Creepshow: Plíživý děs

Vcelku vydařený soubor tří hororových povídek na motivy Stephena Kinga, které spojují vtipné animované pasáže s povedeným průvodcem. První povídka, nejslabší z celého souboru, nabízí divákovi pomstu oživlého dřevěného indiána na partičce zlodějíčků. Druhý počin je už mnohem zábavnější a perfektně zakončený vtipným závěrem. Zde se divák dočká příběhu skupinky přátel, kteří si v odlehlém jezeře zaplavou a usadí se na ukotveném prámu, když se ale na vodní hladině objeví podivná skvrna, idylické chvilky končí a začíná boj o holý život. Závěrečná povídka je také celkem zdařilá, ovšem její vyústění ji notně podráží, co se kvality týče. V ní se dočkáme nevěrné bohaté ženušky, která svým nablýskaným mercedesem porazí stopaře a od nehody ujíždí, mrtvý stopař ji však stále pronásleduje a zoufalství spolu s brutalitou vražedkyně nabírá na obrátkách. Režisérského křesla se ujal Michael Gornick a scénář je z dílny božského Romera, který mimochodem režíroval první Creepshow. Toto béčkové dílko zajisté není dokonalé, ale zatraceně dobře pobaví, já se bavil na čtyři hvězdy. (28.05.2009)

Nepamatuju si, jak na tom byla jednička, ale každopádně se dá mluvit o tom, že mě King zase dostal. Na horory jsem zvyklý, ale i tady musím říct, že jsem se plně vcítil do postav a prožíval s nimi jejich příběh. Všechny tři povídky byly jednoduché, poutavé, přehledné a to celé umocňovala hudba Ricka Wakemana. Myslím, že hodnocení je na místě, protože drtivá většina opět od toho očekávala, co tam vlastně ani nebylo. (29.10.2010)

Na Plíživém děsu je nejhodnotnější literární nápad Stephena Kinga, tzn. záplatka resp. pointa jednotlivých povídek. Romerův scénář Kingovy povídky více méně mechanicky převádí do filmové podoby a nic podstatného nepřidává, no a tuctová režie Michaela Gornicka je ten prvek, který film znehodnocuje, protože je jednoduše nenápaditá a nabídnutou šanci nedokáže zpracovat. Chybí tady skutečná hororová atmosféra, práce s detailem, se zvukem a kamerou. Tři hvězdičky nakonec zachraňuje nadhled, který je obsažený především v ironicky laděných animovaných pasážích, které spojují jednotlivé povídky a tvoří i jejich apendix. Mohla by to být nakonec kvalitní hororová komedie, kdyby tvůrci jednotlivé povídky odlehčili větším množstvím takových momentů, jako bylo odkrknutí na konci druhé povídky s názvem Prám. Ve srovnání s Kingem je vidět, jak je film ošizený. Tam, kde si King dokáže na celé jedné stránce textu pohrát se smrtí jednoho ze svých hrdinů, tam uspěchaní tvůrci Plíživého děsu jeho konec odbydou třísekundovým záběrem. Celkový dojem: 50 %. (28.05.2009)

Jinak ten nejzajímavější příběh vyšel i u nás pod názvem Prám 2x, ve sbírkách Hodina děsu(1992)a Mlha (2007). Povídka je samozřejmě ještě o něco lepší a s tou skrvrnou si mohli aspoň trochu víc pohrát aby nevypadala jako kus igelitu v rybářský síti. V samotné povídce své oběti dokáže dokonce přitahovat nějakými hypnotickými duhovými barvami.Další dvě povídky jsou ale podprůměrné jak námětem, tak zpracováním.... škoda. (18.06.2006)

Pokud bych zvolil úhel pohledu jako většina kolegů a přistupoval k filmu jako k čistokrevnému hororu, byl bych také přísnější! Ale toto je milá, odpočinková parodie, či spíše parafráze na horor s humornými prvky a rozhodně si nemyslím, že tvůrci chtěli vyvolat u diváků mrazení v zádech a panický strach. Už samotný comicsový předěl atmosféru odlehčuje a například cedulka u jezera na konci povídky - to je humor přímo český. :-) Kdyby viděl moje tři a půl hvězdičky samotný Stephen King, věřím, že by se neurazil, ale spíš usmál. (29.07.2008)