La Tour, prends garde !
Cuvaj se, La Tur
Agli ordini del re
Daj si pozor, La Tour!
Režie:
Georges LampinScénář:
Claude AccursiKamera:
Jean BourgoinHrají:
Jean Marais, Eleonora Rossi Drago, Cathia Caro, Nadja Tiller, Liliane Bert, Jean-Pierre Léaud, Robert Dalban, Jacques Marin, Dominique Davray (více)Obsahy(1)
Intriky kolem něj byly ve znamení smrti, ale on se smál, zpíval a zachraňoval krásné ženy... Příběh plný lásky a statečnosti se odehrává v době války mezi Francií, které vládne „milovaný“ Ludvík XV., a Rakouskem císařovny Marie Terezie. Tento válečný stav bývá označován jako „války v krajkách“. Hrdinou je prostý muž z lidu, básník a trubadúr La Tour, který táhne po kraji se svou komediantskou károu a skupinou herců. Po cestě zachrání komtesu Malvínu d’Amalfi z rukou tureckých janičářů. Po posměšném kupletu na krále je La Tour zbičován – projde uličkou. Pomstí se zcela po svém, ukradne přímo z ložnice Marie Terezie zástavu francouzského krále, která byla den předtím ukořistěna, čímž potupí vrchního velitele jízdy Saint-Severa. Povýšení do šlechtického stavu mu přidá jen nepřátel a úkladů… jeho dobrodružství začínají. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
La Tour je vlastně podobný charakter jako Cartouche anebo ještě lépe Fanfán Tulipán, protože postava hraná Belmondem byla hlavně zbojníkem. Jinak mají tito pánové ještě společné to, že všichni jsou to dobrodruzi, milují je ženy, nenávidí šlechta. Můžete si vybrat. Je to jedno, všichni mají v sobě kus furianství a dělají bláznivé kousky. Zdejší hrdina je herec a při jednom z šílených nápadů ukradne zástavu francouzského krále přímo z ložnice Marie Terezie. Bohužel méně zábavné než jeden následovník a méně svižné než jeden předchůdce. Tohle jsem zkrátka už viděl, a povedenější, a opakovaný vtip není vtipem. ()
Klasická dobrodružná, historická pohádka s dobrou výpravou a kostýmy, krásnými dámami a fešákem Jeanem Maraisem. Co víc dodat - snad jen, že dobro tu opět zvítězilo nad zlem. Příběh se odvíjí stejným způsobem jako ve filmu Hrbáč či Kapitán Fracasse. Souboje a bojůvky jsou s přihlédnutím k více než padesátiletému stáří filmu vedeny všemi aktéry bez triků a dopomoci techniky, což může z dnešního pohledu mladším divákům připadat málo akční. Pro nostalgiky, mezi které patřím, je to příjemný snímek na sobotní podvečer. Škoda toho nedotaženého konce. ()
Laciná kostýmní podívaná, která byla vyšumělá už v době svého vzniku: výprava chudičká, Jan Marais obstarožní a vtip nebo esprit bys z toho nevydoloval, ani kdybys do toho píchl kordem. Celé je to hrozně naivní a hloupoučké, ze služky se stane bohatá vévodkyně jen tím, že někdo někde zaslechl, že je snad možná levobočkem právě zesnulého vévody – a všichni tomu hned věří. To musela být úžasně důvěřivá doba. La Toure a jeho divadelní skvadra předvádějí na jevišti nejnudnější nepochopitelnou pantomimu, která má být vtipná, ale místo toho je předlouhá. A závěrečné padnutí dívky do La Tourovy náruče se dá zdůvodnit jen tím, že utrpěla těžký psychický šok. SHRNUTÍ: Omšelý trubadůr už nezabrnká ani na rozvrzanou mandolínu. ()
Roztomilá pohádka, která v první půlce pobaví (Marie Terezie jako sexy kráska v negližé uprostřed vojenského tábora či Turci mluvící skvěle francouzsky), zatímco v druhé nabídne klasickou, stokrát provařenou romantickou zápletku. Bohužel zde chybí velké šermířské finále a konec je dost odfláknutý co se týče akce. Naštěstí to vyvažuje začátek s divadelním představením commedie dell´arte. ()
Už druhý "historický" francúzsky film z 50tych rokov tento týždeň a zhodou okolností zase Jean Marais. Musím iba zopakovať, že vznik novej vlny je iba logickým vyústením vzbury proti podobnej kinematografii a ja sa vôbec pri jej schematickosti a plochosti nečudujem. Že to bolo určené francúzskym ženám vtedajšej doby je v poriadku, dnes mi bohužiaľ väčšina týchto nenáročných filmíkov pripadá značne archaická. A Marais mi je nesympatický. ()
Galerie (13)
Photo © La Société des Films Sirius
Zajímavosti (2)
- Natáčení probíhalo od července do září 1957, premiéru měl film ve Francii 28. února 1958. V kinech jej vidělo bezmála dva a půl miliónu diváků, a i když je film dobře známý dodnes, v dobovém celofrancouzském srovnání za rok 1958 mu v komerční úspěšnosti náleží až 34. pozice. (argenson)
- Film vznikl ve francouzsko-italské koprodukci za spoluúčasti Jugoslávie. Natáčení probíhalo ve filmových studiích v Bělehradě a jugoslávský podíl dokládá také participace dobové slovinské hvězdy Sonji Hlebš v roli císařovny Marie Terezie. (argenson)
Reklama