neomylně odhalí zlosyna. Přesně tohle mě neoslovuje a mám raději moderní kriminální žánr. Jean Gabin je spíš přirozeně charismatický, než že by se do postavy Maigreta hodil, a dovolím si svatokrádežně tvrdit, že v novodobé sérii adaptací Georgese Simenona mně coby Maigret daleko víc sedl Bruno Cremer. Celkový dojem: 60 % za ukázku francouzské filmové školy 50. let. (18.08.2015)

Určite je dobre, že Prípad komisára Maigreta je tak odlišný od Maigret kladie pascu. Nie je potom repetetívny. Čaká nás však znova typ príbehu, akých sme už videli stovky, začo ale Maigret roku 1959 objektívne nemôže. Zločin tak ani nie je o prekvapeniach, ale neprekvapivo o ľudskej hamyždnosti. No ak sa zo začiatku spomína niečo ako závet a dedičstvo, o čom inom by to tak asi mohlo byť. Vražda je tu spáchaná nepriamo, zaujímal by ma samotný proces s osnovateľom a jeho trest v ako vo filme, tak v realite. (30.07.2015)

Film lze charakterizovat několika málo slovy. Už sám fakt, že v tom hraje Jean Gabin, je zárukou inteligentní kriminálky, i když je to staré. Z kraje natáčení se Jeanu Gabinovi postava komisaře Maigreta vůbec nezamlouvala a odmítal ji dokonce přijmout. Připadala mu málo vtipná, nápaditá a ne moc vynalézavá. Duchovní otec postavy spisovatel Georges Simenon při setkání s ním povídá, Maigreta jsem vlastně vytvářel podle vaší fyziognomie a nevím o nikom jiném lepším, který by splňoval představu této role. A to u Jeana Gabina rozhodlo. Jeho postava Maigreta na filmovém plátně byla pro diváka spojena zejména s jeho charismatickou tváří. (28.02.2011)