Hrabě Monte Christo

Poměrně věrná adaptace mojí oblíbené knihy. (Poprvé jsem ji četla v cca 12 letech, naštěstí zcela nedotčená jakýmkoliv filmovým zpracováním či jinou povědomostí o tom o co v knize jde, takže zážitek z četby a z odhalování tajů zápletky byl absolutně dokonalý a nikdy se mu žádná adaptace nevyrovná.) Dějová linka této adaptace se soustředí přísně na Dantese, veškeré odbočky a rozvětvenosti původního románu byly potlačeny. Ráda bych dala 4*, ale prostě mi to v momentech, kde mají lítat emoce, přišlo ploché. Jean Marais pojednal svého Edmonda dost pateticky. Každopádně díky ČT za odvysílání této filmové památky. Oceňuji práci restaurátorů původního filmového materiálu i nasazení dabingu z roku 1966. (24.07.2021)

Ide o môj najobľúbenejší knižný príbeh vôbec. Francúzi sú určite na svojho literárneho majstra Dumasa právom hrdí - veď každej hranej adaptácii tohto diela bola dopriata veľkolepá výprava na čele s vynikajúcimi hercami. Jean Marais sa pre stvárnenie tohto romantického hlavného hrdinu hodí snáď ako nikto iný, avšak... Gróf Monte Christo je predovšetkým príbehom pomsty a tá z tejto verzie nesršala, nevedel som jej uveriť... (19.05.2013)

Klasická adaptace klasického románu. Jsou filmy, kterým jejich stáří propůjčuje zvláštní nostalgické kouzlo, neboť patina doby, o které vypráví, je násobena patinou doby, ve které vznikly - a kdysi se mi zdálo, že "Hrabě Monte Christo" s Jeanem Maraisem v hlavní roli se mezi tyhle klenoty nezařadil ... že vyprávění je trochu zkratkovíté, zjednodušené a povrchní - jakoby ustrnulo v čase a ztratilo tak kontakt s progresivním jedenadvacátým stoletím. Nicméně teď znovu objevuji jeho starosvětskou poctivost a cit pro SPRAVEDLNOST, neboť pomsta (na rozdíl od knižní předlohy) není přemrštěná, ale zcela adekvátní ... a nesráží tak mé sympatie k Edmondu Dantèsovi jakožto neprávem vězněnému kapitánovi obchodní lodi Faraón. Krom toho poznenáhlu přibývá dní, kdy mě milé jedenadvacáté století silně irituje, neb se mi zdá, že naše "západní" civilizace to se svými pozoruhodnými, prý liberálními nápady silně přehání - a kope si tak vlastní hrob pozlacenou lopatou. Tudíž se ráda ohlížím do filmové minulosti za oněmi zromantizovanými a zidealizovanými časy, které ctili tradičnější pohled na lidské společenství - a kdy láska a čest a právo nebyla jen prázdná slova. (26.11.2012)

Ano, tohle zpracování je klasika, ale přeci jen je na ní znát doba, kdy byla natočena. Všechny postavy dnes působí poněkud divadelně a dobou postižen je i hudební doprovod. Dodal bych jen, že bych urazil ruce technikům z Barrandova za příšerný přepis této jinak stále dobré adaptace. Nebo jim Francouzi prodali takto ojetou kopii či videozáznam? To bych se divil. Takhle vypadaly přepisy z filmů na video, když jsme dělali amatérský přepis z filmů 16 mm videokamerou přímo z plátna ke konci osmdesátých let minulého století. Malíři mají tu výhodu, že jim žádný technik nemůže zprznit jejich dílo, pouze v reprodukcích fotograf a tiskař, pokud je to takový neumětel jako ti barrandovští. Škoda, že na to není nějaký paragraf. (09.02.2014)

Nevím, co napsat do komentáře. Tenhle Monte Christo mi přišel úplně bez života, bez šťávy. Líbilo se mi, že podrobně vysvětluje, kdo je kdo, kdo je s kým spřízněn, kdo koho zrazuje a proč atd. Ale jinak jsem na Jeana Maraise koukala jako puk. Bez vášně, bez lásky, bez nenávisti, studený jako cela, ve které pobýval. Jeho protivníci a zrádci byli zase příliš afektovaní. Osobně dávám přednost verzi s Chamberlainem. Není sice dokonalá, ale je aspoň romantická. (08.09.2011)