Režie:
Robert VernayScénář:
Georges NeveuxKamera:
Robert JuillardHudba:
Jean WienerHrají:
Jean Marais, Lia Amanda, Daniel Ivernel, Folco Lulli, Louis Seigner, Claude Génia, Julien Bertheau, Gualtiero Tumiati, France Asselin, Roger Pigaut (více)Obsahy(1)
V únoru roku 1815 připlouvá do přístavu Marseille dlouho očekávaná loď Pharaon. Mnozí už v její návrat ani nedoufali. Jen krásná Mercedes nikdy nezapochybovala, že se její snoubenec Edmond Dantes vrátí. Všichni s upřímnou radostí vítají Edmonda, který přivedl loď bezpečně zpět i přes bouři, při které zahynul kapitán Pharaona. Jen Fernand, Caderousse a Villefort se neradují ze štěstí, které Dantese potkalo. Jeden se užírá žárlivostí na Dantesovu lásku s Mercedes, další se nemůže smířit s tím, že po smrti kapitána převzal úspěšně velení lodi a on zůstal stranou, a třetí se bojí o svou kariéru, protože jeho otci zapřísáhlému bonapartistovi přivezl Dantes vzkaz od nepřítele státu z Elby. Udavačský dopis je psán trojí nenávistí a dovede Edmonda Dantese do vězení na ostrově If, kde by zůstal až do smrti, kdyby se tam nesetkal s abbém Fariou a nepodařilo se mu... Ale tento příběh zná celý svět, všechny generace si znovu a se zatajeným dechem připomenou tento věčný příběh o zradě a pomstě, se stejně nezapomenutelnou tváří, kterou hraběti Monte Christovi vtiskl Jean Marais. (Česká televize)
(více)Recenze (117)
Když se dívám na všechna ta kladná hodnocení, přemýšlím, zda-li jsme všichni viděli tentýž snímek. Dle mého názoru jde o absolutní zpronevěření se knižní předloze, což v tomto případě nemohu odpustit. Zatímco seriálu z roku 1998 s Gérardem Depardieu odpouštím obzvláště díky výborným hereckým výkonům, výpravě a skvělé hudbě těch několik dějových nepřesností (a neuvěřitelně přeslazený neknižní konec), této snůšce nesmyslů, které kromě jediného dobrého herce vše výše jmenované chybí, dávám bez výčitek jednu hvězdu. ()
Tohle bude hodně osobní : když se řekne hrabě Monte Christo, nevybaví se mi nikdo jiný než Jean Marais... Jako většina filmů z padesátých let je dnes tahle verze je dost pomalá, ale pro mne je to prostě klasika a návrat do dětství, kdy v sedmdesátých letech nám občas nějaký dobrodružný film s Maraisem v československé televizi pustili a to byl svátek. ()
Poměrně věrná adaptace mojí oblíbené knihy. (Poprvé jsem ji četla v cca 12 letech, naštěstí zcela nedotčená jakýmkoliv filmovým zpracováním či jinou povědomostí o tom o co v knize jde, takže zážitek z četby a z odhalování tajů zápletky byl absolutně dokonalý a nikdy se mu žádná adaptace nevyrovná.) Dějová linka této adaptace se soustředí přísně na Dantese, veškeré odbočky a rozvětvenosti původního románu byly potlačeny. Ráda bych dala 4*, ale prostě mi to v momentech, kde mají lítat emoce, přišlo ploché. Jean Marais pojednal svého Edmonda dost pateticky. Každopádně díky ČT za odvysílání této filmové památky. Oceňuji práci restaurátorů původního filmového materiálu i nasazení dabingu z roku 1966. ()
Nevím, co napsat do komentáře. Tenhle Monte Christo mi přišel úplně bez života, bez šťávy. Líbilo se mi, že podrobně vysvětluje, kdo je kdo, kdo je s kým spřízněn, kdo koho zrazuje a proč atd. Ale jinak jsem na Jeana Maraise koukala jako puk. Bez vášně, bez lásky, bez nenávisti, studený jako cela, ve které pobýval. Jeho protivníci a zrádci byli zase příliš afektovaní. Osobně dávám přednost verzi s Chamberlainem. Není sice dokonalá, ale je aspoň romantická. ()
Monte Christa mám zafixovaného jako nasraného chlapa, kterého žene pomsta. Muže, který přežije jen díky čiré nenávisti. Ta nenávist z této verze nečiší...Jean Marais i samotný scénář mi přišel bez náboje, jako pouhý odvar nenávistného a neoblomného Monte Chritsta v podání Chamberlaina. Trochu zklamání... ()
Galerie (21)
Zajímavosti (3)
- Pevnost na ostrově If, ležící od města Marseille 13 kilometrů, vznikla na obranu v polovině 16. století, záhy se stala i vězením, průměrné dožití vězňů ve strašných podmínkách bylo 9 měsíců. Takže 14 let káznice Edmonda Dantèse (Jean Marais), pokud bychom brali v úvahu reálnost příběhu, není pravděpodobná. (sator)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Alexandra Dumase staršího. Jedná se o první adaptaci slavného románu v barevné podobě. (Terva)
Reklama