Volejte Saulovi - Série 2

Antická tragédie televizních rozměrů a zároveň komorní dialogové drama, v němž se Vince Gilligan pomalu přibližuje vrcholným sezónám Perníkového táty. Dialogové výměny mezi Bobem Odenkirkem a jeho filmovým bratrem Michaelem McKeanem patří mezi právoplatné vrcholy loňské quality TV – Volejte Saulovi ale i nadále v druhé sezóně zůstává sice žánrově odlišným (právnické drama/černá komedie/rodinné drama), nicméně stejně komplexním zachycením rozkladu osobnosti jako v případě Waltera Whitea, na který je radost pohledět. (15.01.2017)

Kromě pár výjimek jsem si po každém dílu říkal: sakra, vždyť se zase nic nestalo... Jimmy měl za sérii několik skvělých momentů, Chuck se bohužel dožil další série a Mike je takovej kruťák, že sleduje auto uprostřed ničeho s odstupem pár metrů... Docela by mě zajímalo, v kolikáté sérii konečně zavoláme Saulovi... Tímhle tempem asi nikdy... (24.04.2016)

Ačkoliv se mi první série hodně líbila, byla v podstatě dlouhou expozicí. Druhá řada už tuto vyšlapanou cestičku naplno využívá a její vyprávění tak působí o chlup konzistentněji. Napěchovaný děj se bez jediného hluchého místa nebo výplňové scény žene nezastavitelně kupředu. Tvůrci se, i přes větší dávku akce, stále zabývají právnickými morálními dilematy a otázkami etiky, které fungují jako pevné filozofické podhoubí. Gilligan nešetří malými útržky z minulosti postav, jež velmi pečlivě rozsypává napříč oběma sériema. Začínám si být pomalu jistý, že se po kompletním zhlédnutí dočkám detailní a provázané fresky s odzbrojující katarzí. (17.02.2021)

// Saul není vyloženě nudný seriál. Má fajn postavy, vynikající technickou stránku spojenou s precizním až téměř filmovým lookem a sem tam skvělé scény. Ve druhé řadě bych je ale asi zvládl spočítat na prstech jedné ruky. Problém je, že děj se točí neuvěřitelným způsobem v kruhu, charaktery se málokdy někam posouvají a když už, během další epizody to zase vypadá, že se vrací ke svému původnímu stanovisku. Což prostě není zábava a není něco, co by si bezmála dokonalý svět Heisenberga zasloužil. Srovnávat Saula s Breaking Bad bylo vždycky o hubu a nikdy příliš fér, nicméně někdo to dělat musí a já se omlouvám ale tohle je fakt o několik úrovní níž, než bylo drámo o metamfitaminovém králi Walteru Whitovi. Nedivím se lidem, kteří na tomhle fakt neujíždějí. Naopak, po druhé řadě se k nim začínám hrdě hlásit. 6/10 (01.05.2016)

Druhá série už dostává spád. Je jasné, že v první se musíme seznámit s postavami a nějak si uspořádat jejich charakterové vlastnosti atd. O to víc se může se sebevědomým vrhnout do tohohle nášupu dalších deseti dílů. Líbí se mi jak vztah Jimmyho s Chuckem je gradován ještě před dějem seriálu a jak je vidět, že mezi nimi to nikdy nebylo za dobře, jak se někdy v seriálu může zdát. Seriál trochu začíná být i o Mikeovi, což je super odlehčení do jiné linie příběhu. Ale je to těžké porovnávat, protože obě jsou ve druhé sérii super. Seriál se pomalu začíná podobat svou chytlavostí a super příběhem na Breaking Bad, a to je přeci jenom to, co nejeden z nás očekává. Neříkám, že to je taková pecka, ale rozhodně se to začíná chytat. Finále... neuvěřitelné. (01.05.2016)